Franz Noska
| Franz Noska | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1879 – 1885 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Hohenwartův klub Liechtensteinův klub |
| Narození | 1. března 1832 Češnovice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 2. února 1902 (ve věku 69 let) Ebensee  Rakousko-Uhersko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Franz Noska (1. března 1832 Češnovice[1][2] – 2. února 1902 Ebensee[1][2][3]) byl rakouský politik českého původu působící v Horních Rakousích, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v jižních Čechách. Byl etnicky českého původu.[4] Působil jako poštmistr a majitel nemovitostí v Ebensee.[1] Původně byl lesnickým adjunktem. Oženil se ale s vdovou po poštmistrovi Kochovi z Ebensee a převzal tamní hostinec Zur Post.[2] Funkci poštmistra držel od roku 1864. Působil rovněž jako starosta Ebensee.[3] Úřad starosty zastával v letech 1867–1870 a 1879–1891. V roce 1879 se zasadil o zřízení chudobince, roku 1881 se podílel na založení odborné dřevařské a truhlářské školy a roku 1891 chlapecké školy.[2]
Zasedal taky jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii venkovských obcí v Horních Rakousích, obvod Gmunden, Kirchdorf atd.[5] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Franz Noska, c. k. poštmistr a majitel nemovitostí, bytem Ebensee.[6] Po volbách roku 1879 se uvádí jako konzervativec.[4] Byl členem konzervativního Hohenwartova klubu.[7] Od listopadu 1881 zasedal v nově utvořeném tzv. Liechtensteinově klubu (oficiálně nazývaný Klub středu, Zentrumsklub).[8][9] Podle jiného zdroje definitivně svůj přestup oznámil až v lednu 1882.[7]
Navzdory svému působení v hornorakouském veřejném a politickém životě si udržoval vztah k českému národu. V roce 1873 například zaslal věcný dar loterii české Matice školské.[10]
Zemřel v únoru 1902.[3]
Jeho syn Max Noska byl zastřelen roku 1894 při lovu na ruském Kavkaze. Působil tehdy jako rezervní důstojník a sloužil v Rusku jako správce statků a obor u velkoknížete Petra Nikolajeviče. Při neštěstí byla zabita i jeho manželka Marie, rozená Skrejšovská, která byla dcerou českého politika a publicisty Jana Stanislava Skrejšovského.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 139. (německy)
- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 7. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Noska, Franz (1832-1902), Politiker, s. 153. (německy)
- ↑ a b c Todesfälle. Neue Freie Presse. Únor 1902, čís. 13451, s. 4. Dostupné online.
- ↑ a b Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=321&size=45
- ↑ a b Politické zprávy domácí. Národní listy. Leden 1882, roč. 22, čís. 23, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Linzer Volksblatt, 25. 11. 1881, s. 1.
- ↑ Národní listy, 25. 11. 1881, s. 1.
- ↑ Denní zprávy. Budivoj. Říjen 1873, roč. 9, čís. 82, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Fern von der Heimath ermordet. Prager Tagblatt. Červen 1894, čís. 166, s. 4. Dostupné online.
