Elektroodpad
Elektroodpad je odpad ve formě elektrospotřebičů a jejich částí, elektrických a elektronických součástek. Elektroodpad je oddělen od komunálního a směsného odpadu a má stanovena jiná pravidla jeho sběru, likvidace a nakládání s ním. Do systému zpětného odběru elektroodpadu jsou zahrnuty jen vybrané výrobky. Například baterie a akumulátory ano, klasické žárovky ne.
V roce 2019 bylo na světě vyprodukováno 53,6 milionů metrických tun elektroodpadu (v podobě vyřazených spotřebičů s baterií či elektrickou zástrčkou). Odhaduje se, že v roce 2030 dosáhne množství tohoto elektroodpadu 74 milionů metrických tun.[1]
Rizika
[editovat | editovat zdroj]Tento druh odpadu může obsahovat nebezpečné látky (rtuť, arzen, kadmium, olovo, ftaláty, bromované zpomalovače hoření, chrom, kobalt apod.)
Elektroodpad v Česku
[editovat | editovat zdroj].JPG)
Nakládání s elektroodpadem v České republice upravuje zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, platný od 13. srpna 2005. Pro elektroodpad zavádí tzv. recyklační poplatek.[2]
V principu jsou stanovena následující obecná pravidla:
- Pro elektroodpad jsou stanovena sběrná místa, která zajišťují provozovatelé kolektivních systémů pro zpětný odběr elektrozařízení (např. ELEKTROWIN, ASEKOL, EKOLAMP) ve spolupráci s jednotlivými obcemi. Mimo tato sběrná místa je možné odevzdat elektroodpad také prodejcům elektrotechnických výrobků.
- Účelem míst zpětného odběru je převzít elektroodpad a následně ho předat ke zpracování specializovaným firmám.
- Náklady na provoz sběrných míst a likvidace elektroodpadu jsou promítnuty do velkoobchodních a následně maloobchodních cen výrobků jako tzv. recyklační poplatek (také PHE - příspěvek na likvidaci historických elektrospotřebičů). Recyklační poplatek se ve všech fakturách a účtech vykazuje odděleně od ceny výrobku.
- Přijetí elektroodpadu na místě zpětného odběru a jeho zpracování tedy probíhá ze strany spotřebitele bezplatně.
Účelem zákona a zpětného odběru je zamezení černých skládek nebezpečného odpadu. Druhým důvodem je to, že elektroodpad nezřídka obsahuje značnou část materiálů (jako jsou třeba kovy: měď, cín, hliník, zinek, někdy dokonce i zlato), které se vyplatí vytřídit a zrecyklovat k opětovnému použití.
Elektroodpad v EU
[editovat | editovat zdroj]V Evropské unii byl zpětný odběr elektroodpadu zaveden směrnicí o odpadu z elektrických a elektronických zařízení (The Waste Electrical and Electronic Equipment Directive - WEEE).[3]
Recyklace elektroodpadu
[editovat | editovat zdroj]Recyklace elektroodpadu probíhá dvěma způsoby[4]:
- Ruční demontáží spotřebiče, přičemž jsou separovány jednotlivé látky jako je plast, sklo, kov či samostatné elektrosoučástky.
- Mechanickým zpracováním za pomoci drtiče a následným manuálním rozčleněním rozdrcených kusů na pásu.
Do oběhu se následně vrací pouze recyklovatelné materiály. Obsažené plasty, které představují 15 - 20 % demontovaného odpadu, obsahují často nebezpečná aditiva, která recyklaci plastů znemožňují[5].
Samorozložitelná elektronika
[editovat | editovat zdroj]Časopisy VTM a Computer přinesly v srpnu 2013 články o speciálních materiálech, z kterého by v budoucnu mohly být vyráběny desky integrovaných obvodů a který se dokáže rozložit sám po určité době nebo po kontaktu s určitou látkou včetně obyčejné vody. Jsou součástí projektu nazvaného Born to Die a provádí se na University of Illinois.[6]
Vědci se domnívají, že by malé elektronické bezdrátové přístroje mohly pomáhat při zotavování se z nemoci nebo po operaci. Jakmile se nemocný/operovaný uzdraví, přístroj v těle se rozpustí v tělních tekutinách. To vše bylo úspěšně aplikováno na laboratorní myši, která byla uzdravena a je bez dalších vedlejších účinků. S tím je ale samozřejmě spojena otázka, zda rozpuštěný přístroj nezanechá v těle škodlivé látky.[7]
Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Global E-Waste Surging: Up 21% in 5 Years - United Nations University. unu.edu [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesi-se-uspesne-uci-tridit-elektroodpad Češi se úspěšně učí třídit elektroodpad
- ↑ DIRECTIVE 2002/95/EC OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 27 January 2003 on the restriction of the use of certain hazardous substances in electrical and electronic equipment
- ↑ Jak řešit recyklaci elektroodpadu a tonerů | PREMO. www.premocz.eu [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Proč není možné některé plasty z elektrošrotu recyklovat. www.odpady-online.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Časopis Computer, české vydání, číslo 17/13, str. 96 — Elektronika se v budoucnu sama zničí, Karel Javůrek
- ↑ PIESING, Mark. 'Born-to-die': this device will self-destruct in 60 seconds. The Guardian. 2013-10-26. Dostupné online [cit. 2016-11-15]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elektroodpad na Wikimedia Commons - Seznam míst pro odevzdání elektroodpadu v ČR
- Databáze sběrných míst elektroodpadu v ČR
- Databáze sběrných míst zářivek v ČR
- Elektroodpady a jejich kreativní využívání s módou pro recyklaci.
