Friedrich Gottlieb Klopstock
| Friedrich Gottlieb Klopstock | |
|---|---|
.jpg) Friedrich Gottlieb Klopstock (1779) | |
| Narození | 2. července 1724 Quedlinburg |
| Úmrtí | 14. března 1803 (ve věku 78 let) Hamburk |
| Místo pohřbení | Ottensen |
| Povolání | básník, dramatik, spisovatel, jazykovědec a domácí učitel |
| Alma mater | Univerzita Jena (od 1745) Lipská univerzita Landesschule Pforta |
| Žánr | Hexametr a divadelní hra |
| Významná díla | Der Messias Der Tod Adams Die Frühlingsfeier (Das Landleben) |
| Manžel(ka) | Margareta Klopstock (1754–1758) Johanna Elisabeth Klopstock (od 1792) |
| Rodiče | Gottlieb Heinrich Klopstock[1] a Anna Maria Klopstock[1] |
| Vlivy | pietismus Homér Pindaros Publius Vergilius Maro Quintus Horatius Flaccus … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Friedrich Gottlieb Klopstock (2. července 1724 Quedlinburg – 14. března 1803 Hamburk)[2] byl německý básník a jazykovědec. Jako autor inspiroval např. německé literární uskupení Göttinger Hainbund.[3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z velmi bohaté rodiny se silnou náboženskou tradicí (viz pietisté[4][5]), vyrostl na venkovském statku, v pozdějším dětství se ale přestěhoval do města. Od mládí často a rád jezdil na koni a horlivě studoval, zejména antickou literaturu. Od mládí se věnoval literatuře, plánoval epos o Jindřichu Ptáčníkovi, později ale už za studií začal pracovat na eposu o životě Ježíše Krista Mesiáš, který se stal jeho nejslavnějším dílem.[6] Od roku 1745 teologii v Lipsku,[7] ale věnoval se především své literární tvorbě. V roce 1748 vydal na ukázku několik úvodních zpěvů své básně, která vyniká velmi vznešeným slohem, a vzbudil tím velký ohlas i celou řadu polemik. Publikoval také několik anticky stylizovaných ód, většinou na své přátele a lásky. Nějakou dobu žil u básníka Bodmera v Karlsruhe, znesvářili se ale, když Klopstock získal podporu dánského krále a mohl se bez finančních problémů věnovat své tvorbě. Několik let proto žil v Dánsku. V roce 1754 se oženil s Metou Mollerovou, s níž žil velmi šťastně, která ale po čtyřech letech zemřela. V roce 1766 se vrátil do Německa, žil zprvu v Karlsruhe a později v Hamburku, kde měl mnoho obdivovatelů, a mohl v klidu dokončit svůj epos v roce 1773. V roce 1791 se oženil s neteří své první ženy, s níž žil až do smrti. Nezabýval se už uměleckou literaturou, ale jazykovými studiemi.
Roku 1803 zemřel, jeho pohřeb byl doprovázen knížecími poctami. Byl pochován na evangelicko-luteránském hřbitově 'Christiankirche' v Hamburku-Ottensen.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Jeho básně vynikají vznešeným, vysoce stylizovaným jazykem, často užívá nerýmovaných antických meter. Hlavním dílem je duchovní epos Mesiáš (Der Messias, 1773), o dvaceti zpěvech v hexametru. Tuto rozsáhlou báseň, popisujících ukřižování a spasení Krista, rozvrženou už na gymnáziu pod vlivem četby Johna Miltona, propracovával celý život a je pokládána za konec racionalismu v literatuře. Jeho lyrické básně jsou velmi vznešené, nejde o žádné anakreónské popěvky, jaké byly v tehdejší německé poezii velmi oblíbené. Důstojným jazykem a antickým metrem opěvují přátele, milenky, přírodu, Boha a jiné obvyklé předměty.
Problematické jsou ale pro svůj komplikovaný, nejasný jazyk a přesycenost učenými narážkami, zejména u ód z pozdějších let, v nichž z oblibou zpracovává severskou mytologii. Další částí Klopstockova díla jsou vlastenecká dramata, nazývaná bardieta, která ale nejsou příliš zdařilá pro svůj šovinismus a dějovou neurčitost.
Klopstockův složitý jazyk, plný učených narážek, je obtížné nejen napodobit v jiné řeči, ale vůbec pochopit (Heinrich Heine dokonce v jednom ze svých esejů použil výraz: "může číst Klopstocka v originále" ve smyslu "je to rodilý Němec"). Přesto v češtině Václav Stach (kterému byl Klopstock literárním vzorem) parafrázoval některé jeho ódy a v rukopise se zachoval i celý jeho překlad Mesiáše, publikovány byly ale jen úryvky.
- Der Messias, 1748 – biblický epos, psáno hexametrem, 20 zpěvů[8]
- Hermanns Schlacht, 1769 – drama
- Die ihr Christi Jünger seid
- Herr, du wollst uns vorbereiten
Jazykovědné studie:
- Fragmente über Sprache und Dichtkunst
- Grammatische Gespräche
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Friedrich Gottlieb Klopstock [online]. gutenberg.spiegel.de [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.
- ↑ PETERS, Patrick. Der Göttinger Hain: Wirken, Werk und Wirkung [online]. www.goethezeitportal.de [cit. 2016-03-01]. Dostupné online.
- ↑ MANGOLD, Ijoma. Verkannte Genies : F.G. Klopstock. Hört ihr den Donner des Herrn? In: Zeit.de, 2015-01-08.
- ↑ Friedrich Gottlieb Klopstock [online]. www.heiligenlexikon.de [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.
- ↑ HÄNTZSCHEL, Günter. Klopstock, Friedrich Gottlieb [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.
- ↑ Friedrich Gottlieb Klopstock [online]. www.zeno.org [cit. 2016-02-16]. Dostupné online.
- ↑ FRENZEL, Herbert A. – FRENZEL, Elisabeth. Daten deutscher Dichtung. Band I. dtv, München 1969, s. 195.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- OVERHOFF, Jürgen. Die Frühgeschichte des Philanthropismus (1715-1771) : Konstitutionsbedingungen, Praxisfelder und Wirkung eines pädagogischen Reformprogramms im Zeitalter der Aufklärung. Tübingen: Max Niemeyer Verlag, 2004. 245 s. Dostupné online.
- MARTUS, Steffen. Werkpolitik : Zur Literaturgeschichte kritischer Kommunikation vom 17. bis ins 20. Jahrhundert. Berlin: Walter de Gruyter Verlag, 2007. 787 s. Dostupné online.
- JACOB, Joachim. Heilige Poesie: Zu einem literarischen Modell bei Pyra, Klopstock und Wieland. Tübingen: Max Niemeyer Verlag, 1997. 258 s. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Gottlieb Klopstock na Wikimedia Commons 
Autor Friedrich Gottlieb Klopstock ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Friedrich Gottlieb Klopstock
