Přeskočit na obsah

Orsej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ficaria)
Jak číst taxoboxOrsej
alternativní popis obrázku chybí
Orsej jarní (Ficaria verna)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádpryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleďpryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rodorsej (Ficaria)
Guett.
Druhy udávané z ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orsej (Ficaria) je rod rostlin z čeledi pryskyřníkovité (Ranunculaceae). Mnozí autoři rod neuznávají a druhy pak řadí do rodu pryskyřník (Ranunculus s.l.). Jedovatý.

Jedná se o vytrvalé byliny s kyjovitě ztlustlými kořenovými hlízami.[1][2] Lodyha je často vystoupavá, někdy kořenující, v paždí listů se vyvíjí pacibulky nebo pacibulky chybí.[1] Listy jsou jednoduché, dlouze řapíkaté či nejvyšší s kratšími řapíky. Čepele jsou srdčitě vejčité až okrouhle ledvinité, lysé, na okraji nepravidelně vroubkované.[1] Kališní lístky jsou zelené, zpravidla jich je 3–6. Korunní lístky jsou úzce vejčité, převážně žluté, jich je 6–12.[1] Tyčinek je mnoho. Kvetou brzy na jaře, většinou v březnu až v květnu. Plodem je nažka, nažky jsou uspořádány do souplodí. Někdy ale bývají zakrnělé a rostlina se rozmnožuje vegetativně.[2] Počet chromozómů je 2n=16, 24 nebo 32.[2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Je známo asi 5 druhů, ale záleží na taxonomickém pojetí, zda se některé druhy nepovažují jen z poddruhy orseje jarního. Přirozeně je rod orsej rozšířen v Evropě s přesahem do jihozápadní Asie a severní Afriky. Jinde (třeba v Severní Americe) roste jen adventivně.[1]

  1. a b c d e KŘÍSA, Bohdan. Ficaria Guett.. In: HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil (eds.). Květena České republiky, vol. 1. Praha: Academia, 1988. S. 456–458.
  2. a b c HROUDA, Lubomír. Ranunculaceae Juss.. In: KUBÁT, Karel et. all. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. S. 108–128.
  3. a b Ficaria – orsej | Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2020-06-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]