Dusičnan sodný
| Dusičnan sodný | |
|---|---|
 Prášková forma | |
 Detail | |
| Obecné | |
| Systematický název | Dusičnan sodný |
| Triviální název | chilský ledek sodný ledek |
| Ostatní názvy | nitratin |
| Anglický název | Sodium nitrate |
| Německý název | Natriumnitrat |
| Sumární vzorec | NaNO3 |
| Vzhled | bílý prášek nebo krystalky |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7631-99-4 |
| PubChem | 24268 |
| UN kód | 1498 |
| Číslo RTECS | WC5600000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 84,995 g/mol |
| Molární koncentrace cM | 6,199 mol/dm3 (20 °C, 40% roztok) |
| Teplota tání | 306,8 °C |
| Teplota rozkladu | 380 °C |
| Hustota | 2,260 87 g/cm3 (18 °C) 1,317 5 g/cm3 (20 °C, 40% roztok) |
| Dynamický viskozitní koeficient | 2,86 cP (317 °C) 2,01 cP (387 °C) 1,52 cP (457 °C) 2,227 cP (20 °C, 40% roztok) |
| Kinematický viskozitní koeficient | 1,690 cS (20 °C, 40% roztok) |
| Index lomu | nDř= 1,336 0 nDm= 1,584 8 nD= 1,380 2 (20 °C, 40% roztok) |
| Rozpustnost ve vodě | 73,08 g/100 g (0 °C) 79,9 g/100 g (10 °C) 87,22 g/100 g (20 °C) 91,6 g/100 g (25 °C) 96,1 g/100 g (30 °C) 104,9 g/100 g (40 °C) 113,45 g/100 g (50 °C) 124,7 g/100 g (60 °C) 147,50 g/100 g (80 °C) 175,91 g/100 g (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol ethanol kapalný čpavek |
| Relativní permitivita εr | 5,2 (20 °C) |
| Povrchové napětí | 119 mN/m (320 °C) 117 mN/m (350 °C) 114 mN/m (400 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | klencová |
| Hrana krystalové mřížky | a= 648 pm α= 102°40´ |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −466,9 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 188 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | 251 J/g (18 °C) |
| Standardní molární entropie S° | 116 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −366,1 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 1,095 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS03  GHS07 Varování[1] | |
| R-věty | R8, R22 |
| S-věty | S22, S41 |
| NFPA 704 |  0
1
0
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dusičnan sodný (NaNO3) je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě nerostu nitronatritu, je znám též pod označením chilský ledek. Dalším synonymem je nitratin.
Je bezbarvý, bílý, šedý nebo lehce zbarvený do žluta nebo hněda, průhledný, skelně lesklý, štěpný podle romboedru. Tvrdost je 1,5–2, hustota 2,26 g/cm3. Tvoří celistvé agregáty, kůry, vyskytuje se i v krystalech romboedrického typu. Je snadno rozpustný ve vodě, proto se vyskytuje především v aridních oblastech. Významná jsou kvartérní sedimentární ložiska nejasné geneze v poušti Atacama v Chile.
Nitronatrit slouží od začátku 18. století jako jediné přírodní dusíkaté hnojivo (dnes z více než 90 % nahrazen syntetickým ledkem a dalšími dusíkatými hnojivy).
Sloučeniny dusíku slouží dále při výrobě buničiny, plastů, umělých vláken apod. Dusičnan sodný se pod označením E 251 hojně užívá také v potravinářství jako konzervační přísada u masných výrobků. V pyrotechnice se používá jako okysličovadlo.
Dusičnan sodný je silně hygroskopický a má tendenci na vzduchu navlhnout. Směsi vlhkého dusičnanu sodného s práškovým hliníkem nebo hořčíkem mají samozápalné vlastnosti.
Za tepla se rozkládá na dusitan sodný a kyslík podle rovnice:
- 2 NaNO3 → 2 NaNO2 + O2
Se sírou hoří podle rovnice:
- 4 S + 2 NaNO3 → 2 Na2S + N2 + 3 SO2
Výroba
[editovat | editovat zdroj]Vyrábí se uměle reakcí oxidu dusnatého, oxidu dusičitého, kyslíku a uhličitanu sodného:
- NO + NO2 + Na2CO3 + O2 → 2 NaNO3 + CO2
Laboratorní příprava spočívá v neutralizaci hydroxidu sodného kyselinou dusičnou dle následující rovnice:
- NaOH + HNO3 → NaNO3 + H2O
Historie
[editovat | editovat zdroj]Chilský ledek se zapsal do historie lodní dopravy. Původně byl v lodních dokladech uváděn pod všeobecným názvem „hnojivo“, ale několik katastrof parníků, které ho převážely, vedlo k tomu, že byl přesunut do kolonky „vysoce nebezpečný náklad“, neboť se ukázalo, že hořící chilský ledek hašený směsí horké vody a páry (běžná praxe na parnících v případě požáru) má tendenci explodovat. Došlo dokonce k případům, že explodující parník zničil celé přístavní město a potopil několik okolo kotvících lodí.[zdroj?]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Sodium nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu dusičnan sodný na Wikimedia Commons
