Elizabeth Anscombe
| Prof. Elizabeth Anscombe | |
|---|---|
 Elizabeth Anscombe (8. dubna 2014) | |
| Rodné jméno | Gertrude Elizabeth Margaret Anscombe |
| Narození | 18. března 1919 Limerick |
| Úmrtí | 5. ledna 2001 (ve věku 81 let) Cambridge |
| Místo pohřbení | Ascension Parish Burial Ground |
| Alma mater | St Hugh's College Sydenham High School Newnham College |
| Povolání | filozofka, teoložka, překladatelka, spisovatelka, vysokoškolská učitelka a filozofka jazyka |
| Zaměstnavatel | Oxfordská univerzita |
| Ocenění | Aquinas Medal (1982) Společník Britské akademie společník Americké akademie umění a věd honorary doctorate of the University of Navarre |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Choť | P. T. Geach |
| Děti | Mary Geach[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gertrude Elizabeth Margaret Anscombe (18. března 1919 Limerick – 5. ledna 2001 Cambridge), přechýleně Anscombová či Anscombeová,[2][3] byla britská katolická filosofka, přední analytická filosofka 2. poloviny 20. století[4], profesorka filosofie na University of Cambridge (v letech 1970–1986). Známá byla jako Elizabeth Anscombe či G. E. M. Anscombe. Byla významnou osobností hnutí pro-life a katolické morální filosofie.
Se svým manželem, filosofem Peterem Geachem (* 1916, další Wittgensteinův žák), měla sedm dětí: tři syny a čtyři dcery.
Život a kariéra
[editovat | editovat zdroj]Absolvovala klasická studia a filosofii na St. Hugh's College v Oxfordu (1937–1941). Pokračovala ve studiu filosofie na Newnham College (Cambridge).[5]
Byla žačkou Ludwiga Wittgensteina a později uznávanou znalkyní a překladatelkou jeho díla do angličtiny. Wittgenstein ji ve své závěti určil za správkyni literární pozůstalosti. Vysoce ceněn je zejména její překlad díla Filosofická zkoumání.
V roce 1941 se vdala za dalšího Wittgensteinova žáka Petera Geache, s nímž měla sedm dětí. Za druhé světové války ostře protestovala proti kobercovým náletům na německá města a použití atomových bomb proti Japonsku, protože to považovalo za neslučitelné se zásadami spravedlivého vedení války.
Její dílo se soustředilo na filosofii mysli, jednání, logiky a jazyka a etiku. Ve svém článku Modern Moral Philosophy, publikovaném v roce 1958 v žurnálu Philosophy , zavedla do řeči analytické a morální filosofie pojem consequentialism (konsekvencionalismus). Za její nejvlivnější dílo je považována monografie Intention (Intence).
V roce 1948 se střetla v diskusi s předním anglikánským křesťanským apologetou C. S. Lewisem nad některými body jeho díla. Lewis byl její kritikou a svou neschopností obhájit své názory v diskusi s ní tak zdrcen, že se další čistě apologetické tvorby vzdal. Paradoxní na celé věci je, že Anscombe sama vnímala celou diskusi pouze jako příležitost k probrání a vytříbení slabších částí jeho díla a jeho apologetických prací si velmi vážila.
V 60. a 70. letech 20. století se stala významnou osobností britského protipotratového hnutí a obhájkyní katolického morálního učení. Spolu se svými dvěma dcerami se účastnila protestních akcí před interrupčními klinikami, za což byly zatčeny a stíhány.[6]
Její esej Contraception and Chastity (Antikoncepce a čistota) z roku 1972 náleží mezi klasické texty obhajující učení encykliky Humanae vitae a zároveň představuje jeden z nečetných případů důsledně filosoficky argumentované sexuální etiky.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online.
- ↑ http://books.google.cz/books?id=H04oAQAAMAAJ&q=%22elisabeth+anscombov%C3%A1%22&dq=%22elisabeth+anscombov%C3%A1%22&hl=cs&sa=X&ei=GLozUdi-GuiM4gSPk4EY&sqi=2&ved=0CDAQ6AEwAA Čapek, Jakub. Jednání a situace. OIKOYMENH, Praha 2007.
- ↑ http://immaculata.minorite.cz/?m=10&idc=t-304 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. V časopisu Immaculata byl roku 2007 v překladu Libora Rösnera použit tvar Anscombeová.
- ↑ viz http://www.tf.jcu.cz/~heiderd/ontologie.doc[nedostupný zdroj] (str. 30)
- ↑ Geach, M., Gormally, L.: Faith in a Hard Ground. Essays on Religion, Philosophy and Ethics. Charlottesville, Imprint Academic, 2008.
- ↑ http://unbornwordoftheday.com/2008/04/05/heres-a-20th-century-pro-life-gem-you-may-not-have-heard-about/
- ↑ Archivovaná kopie. www.nationalreview.com [online]. [cit. 2010-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-08.
Výběrová bibliografie (v angličtině)
[editovat | editovat zdroj]- Intention (1957), ISBN 978-0-674-00399-6
- An Introduction to Wittgenstein's Tractatus (1959), ISBN 978-1-890318-54-3
- Three Philosophers (1961)
- Causality and Determination (1971), ISBN 0-521-08304-4
- Times, Beginnings and Causes (1975), ISBN 0-19-725712-7
- The Collected Philosophical Papers of G. E. M. Anscombe (3 vols., 1981):
- From Parmenides to Wittgenstein, ISBN 0-631-12922-7
- Metaphysics and the Philosophy of Mind, ISBN 0-631-12932-4
- Ethics, Religion and Politics, ISBN 0-631-12942-1
- Human Life, Action and Ethics: Essays Archivováno 2. 7. 2016 na Wayback Machine. (2005), ISBN 1-84540-013-5
- Faith in a Hard Ground. Essays on Religion, Philosophy and Ethics Archivováno 13. 5. 2016 na Wayback Machine. (2008) ISBN 978-1-84540-121-4
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elizabeth Anscombe na Wikimedia Commons - (anglicky) Gertrude Elizabeth Margaret Anscombe - Článek ve Stanford Encyclopedia of Philosophy
- (anglicky) Úplná bibliografie děl G. E. M. Anscombe
- (anglicky) Elizabeth Anscombe: Contraception and Chastity Archivováno 7. 8. 2008 na Wayback Machine.
- (anglicky) Elizabeth Anscombe: Modern Moral Philosophy Archivováno 31. 1. 2010 na Wayback Machine. Dnes už klasický článek z filosofické etiky.
