Drahokam
Drahokam či drahý kámen (z latiny Lapis preciosus, angl. Precious stone) je minerál (nerost), ceněný pro své výjimečné fyzikální a estetické vlastnosti a používaný k ozdobným účelům, k reprezentaci anebo k tezauraci majetku.
Termíny
[editovat | editovat zdroj]Synonyma pro drahokam, užívaná ve šperkařství a glyptice, jsou termíny polodrahokam (angl. semiprecious stone) nebo dekorativní kámen (decorative stone). K drahokamům se řadí také vulkanické sklo (vltavín) a organické materiály jako jantar, mořský korál nebo perly.
Původ a výskyt
[editovat | editovat zdroj]Podle geologického původu se drahokamy, stejně jako ostatní minerály, dělí na magmatické, metamorfované a sedimentované.
Naleziště
[editovat | editovat zdroj]- Primárním nalezištěm je tzv. matečná hornina, z níž se drahokamy těží. Povrchová těžba se provádí kopáním krumpáčem (například pyropy), hloubková těžba probíhá v kopaných a pažením zpevněných šachtách nebo ve štolách.
- V sekundárních nalezištích (říční a mořské náplavy, pouštní písky, zvětralé horniny) se drahokamy získávají povrchovým sběrem, roztloukáním kladivem nebo plavením v sítech.
Hodnotící kritéria drahokamů
[editovat | editovat zdroj]- Podle tradiční definice musí drahokam být varietou minerálu s výjimečnými vlastnostmi: tvrdostí (v desetistupňové Mohsově stupnici tvrdosti zaujímá horní polovinu, od 5. do 10. stupně) a musí být průhledný či průsvitný.
Kritéria hodnocení se původně uplatňovala pro diamant, gemologové je užívají také pro další drahokamy: označují se „čtyři cé“ podle anglického názvosloví: Carat = hmotnost v metrických karátech, Colour = barva, tj. zabarvení. U diamantů není žádoucí sytá barevnost, bezbarvý (bílý) diamant nejlépe odráží světlo. Oproti tomu u jiných drahokamů se sytost zbarvení oceňuje (zejména je-li vzácná, jako u smaragdu nebo safíru)[1]; Clarity = vnitřní čistota, tj. minimální poruchy jako jehlice, pérka, praskliny či krystalky jiných drahokamů; Cut = brus, tj. počet a přesnost plošek (facet) výbrusu, jež zapříčiňuje dokonalost odrazu světla, měřenou indexem lomu, tedy jeho lesk.
- V soudobém šperkařství a glyptice se k drahokamům řadí také polodrahokamy a dekorativní kameny, které mají v Mohsově stupnici číslo 2. až 5. a jsou neprůsvitné (opakní), jako například malachit, tyrkys, alabastr.
- vzácnost v přírodě
Opracování
[editovat | editovat zdroj]1) štípání podle krystalické mřížky; 2) leštění a tvarování: leštěný valounek drahokamu se nazývá kabošon (z franc. cabochon, německy mugl); strojní leštění se provádí ve vibrační, odstředivé omílací nebo rotační leštičce, tradiční je otloukání a ohlazování kamínků o sebe navzájem (tzv. tromlování v koženém pytli), 3) broušení do symetrických tvarů s ploškami (facetami) a hranami: podle počtu facet se brusy nazývají: tabulkovec (má po stranách tabulky facety, speciální typ tabulkovce je smaragdový brus), polštářový brus, kapka, bageta či ovísek, routa, markýz(a), srdčitý, a další; nejdokonalejší je briliantový brus, který se používá u drahokamů stejně jako u skla. 4) řezání: u drahokamů, které se nacházejí ve velkých formátech; řezáním nádob z drahokamů se zabývá glyptika; 5) rytí: rytím reliéfů, symbolů či písmen se zdobí drobné drahokamy, užívané ve šperku, zejména do pečetních prstenů, nazývají se gemy.
Cena
[editovat | editovat zdroj]Hodnota drahokamu se nemusí rovnat jeho tržní ceně. Závisí především na výše popsaných kritériích kvality, a dále na vzácnosti výskytu v přírodě. Cenu drahokamů může ovlivňovat také existence jejich syntetických napodobenin (místo diamantu je v posledních desetiletích oblíbená průmyslově vyráběná cubic zirconia neboli zirkonia, od počátku 20. století se často užívá syntetický rubín, v současnosti také safír, akvamarín a všechny další). Cena drahokamu ve šperku závisí také na momentální módě: v posledních letech se více cení velikost drahokamů na úkor klenotnického zpracování.
Výběr drahokamů podle tvrdosti
[editovat | editovat zdroj]- 10. diamant – často bezbarvý nebo žlutý, existuje však ve všech barevných varietách; JAR, střední Afrika, Sibiř, Brazílie)
- 9. skupina drahokamových odrůd korundu:
- 8. spinel (různých barev, např.: fialová, modrá, bílá);Tanzanie, Srí Lanka, Tádžikistán, Barma, Česká republika; často v korunovačních klenotech); mísí se s dalšími drahokamy: balasrubín, rubínspinel, safírspinel, ametystspinel, almandinspinel.
- 7,5 až 8. skupina berylu (odrůdy):
- 7 až 7,5. skupina granátů: pyrop, almandin, pyralmandin a další
- 7. skupina křemenu:
- 6. až 7. chalcedon: mléčně zakalený
- achát
- onyx, sardonyx proužkovaný
- chryzopras zelený
- jaspis sytě zbarvený, neprůsvitný
- 5,5 až 6,5. drahý opál (pestrobarevný; Mexiko, Austrálie, Slovensko)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ S.R.O, OptimWeb. Kouzlo barevných drahokamů ve zlatnickém umění. www.korbicka.com [online]. [cit. 2023-08-30]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Rudolf Ďuďa, Luboš Rejl: Svět drahých kamenů. Granit Praha 2002
- Rudolf Ďuďa, Luboš Rejl: Drahé kameny. Aventinum Praha 2001 (s CD-ROMem k určování kamenů)