Lučební závody Draslovka
| Lučební závody Draslovka a.s. Kolín | |
|---|---|
 Logo | |
 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 1994 |
| Sídlo | Kolín, Česko |
| Adresa sídla | Havlíčkova 605, Kolín IV, 280 02, Česko |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | chemický průmysl |
| Produkty | kyanidy, Kyselina 1,3-bisfosfoglycerová, kyselina kyanovodíková a chlormequat chloride |
| Obrat | 1,8 mld. Kč (2019)[1] 1,5 mld. Kč (2018)[1] |
| Provozní zisk | 292,8 mil. Kč (2019)[1] 97,8 mil. Kč (2018)[1] |
| Výsledek hospodaření | 249,9 mil. Kč (2019)[1] 66,1 mil. Kč (2018)[1] |
| Celková aktiva | 1,9 mld. Kč (2019)[1] 1,8 mld. Kč (2018)[1] |
| Vlastní kapitál | 964,3 mil. Kč (2019)[1] 774,5 mil. Kč (2018)[1] |
| Zaměstnanci | 312 (2019)[1] |
| Mateřská společnost | Draslovka Global Holding a.s. |
| Majitel | Draslovka Holding (100 %) |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www.draslovka.cz |
| IČO | 46357351 |
| ISIN | CZ0005106906 |
| LEI | 315700HY6IEB0SBYEU76 |
| OpenCorporates ID | cz/46357351 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lučební závody Draslovka a.s. Kolín je akciová společnost zabývající se především výrobou produktů ze syntetického kyanovodíku. Sídlí v Kolíně.
Základní strategií společnosti je zpracování kapalného kyanovodíku do následných produktů s vyšší přidanou hodnotou. Z výrobního závodu v Kolíně se 90 % produkce vyváží, zákazníky jsou zejména gumárenské, farmaceutické, zemědělské a další firmy.[zdroj?]
100% vlastníkem firmy je Draslovka Global Holding vlastněná rodinou Brůžků, Petrem Pudilem, Vasilem Bobelou a Janem Dobrovským.[zdroj?]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Firma byla založena jako „Akciová společnost pro zpracování draselných louhů v Kolíně“[zdroj?] v roce 1907 zčásti domácím a zčásti zahraničním kapitálem.[2] Výroba byla zahájena v květnu 1908.[3] Zabývala se také výrobou kyanidu z lihovarských výpalků melasových způsobem Reichardtovým a Buebovým.[4]
Po 1. světové válce byly hlavními akcionáři společností české banky. V roce 1927 převzaly většinu akcií průmyslové lihovary, které byly dodavatelem surovin.[2] Firma užívala i německý název Kaliwerke Aktiengesellschaft.[5]
V roce 1935 začala výroba kyanovodíku pro hubení hmyzu jako je pilous.[6] Kapalný kyanovodík nasáklý do porézního materiálu byl později známý jako Cyklonu B[7] a zneužit ve vyhlazovacích táborech. Plyn vyrábí společnost dodnes pod názvem Uragán D.[8]
Členy správní rady Kaliwerke Aktiengesellschaft byli až do roku 1941 Dr. Ing. Viktor Grossmann a Ing. Viktor Graf. Dr. Ing. Viktor Grossmann byl jako Žid poslán 28. října 1944 z Terezína do Osvětimi, kde zemřel v plynové komoře.[3]
Ing. Viktor Graf byl odvlečen 31. ledna 1945 do Terezína, ale věznění přežil. Vrátil se do Kolína a stal se ředitelem firmy.[9] V roce 1949 spáchal sebevraždu.[3]
V roce 1958 byl podnik začleněn do chemických závodů Synthesia Pardubice. V roce 1984 byl v rámci Lučebních závodů Kolín zahrnut do podniku Lachema Brno.
V roce 1990 vznikl státní podnik Lučební závody Kolín s. p., který byl v roce 1992 transformován do akciové společnosti Lučební závody Kolín a.s. V roce 1994 pak byla firma rozdělena do dvou společností: Lučební závody a.s. Kolín a Lučební závody Draslovka a.s. Kolín.
V roce 1996 vstoupila společnost ITCE, spol.s.r.o. (vlastněná rodinou Brůžkových, od 2012 jejich společností B3 Holding, s.r.o.) jako majoritní akcionář do společnosti Lučební závody Draslovka a.s. Kolín. V roce 2013 se majoritním akcionářem stala společnost Draslovka Holding BV, vlastněná společnostmi B3 Holding a bpd partners[10] podnikatelů Vasila Bobely, Petra Pudila a Jana Dobrovského.[11] V roce 2021 byla založena globální skupina Draslovka Global Holding o hodnotě 15,6 miliardy korun, složená z české firmy Draslovka a divize Mining Solutions americké firmy Chemours. Skupina plánuje do budoucna mít továrny v Česku, Nizozemsku, USA a v Jihoafrické republice.[zdroj?]
Havárie v roce 2006
[editovat | editovat zdroj]9. ledna 2006 v ranních hodinách došlo v podniku k havárii, při níž se do řeky Labe dostalo blíže neurčené množství kyanidů. Havárie vyděsila obyvatele Kolína i dalších měst okolo Labe, dokonce i v Německu.[zdroj?]
Zřejmě vlivem mrazů byl porušen plovákový hladinoměr v detoxikační jímce odpadních vod. Odpadní vody s kyanidy unikly na zpevněnou plochu okolo jímky a odtud podnikovou kanalizací do Labe. Nejspíše selhala i obsluha, která mohla únik zjistit vizuálně. Když se pracovníci Draslovky z médií dozvěděli o úhynu ryb v Labi, údajně je ani nenapadlo, že by to mohlo mít spojitost s jejich firmou. Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), která se havárií zabývala, však taková možnost napadla. 13. ledna ČIŽP předběžně označila Draslovku za možného viníka havárie a toto podezření 16. ledna potvrdila. Teprve potom podnik havárii nahlásil příslušnému krajskému úřadu; tedy nikoliv z vlastní iniciativy, ale až poté, co byl z havárie usvědčen. Tento postup je sice v souladu se zákonem č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, ale v tomto případě to bylo přece jen trochu pozdě. Kdyby totiž Draslovka únik sama ohlásila dříve, bylo možné některým škodám zabránit.[12][nenalezeno v uvedeném zdroji]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k výroční zpráva. Dostupné online.
- ↑ a b ČERNÝ, Bohumil. Vývoj lihovarství v českých zemích. Československý časopis historický. 1957, roč. 5, s. 712. Dostupné online.
- ↑ a b c PLAVEC, Michal. Výroba plynu Cyklon B v Kolíně. Práce z dějin techniky a přírodních věd: Věda a technika v českých zemích v období 2. světové války. 2009, čís. 20, s. 327.
- ↑ KRAUZ, Cyril. Technologie lučebnin organických, první díl: Lučebniny řady mastné. Chemická technologie. 1926, čís. 7, s. 300. Dostupné online.
- ↑ KRAJSKÝ, soud. Zapsané firmy. Úřední list Republiky Československé. 1923-03-03, roč. 4, čís. 50, s. 1193. Dostupné online.
- ↑ ŽÁK, Jan. Nové prostředky v boji proti pilousu. Vojenské intendanční rozhledy. 1937-04-01, roč. 10, čís. 35, s. 65. Dostupné online.
- ↑ ZYKLON-B: Kaliwerke Kolin. www.zyklon-b.info [online]. [cit. 2013-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-31.
- ↑ Český rozhlas: Smrtící plyn známý z holocaustu se ještě vyrábí
- ↑ OKRESNÍ, soud. Ustanovení opatrovníka. Úřední list Československé republiky. 1946-08-16, roč. 27, čís. 185, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Svět Průmyslu: Skupina bpd partners vstoupila do Lučebních závodů Draslovka. www.svetprumyslu.cz [online]. [cit. 26-05-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-03-2013.
- ↑ b p d partners: Zakladatelé. www.bpdpartners.cz [online]. [cit. 2013-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-25.
- ↑ Kyanidová havárie - vyjádření Draslovky a prohlášení města!. Kolín.cz [online]. 2006-02-03 [cit. 2011-09-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lučební závody Draslovka na Wikimedia Commons - Lučební závody Draslovka (oficiální stránky)
