Přeskočit na obsah

Deneb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z GCRV 12971)
Deneb
Souhvězdí Labutě
Souhvězdí Labutě
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000.0)
SouhvězdíLabuť (Cygnus)
Rektascenze20h41m25,9s
Deklinace+45° 16′ 49″
Paralaxa0,00229"
Vzdálenost3000±200 ly
(802±66 pc)
Barevný index (U-B)−0,23
Barevný index (B-V)0,09
Barevný index (V-R)0,11
Barevný index (R-I)0,10
Zdánlivá hvězdná velikost+1,25
Absolutní hvězdná velikost−8,4
Vlastní pohyb v rektascenzi2,01 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci1,85 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Hmotnost21 M☉
Poloměr203 R☉
Zářivý výkon (V)210 000 L☉
Povrchová teplota8 700 K
Další označení
Henry Draper CatalogueHD 197345
Bonner DurchmusterungBD +44°3541
Bright Star katalogHR 7924
2MASS2MASS J20412592+4516491
SAO katalogSAO 49941
Katalog HipparcosHIP 102098
Tychův katalogTYC 3574-3347-1
General CatalogueGC 28846
Bayerovo označeníα Cyg
Flamsteedovo označení50 Cyg
SynonymaADS 14172 A, CCDM J20415+4517A, CEL 5144, FK5 777, GCRV 12971, 2MASS J20412592+4516491, PLX 4935, PPM 60323, ROT 3019, UBV 17953, WDS J20414+4517A
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Deneb (α Cygni) je nejjasnější hvězda souhvězdí Labutě a jedna z nejvýraznějších hvězd na noční obloze. Nachází se zhruba 3000 světelných let od Země,[1] přesto je díky své mimořádné jasnosti viditelná i pouhým okem. Deneb má zdánlivou velikost +1,25 a patří mezi nejzářivější známé hvězdy v naší Galaxii.[2]

Jde o bílého veleobra spektrální třídy A2 Ia,[3] s absolutní magnitudou asi −8,4, čemuž odpovídá více než stotisícinásobná svítivost Slunce. Moderní studie udávají svítivost v rozmezí (1,6–2,0)×10^5 L_☉ a hmotnost přibližně 20–25 M_☉.[4] Deneb je jedním z vrcholů nápadného asterismu Letního trojúhelníku (společně s Vegou a Altairem).[5]

Charakteristika hvězdy

[editovat | editovat zdroj]

Deneb má poloměr asi 200násobný oproti Slunci.[6] Povrchová teplota se pohybuje okolo 8500 K, což hvězdě propůjčuje bílou až jemně namodralou barvu. Patří mezi mírně proměnné hvězdy typu Alfa Cygni, což znamená, že vykazuje nepravidelné změny jasnosti způsobené pulzacemi a nestabilitami ve vnějších vrstvách.

Díky své velké vzdálenosti, asi 3000 světelných let, je Deneb jednou z nejvzdálenějších hvězd pozorovatelných pouhým okem. Kdyby se nacházela ve stejné vzdálenosti jako Sirius (8,6 světelných let), byla by její jasnost na obloze srovnatelná s Měsícem v úplňku.[7]

Vývoj hvězdy

[editovat | editovat zdroj]

Deneb se nachází v pokročilé fázi vývoje hmotné hvězdy. Po vyčerpání vodíku v jádře se z hvězdy stal veleobr, který spaluje těžší prvky. Předpokládá se, že svůj život zakončí jako supernova typu II, na jejíž pozůstatku vznikne neutronová hvězda či černá díra.[8] Vysoká míra úbytku hmoty způsobená hvězdným větrem ovlivňuje jak její další vývoj, tak okolní mezihvězdné prostředí. Struktura tohoto hvězdného větru je předmětem intenzivního výzkumu.[9]

Význam pro astrofyziku

[editovat | editovat zdroj]

Deneb je prototypem proměnných hvězd typu Alfa Cygni a hraje důležitou roli při studiu závěrečných fází vývoje masivních hvězd. Analýza její atmosféry, hvězdného větru a celkové variabilty napomáhá lepšímu pochopení procesů při tvorbě těžších prvků, chemického obohacování mezihvězdné látky a evoluce galaxií.

Pozorování

[editovat | editovat zdroj]

Deneb je snadno viditelný na letní obloze severní polokoule. Patří k vrcholům tzv. letního trojúhelníku a je součástí asterismu Severního kříže v rámci souhvězdí Labutě. Pokud bychom jej chtěli najít, stačí vyhledat nejjasnější hvězdy Labutě – Deneb tvoří zadní část (ocas) mytické Labutě.

Kulturní význam

[editovat | editovat zdroj]

Název „Deneb“ pochází z arabského slova ذنب (Dhanab), které znamená „ocas“, neboť ve starověkých představách představuje ocas Labutě.[2] V čínské astronomii je Deneb znám jako Tchien-ťin (天津, „Nebeský brod“) a bývá spojován se známou legendou o Altairu a Vezze (Niulang a Zhinü).

Deneb v kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Základní údaje

[editovat | editovat zdroj]
Základní charakteristiky Denebu
Parametr Hodnota
Zdánlivá hvězdná velikost +1,25
Absolutní hvězdná velikost −8,4
Rektascenze (RA) 20h41m25,9s
Deklinace (DEC) +45° 16′ 49″
Spektrální klasifikace A2 Ia
Hmotnost ~20–25 M_☉
Svítivost (1,6–2,0)×10^5 L_☉
Teplota povrchu ~8500 K
Poloměr ~200 R_☉
Vzdálenost ~3000 ly (802 ± 66 pc)
  1. VAN LEEUWEN, F. Validation of the new Hipparcos reduction. Astronomy and Astrophysics. 2007, s. 653–664. Dostupné online. DOI 10.1051/0004-6361:20078357. Bibcode 2007A&A...474..653V. 
  2. a b ALLEN, R. H. Star Names: Their Lore and Meaning. [s.l.]: Dover Publications, 1963. ISBN 978-0-486-21079-7. 
  3. GRAY, R. O., Corbally, C. J. Stellar Spectral Classification. [s.l.]: Princeton University Press, 2009. ISBN 978-0-691-12511-4. 
  4. HOHLE, M. M., Neuhäuser, R., Schutz, B. F. Masses and luminosities of O- and B-type stars and red supergiants. Astronomische Nachrichten. 2010, s. 349–360. Dostupné online. DOI 10.1002/asna.200911355. 
  5. KALER, James B. Deneb [online]. University of Illinois, 2017-04-15 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. 
  6. AUFDENBERG, J. P., et al. New Insights on Deneb's Atmosphere and Wind from Optical Interferometry. The Astrophysical Journal. 2006, s. 664–676. Dostupné online. Bibcode 2006ApJ...645..664A. 
  7. KALER, James B. The Hundred Greatest Stars. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2006. ISBN 0387216251. 
  8. MEYNET, G., Maeder, A. Stellar evolution with rotation. X. Wolf-Rayet star populations at different metallicities. Astronomy & Astrophysics. 2005, s. 581–598. Dostupné online. DOI 10.1051/0004-6361:20047106. Bibcode 2005A&A...429..581M. 
  9. SEARLE, S. C., Prinja, R. K., Massa, D., Ryans, R. S. I. Wind structure in the A-type supergiant Deneb: a new path to mass-loss rate diagnostics?. Astronomy & Astrophysics. 2008, s. 777–792. Dostupné online. Bibcode 2008A&A...481..777S. 
  10. ASIMOV, Isaac. Sny robotů. Plzeň: Mustang, 1996. ISBN 80-7191-144-5. Kapitola Stroj, který vyhrál válku, s. 135. 
  11. ASIMOV, Isaac. Sny robotů. Plzeň: Mustang, 1996. ISBN 80-7191-144-5. Kapitola Pocit moci, s. 234. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]