Embraer E-Jet

Skupina Embraer E-Jet
	E190 společnosti KLM Cityhopper
Určení	Dopravní letoun
Výrobce	Embraer
První let	19. února 2002
Zařazeno	březen 2004, LOT
Charakter	Aktivní
Uživatel	Republic Airlines; Air Canada; JetBlue; KLM
Vyrobeno kusů	E170/175: 542 ; E190/195: 672 ; Celkem: 1214 ; (červen 2016)
Cena za kus	39 – 47 milionů amerických dolarů (2016)
Varianty	E170/175 ; E190/195
Další vývoj	Embraer E-Jet E2
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Embraer E-Jet je série úzkotrupých regionálních dvoumotorových proudových dopravních letounů od brazilské firmy Embraer. Veřejnosti byly představeny na Pařížském aerosalonu roku 1999 a výroba se rozběhla v roce 2002. V roce 2011 výrobce Embraer oznámil modernizovanou generaci označenou E-Jet E2, jejíž provoz bude díky novým motorům a křídlům ekonomičtější.

Verze

E170 a E175

Letadla Embraer E170 a E175 jsou ty menší v sérii Embraer E-Jet, uvnitř je kapacita přibližně 80 míst. Po úspěchu verze E170 s dvojicí dvouproudových motorů General Electric CF34-8E po 62,28 kN tahu,^[1] která byla zalétána (imatrikulace PH-XJE) v roce 2002, Embraer o něco letadlo prodloužil a zavedl verzi E175, jejíž prototyp poprvé vzlétl v roce 2003.

E190 a E195

Vývoj Embraeru ERJ-190 (Embraer Regional Jet) byl zahájen v roce 1999. Vychází z menšího modelu ERJ-170 s nímž se shoduje z 89%. Jedinými významnými změnami jsou o 6,34 metru delší trup, 2,72 metru větší rozpětí křídla, výkonnější motory General Electric CF34-10E o tahu 82,30 kN a větší vodorovné a svislé ocasní plochy. Poprvé vzlétnul 12. 3. 2004 z továrního letiště v Sao Paulu. Prvním zákazníkem typu se staly americké nízkonákladové aerolinky JetBlue, které objednaly 100 letadel a na dalších 100 si zajistily předkupní práva a také švýcarský Crossair. Ten projevil zájem o 30 letadel (po sloučení se Swissairem objednávku zrušil). JetBlue zařadily první ERJ-190 do své flotily 13. 9. 2005. EMB-190 se stal rychle velmi úspěšným. Roli v tom hrály zejména jeho nízké provozní náklady a také načasování začátku jeho prodeje. V době, kdy přišel na trh potřebovaly aerolinie nahradit starší, kapacitně obdobné typy, jako Avro RJ100 (BAe 146-300), Fokker 100, Boeing 737-200 nebo Tupolev Tu-134. Do května 2014 již bylo dodáno 670 EMB-190 a na dalších několik desítek má výrobce pevné objednávky.

Embraer vyvinul ještě delší verzi označenou ERJ-195, pro maximálně 108 cestujících. Ta vykonala první let 7. 12. 2004 . První sériový letoun převzala britská společnost FlyBe 1. 9. 2006.

Dále brazilský výrobce nabídl verzi označenou Lineage 1000, což je VIP verze pro 19 cestujících vycházející z ERJ-190. První převzal šejk Aamer Abdul Jalil Al Fahim ze Spojených arabských emirátů 7. 5. 2009. Lineage 1000 je na Blízkém Východě populární, ze 20 vyrobených letadel (do konce roku 2013) jich 7 bylo dodáno do této oblasti.

E195X

Plánován byl i vývoj verze E195X určené pro 130 cestujících. O tu projevily zájem American Airlines v roce 2010. Plánovali ji jako náhradu za McDonnelly Douglas MD-80. Výpočty ale ukázaly, že E195X by měl daleko menší dolet, než požadovaly American Airlines, tak Embraer dále ve vývoji nepokračoval. Firma Embraer nabízí typy 190 a 195 ve třech verzích označených:

STD – standardní základní model
AR – se zvýšenou maximální vzletovou hmotností o 740 kg
LR – s prodlouženým doletem o 558 km

E-Jet E2

V roce 2013 oznámil výrobce vývoj druhé generace Embraerů 175/190/195 označené E-Jet E2. Další generace Embraerů bude vybavena novou avionikou, motory Pratt & Whitney PW1000G a novým křídlem. Typická kapacita rovněž nové kabiny cestujících bude 88 sedadel u E-175-E2, 106 sedadel u E-190-E2, 132 sedadel u E-195-E2, čili o 20% více než u nyní vyráběných modelů.

Specifikace


Varianta	E-170	E-175	E-190	E-195
Motory	2
Posádka v kokpitu	2
Sezení, dvě třídy	66 míst	78 míst	96 míst	100 míst
Sezení, jedna třída	Max 78 míst	Max 88 míst	Max 114 míst	Max 124 míst
Délka	29,90 m	31,68 m	36,24 m	38,65 m
Rozpětí	26,00 m		28,72 m
Výška	9,67 m		10,57 m
Dolet	3 982 km	4 074 km	4 537 km	4 260 km
MTOW	38 600 kg	40 370 kg	51 800 kg	52 290 kg
Dostup	12 500 m
Hmotnost prázdného letounu	21 141 kg	21 890 kg	27 837 kg	28 667 kg
Max. paliva	9 335 kg		12 971 kg
Max. rychlost	Mach .82 (871 km/h)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Embraer E-Jets na anglické Wikipedii.

↑ -bal-, Letectví a kosmonautika, Embraer 170 (ERJ-170), 2002, č. 9, str. 48

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Embraer E-Jet na Wikimedia Commons
(anglicky) Rodina Embraer Archivováno 10. 7. 2011 na Wayback Machine. na stránkách výrobce
(anglicky) E-170/175/190/195 na stránkách Airliners.net

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] -bal-, Letectví a kosmonautika, Embraer 170 (ERJ-170), 2002, č. 9, str. 48

[1]