Duarte Pio z Braganzy

Duarte Pio z Braganzy
Duarte Pio z Braganzy
Rodné jméno	Duarte Pio de Bragança
Narození	15. května 1945 (79 let); Bern, Švýcarsko
Alma mater	Ženevská univerzita; Technická universita v Lisabonu; Graduate Institute of Development Studies
Rodiče	Duarte Nuno z Braganzy; Marie Františka Orleánská z Braganzy
Rod	Braganzové
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Duarte Pio z Braganzy (portugalsky Duarte Pio de Bragança; * 15. května 1945), je od roku 1976 vévoda z Braganzy a pretendent trůnu zrušeného Portugalského království.

Původ

Duarte Pio je pravnuk portugalského krále Michala I. a pretendent portugalského trůnu. Přes svou babičku z matčiny strany, Alžbětu hraběnku Dobřenskou z Dobřenic, má české předky.

Má dva mladší bratry:

Miguel Rafael z Braganzy (* 3. 12. 1946 Bern)
Henrique Nuno z Braganzy (6. 11. 1949 Bern – 14. 2. 2017 Ferragudo)

Eduard Pius je nejstarší syn Eduarda Nuna (1907–1976) a jeho manželky Marie Franciscy Amélie Luísy Vitórie (1914–1968), dcery Pedra de Alcântara Luíse Filipe d’Orleáns-Bragança, prince z Grão Pará a české šlechtičny Alžběty hraběnky Dobřenské z Dobřenic. Se svými dvěma bratry, Miguelem Rafaelem a Henriquem Nunem, vyrůstali se svými rodiči střídavě ve Švýcarsku a Francii.

Nárok na trůn

Roku 1834 byl král Michal I. (1802–1866) vypuzen do exilu. Ani on ani jeho potomci se však nevzdali nároku na portugalský trůn, čímž stali protikráli panující královny Marie II. (1819–1853) resp. po ní vládnoucích panovníků ze sasko-kobursko-gothajské dynastie. Ke smíru mezi oběma znesvářenými liniemi rodu došlo roku 1921, mezitím však roku 1910 v Portugalsku proběhl vojenský puč a monarchie byla nahrazena autoritářskými republikami a poslední portugalský král Emanuel II. (1889–1932) byl nucen žít v exilu v Anglii. Jelikož neměl Emanuel žádné potomky, určil za svého nástupce Eduarda II. Nuna (1907–1976), vnuka krále Michala. Od roku 1976 je hlavou dynastie Braganzů jeho syn Duarte III. Pio, a tím pádem také teoretickým pretendentem trůnu, pokud by se Portugalsko stalo opět monarchií. Titul vévoda z Braganzy opět legalizovala portugalská vláda v roce 2006.^[1]^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]}

Rodina

Dne 13. května 1995 se oženil s Isabelou de Herédia, mají spolu tři děti:

Alfonso (* 25. 3. 1996 Lisabon), nejstarší syn
María Francisca (* 1997), dcera
Dinis (* 1999), mladší syn

Tituly

od 1976: Jeho královská výsost Duarte Pio, vévoda z Braganzy, Guimarães a Barcelos, markýz z Vila Viçosa, hrabě z Arraiolos, Ourém, Faria, Neiva a Guimarães.

Vyznamenání

1307. rytíř Řádu zlatého rouna
Konstantinův řád svatého Jiří
rytíř velkokříže Řádu hvězdy Karadjordjevićů^[2]
velkostuha Královského a hášimovského řádu perly^[3]
řetěz Řádu Východního Timoru^[4]

Předkové

Jan VI. Portugalský

Michal I. Portugalský
vzdorokrál v letech 1828-1834

Šarlota Joaquina Španělská

Miguel, vévoda z Braganzy

Konstantin z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu

Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg

Anežka Hohenlohe-Langenburská

Duarte Nuno, vévoda z Braganzy

Konstantin z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu

Karel Löwenstein-Wertheim-Rosenberg

Anežka Hohenlohe-Langenburská

Marie Tereza Löwenstein-Wertheim-Rosenberg

Alois II. z Lichtenštejna

Žofie, princezna z Lichtenštejna

Františka Kinská z Vchynic a Tetova

'Duarte Pio, vévoda z Braganzy'

Ludvík Orleánský, vévoda z Nemours

Gaston, comté d' Eu

Viktorie Sasko-Kobursko-Kohárská

Pedro de Alcatara, kníže z Grão Para

Petr II. Brazilský

Isabela Brazilská

Tereza Marie Neapolsko-Sicilská

Maria Francisca Orleans-Braganza

Jan Josef Dobřenský z Dobřenic

Jan Václav II., hrabě Dobřenský z Dobřenic

Marie Bedřiška Vančurová z Řehnic

Alžběta, hraběnka Dobřenská z Dobřenic

Josef František Kotulinský z Kotulína

Alžběta, hraběnka Kotulínská z Kotulína

Adelheid, Gräfin von Attems

Odkazy

Reference

↑ Governo legitima e defende D. Duarte de Bragança [online]. Correio da Manha [cit. 2006-09-07]. Dostupné online. (portugalsky)
↑ Zvanična Veb prezentacija Kraljevske Porodice Srbije. www.royalfamily.org [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-18.
↑ Royal and Hashemite Order of the Pearl of Sulu. web.archive.org [online]. 2018-01-31 [cit. 2019-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-31.
↑ REPÚBLICA DEMOCRÁTICA DE TIMOR-LESTE | Jornal da República. m.arquivo.pt [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Duarte Pio, vévoda z Braganzy na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce:
Duarte Nuno

Vévoda z Braganzy
od 1976

Předchůdce:
Duarte Nuno

Pretendent trůnu Portugalska
od 1976

[1] Governo legitima e defende D. Duarte de Bragança [online]. Correio da Manha [cit. 2006-09-07]. Dostupné online. (portugalsky)

[2] Zvanična Veb prezentacija Kraljevske Porodice Srbije. www.royalfamily.org [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-18.

[3] Royal and Hashemite Order of the Pearl of Sulu. web.archive.org [online]. 2018-01-31 [cit. 2019-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-31.

[4] REPÚBLICA DEMOCRÁTICA DE TIMOR-LESTE | Jornal da República. m.arquivo.pt [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]