Přeskočit na obsah

Eugen Kadeřávek

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pater
Prof. PhDr. ThDr. Eugen Kadeřávek
řeholní kněz
Prof. PhDr. ThDr. Eugen Kadeřávek
Prof. PhDr. ThDr. Eugen Kadeřávek
Církevřímskokatolická
Zasvěcený život
Institutpremonstráti
Svěcení
Kněžské svěcení1864
Osobní údaje
Rodné jménoJan Nepomuk Josef
Datum narození26. července 1840
Místo narozeníNěmecký Brod
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí3. května 1922 (ve věku 81 let)
Místo úmrtíŽeliv
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníteolog, tomistický filosof, vysokoškolský pedagog
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eugen Kadeřávek, křtěný Jan Nepomuk Josef (26. července 1840 Německý Brod[1] – 3. května 1922 Želiv) byl český katolický kněz a premonstrát, teolog a tomistický filosof, profesor Teologické fakulty pražské univerzity a v letech 1897–1898 její rektor.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě v Jihlavě vstoupil do premonstrátského kláštera v Želivě, studoval teologii v Praze a roku 1864 byl vysvěcen na kněze. Pak studoval klasickou filologii na Filosofické fakultě, od roku 1866 byl profesorem klasické filologie a filosofie na gymnáziu v Německém Brodě a roku 1871 získal doktorát filosofie. V letech 1882–1883 studoval na univerzitách v Innsbrucku, v Praze, v Římě a ve Vídni. Vyučoval na gymnáziu v Olomouci, vedle klasických jazyků také francouzštinu a angličtinu. Roku 1883 se habilitoval pro obor křesťanské filosofie na teologické fakultě v Olomouci a roku 1891 byl povolán jako profesor teologie a filosofie na Teologickou fakultu české university v Praze. V letech 1893–1894 byl jejím děkanem a v letech 1897–98 rektorem české university.[2]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Kadeřávek začal jako přívrženec Herbartovy filosofie a pedagogiky, později se však přiklonil k filosofii aristotelsko-tomistické, kterou do českého prostředí uvedl jako první. Do různých časopisů napsal četné články filosofické, pedagogické a estetické. Překládal z francouzštiny a vydal řadu knih teologických, apologetických a filosofických, v nichž mimo jiné vypracoval českou scholastickou terminologii.

Z jeho samostatných spisů:

  • Křesťanská filosofie, porovnána s některými filosofickými soustavami nového věku (1885)
  • Logika formálná (1887)
  • O atheismu čili bezbožectví (1878) [3]
  • Filosofie křesťanská, porovnána s některými filosofiemi nového věku (1884) [4]
  • O atheismu; O jsoucnosti a bytnosti Boží (1896)
  • O jsoucnosti a bytnosti boží, I: O jsoucnosti boží (1896) [5]
  • Psychologie
  • Právo přirozené základem zákonodárství lidského
  • Věda a víra
  • O původu tvorstva dle zpráv biblických (1897)
  • O účelnosti v přírodě; Metafysika obecná (1898)
  • Může-li katolík věrným zůstati svému přesvědčení? (1902) [6]
  • Padesát professorů vysokých škol, upřímných katolíků z XIX. století (1904) [7]
  • Morálka filosofická (1906) [8]
  • Věcná souvislost fakulty theologické s ostatními fakultami (1907) [9]
  • O stavu kněžském (1916) [10]
  • Soustava filosofie křesťanské čili aristotelicko-thomistické I.–III. (1919–1920) [11] [12]
  • Třistapadesát výborných kněží katolických (1921) [13]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1819-1843 v Havlíčkově Brodě , sign.2327, ukn.2090, str.377. Dostupné online
  2. ↑ Ottův slovník naučný, heslo Kadeřávek.
  3. ↑ KADEŘÁVEK, Eugen. O atheismu čili bezbožectví [online]. Olomouc: Knížearcibiskupské kněh- a kamenotiskárn, 1878 [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ KADEŘÁVEK, Eugen. Filosofie křesťanská, porovnána s některými filosofiemi nového věku [online]. Olomouc: F. Slavík, 1884 [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ KADEŘÁVEK, Eugen. O jsoucnosti a bytnosti boží, I: O jsoucnosti boží [online]. Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1896 [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ KADEŘÁVEK, Eugen. Může-li katolík věrným zůstati svému přesvědčení? [online]. Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna V. Kotrba, 1902 [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ KADEŘÁVEK, Eugen. Padesát professorů vysokých škol, upřímných katolíků z XIX. století [online]. Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna V. Kotrba, 1904 [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ KADEŘÁVEK, Eugen. Morálka filosofická [online]. Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna V. Kotrba [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ KADEŘÁVEK, Eugen. Věcná souvislost fakulty theologické s ostatními fakultami [online]. Praha: nákl.vl., 1907 [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ KADEŘÁVEK, Eugen. O stavu kněžském [online]. Hradec Králové: nákl.vl., 1916 [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ KADEŘÁVEK, Eugen. Soustava filosofie křesťanské čili aristotelicko-thomistické [online]. Hradec Králové: E. Kadeřávek, 1920 [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  12. ↑ KADEŘÁVEK, Eugen. Soustava filosofie křesťanské čili aristotelicko-thomistické, sv. 2. [online]. Hradec Králové: E. Kadeřávek, 1920 [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  13. ↑ KADEŘÁVEK, Eugen. Třistapadesát výborných kněží katolických [online]. Praha: nákl.vl., 1921 [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Rektoři Univerzity Karlovy
1882–1920
(česká Karlo-Ferdinandova univerzita)
1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý
od 1920 (Univerzita Karlova)
1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková
Seznam rektorů Univerzity Karlovy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eugen_Kadeřávek&oldid=24044903“