Kyselina fosforečná
Kyselina fosforečná | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Kyselina orto-fosforečná |
Ostatní názvy | Kyselina trihydrogen(tetraoxo)fosforečná |
Anglický název | Phosphoric acid |
Německý název | Phosphorsäure |
Sumární vzorec | H3PO4 |
Vzhled | Bezbarvá krystalická látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7664-38-2 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 231-633-2 |
Indexové číslo | 015-011-00-6 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 97,996 g/mol |
Molární koncentrace cM | 18,55 mol/dm3 (100% roztok, 20 °C) |
Teplota tání | 213 °C 29,25 °C (hemihydrát) |
Teplota varu | 255,3 °C |
Teplota rozkladu | 213 °C (ztráta 1/2 molekuly vody, vznik kyseliny dihydrogenfosforečné) |
Hustota | 1,834 g/cm³ (18 °C) 1,825 g/cm³ (20 °C) 1,78 g/cm³ (hemihydrát) |
Index lomu | 1,455 (hrana a) 1,504 (hrana b) 1,505 (hrana c) 1,485 (hrana a, hemihydrát) 1,492 (hrana b, hemihydrát) 1,519 (hrana c, hemihydrát) |
Disociační konstanta pKa | 2,16 (první) 7,21 (druhá) 12,67 (třetí) |
Rozpustnost ve vodě | Rozpustná v jakémkoliv poměru |
Struktura | |
Krystalová struktura | jednoklonná (anhydrid i hemihydrát) |
Hrana krystalové mřížky | a= 578 pm b= 484 pm c= 1 165 pm β= 95° 35´ a= 794 pm (hemihydrát) b= 1 294 pm (hemihydrát) c= 738 pm (hemihydrát) β= 109° 25´ (hemihydrát) |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 281,1 kJ/mol −1 436 kJ/mol (hemihydrát) |
Entalpie tání ΔHt | 108 J/g |
Entalpie rozpouštění ΔHrozp | −112 J/g |
Standardní molární entropie S° | 110,5 J K−1 mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −1 125 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 1,083 J K−1 g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H314 |
R-věty | R34 |
S-věty | S1/2, S26, S45 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyselina fosforečná (přesněji kyselina trihydrogenfosforečná), je trojsytná kyselina, tzn. že v její struktuře jsou tři hydroxylové skupiny schopné odštěpit proton. Jeden atom kyslíku je vázaný přímo. Typ hybridizace atomových orbitalů je sp3; tvarem je pravidelný čtyřstěn neboli tetraedr.
Vzorec kyseliny fosforečné je H3PO4. Další název je kyselina orthofosforečná. Je to středně silná kyselina. Za normálních podmínek ji tvoří bezbarvé tvrdé kosočtverečné hygroskopické krystalky. Tvoří tři řady solí: fosforečnany, hydrogenfosforečnany a dihydrogenfosforečnany. Na vzduchu rozplývavá látka. Na rozdíl od kyseliny dusičné nemá oxidační vlastnosti. Většinu kovů nerozpustí, protože se ve zředěné kyselině fosforečné vytváří na jejich povrchu vrstva nerozpustných fosforečnanů. Zahříváním uvolňuje kyselina trihydrogenfosforečná molekuly vody.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Kyselina fosforečná se připravuje reakcí oxidu fosforečného s vodou:
Výroba
[editovat | editovat zdroj]Kyselina fosforečná se vyrábí hlavně termickým procesem, který spočívá ve spalování roztaveného fosforu ve směsi vzduchu a vodní páry
Druhou možností její výroby je reakce kyseliny sírové s přírodním fosfátem:
Další možnosti přípravy
[editovat | editovat zdroj]Kyselina fosforečná se dá připravit ještě třemi metodami:
1. spalováním fosfanu (dříve fosfin):
2. pyrolýzou (rozklad kyseliny fosforité):
3. reakcí s halogeny:
Disociace
[editovat | editovat zdroj]Kyselina trihydrogenfosforečná disociuje do tří stupňů:
Použití
[editovat | editovat zdroj]Kyselina fosforečná se používá při zpracování ropy a při úpravě kovů. Využívá se také při výrobě nealkoholických nápojů (používá se označení E338; obsahuje ji například Coca-Cola) a při výrobě zubních tmelů. Také je důležitou surovinou pro výrobu směsi nazývané trojitý superfosfát, který vzniká reakcí kyseliny fosforečné s přírodními fosfáty. Dále je kyselina fosforečná hlavní složkou odrezovače.
Biologický význam
[editovat | editovat zdroj]Kyselina fosforečná je zdrojem fosforu, stabilizuje v potravinách i v trávicím systému některé antioxidanty. Stabilizuje genetický kód DNA, protože tvoří esterové můstky, které drží šroubovici DNA, aby se nerozpadla. Další důležitou funkcí kyseliny fosforečné je její schopnost tvořit makroergické vazby v ATP, dále s glukózou, fruktózou a kyselinou pyrohroznovou. Při odštěpení molekul této kyseliny se uvolní energie 12 kcal/mol, která je okamžitě zpracována pro další funkce a reakce v buňce. [2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Phosphoric acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.damy.cz [online]. [cit. 2015-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-31.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina fosforečná na Wikimedia Commons