Rudodřevovité

Rudodřevovité
	Rudodřev Erythroxylum kapplerianum
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales);
Čeleď	rudodřevovité (Erythroxylaceae); Kunth, 1822
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudodřevovité (Erythroxylaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales). Jsou to dřeviny s jednoduchými, většinou střídavými listy a nenápadnými květy, rozšířené v tropech celého světa. Největší rod čeledi je rudodřev. Rudodřevy jsou známy obsahem účinných alkaloidů. Nejznámějším a hospodářsky nejvýznamnějším druhem je rudodřev koka z Jižní Ameriky, který je zdrojem kokainu.

Popis

Rudodřevy jsou opadavé nebo stálezelené lysé keře nebo stromy s jednoduchými střídavými (jen u rodu Aneulophus vstřícnými) listy. Palisty jsou nápadné a charakteristické, často trojúhelníkovité a vytrvávající na krátkých větévkách i po opadu listů. Listy jsou celokrajné, se zpeřenou žilnatinou. Řada druhů rudodřevu má na spodní straně listu charakteristické 2 podélné žilky nebo poněkud odlišně zbarvenou zónu podél střední žilky. Květy jsou nenápadné, jednotlivé nebo v úžlabních svazečcích, pětičetné, pravidelné, obvykle oboupohlavné, méně často jsou květy jednopohlavné a rostliny dvoudomé. Kalich je vytrvalý, z 5 srostlých lístků, koruna opadavá, z 5 volných lístků. Tyčinek je obvykle 10, ve dvou kruzích. Semeník je srostlý ze 3 plodolistů, se 3 komůrkami a 3 volnými nebo na bázi srostlými čnělkami. V každém plodolistu je 1, výjimečně 2 vajíčka. U rodu rudodřev je častá distylie. Plodem je červená nebo fialová jednosemenná peckovice, u rodu Aneulophus dvou až třísemenná tobolka.^[1]^[2]^[3]

Rozšíření

Čeleď zahrnuje asi 240 druhů ve 4 rodech. Rozšíření je pantropické, největší druhová diversita je v tropické Americe (zejména ve Venezuele a severovýchodní a východní Brazílii) a na Madagaskaru. Ze Střední a Jižní Ameriky je udáváno asi 180 druhů. Největším rodem čeledi je rudodřev (asi 230 druhů). Je rozšířen v tropech všech kontinentů, zbylé 3 rody jsou africké. Zástupci čeledi se vyskytují na různých stanovištích a mají značnou ekologickou plasticitu, rostliny se vyskytují spíše roztroušeně a nevytvářejí porosty. V podrostu nížinných tropických deštných lesů mají podobu keřů až nižších stromů, jen zřídka dosahujících nižšího korunního patra. Druhy ze savan jsou keřovité až stromovité a zpravidla mají tlustou kůru na ochranu proti periodickým požárům. V aridních oblastech jsou to drobnolisté xerofytní keře, zatímco druhy vlhkých horských lesů mají listy velké a měkké.^[1]

Ekologické interakce

Květy rudodřevů jsou opylovány různým hmyzem, zejména včelami, vosami a mouchami. Samoopylení je zabráněno dvoučnělečností. Nápadně zbarvené, zpravidla červené nebo purpurové plody jsou šířeny zvířaty, především ptáky.^[1]

Taxonomie

V dřívějších systémech byla čeleď nejčastěji řazena do řádu lnotvaré (Linales). V systému APG byl celý tento řád vřazen do řádu malpígiotvaré (Malpighiales).

Zástupci

rudodřev (Erythroxylum)^[4]

Význam

Rudodřev koka (Erythroxylum coca) je známých zdrojem kokainu a je používán indiány v Andách jako stimulans a tonikum již po tisíce let. Má také široké využití v domorodé medicíně. Extrakt z listů je stále jednou ze složek Coca-Coly, ovšem bez obsahu kokainu. Také další druhy rodu obsahují účinné alkaloidy, např. rudodřev Erythroxylum citrifolia, známý jako catuaba a používaný jako afrodisiakum. Další druhy jsou využívány v medicíně. Dřevo některých druhů je tvrdé, pevné a trvanlivé. Je místně využíváno např. na telegrafní sloupy, opěry či nábytek.^[1]

Seznam rodů

Aneulophus, Erythroxylum, Nectaropetalum, Pinacopodium^[5]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky)
↑ GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)
↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky)
↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016 [cit. 2017-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-23. (anglicky)

Literatura

Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0-226-28943-5.
Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1
Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu rudodřevovité na Wikimedia Commons
Taxon Erythroxylaceae ve Wikidruzích
Angiosperm Phylogeny
Flora of China: Erythroxylum
The Families of Flowering Plants: Erythroxylaceae Archivováno 14. 7. 2015 na Wayback Machine.

[neoflo-1] SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky)

[gentry-2] GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)

[vengua_5-3] BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky)

[bsl-4] SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.

[catlif-5] HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016 [cit. 2017-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-23. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]