Hugo Boettinger
| Hugo Boettinger | |
|---|---|
 Hugo Boettinger asi 1930 | |
| Jiná jména | Dr. Desiderius |
| Narození | 30. dubna 1880 Plzeň  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. prosince 1934 (ve věku 54 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Vzdělání | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Akademie výtvarných umění v Praze |
| Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
| Povolání | malíř, kreslíř, karikaturista |
| Rodiče | Josef Böttinger |
| Podpis |  |
| Webová stránka | http://www.tfsimon.com/hugo_boettinger.htm |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hugo Boettinger (30. dubna 1880, Plzeň[1] – 9. prosince 1934, Praha) byl český malíř, grafik, karikaturista, loutkář a ilustrátor. Dekorativní naturalismus a akademismus později obohatil o snahu zachytit taneční či sportovní pohyb.[2] Své karikatury uveřejňoval pod pseudonymem Dr. Desiderius.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině fotografa Josefa Böttingera (1839–1914). Jeho předčasně zesnulý starší bratr Jindřich (1868–1886) se rovněž věnoval malířství. Po něm převzal přezdívku Dr. Desiderius.[2] Pod touto přezdívkou lze nalézt jeho obrázky na titulních stránkách časopisu Pražský ilustrovaný zpravodaj.[3]
Vystudoval reálné gymnázium v Praze a od roku 1895 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesorů Felixe Jeneweina a Emanuela Krescence Lišky. V roce 1898 přešel na Akademii, kde pokračoval ve studiu u profesora Maxmiliána Pirnera. Při studiích se spřátelil s malířem T. F. Šimonem. V letech 1903–1906 cestoval po Anglii, Francii, Belgii a Nizozemsku. Časně se oženil se svou láskou Růženou Ottovou, dcerou nakladatele Jana Otta.[4] Po návratu do vlasti žil v Praze, kde působil na Akademii výtvarných umění a stal se členem spolků Mánes[5], Hollar a členem České akademie věd a umění. Členem SVU Mánes byl od roku 1898, v roce 1930 ze spolku vystoupil[5].
Záliba v hudbě se projevila i řadou portrétů jeho současníků, hudebníků, mezi které patřili František Ondříček, Vítězslav Novák, Josef Suk starší, Václav Talich, Václav Štěpán a další. Díky Boettlingerovým karikaturám a humorným kresbám se zachoval obrazový doklad společenského a zejména hudebního života první poloviny 20. století. Podstatnou část jeho tvorby tvořily akty mladých dívek a žen, které zobrazoval většinou ve skupinách a v přírodním prostředí lesa, na břehu řeky, při koupání apod. Známé jsou také jeho litografie, z nichž soubory Amor a Psyche vyšly tiskem v roce 1923,[6] nebo portrét prezidenta Masaryka.[7]
Zemřel v Praze 9. prosince 1934 a je i se svojí ženou Růženou (1887–1964) pohřben na Vinohradském hřbitově.[8] Manželka ho přežila o 30 let a po jeho smrti se znovu vdala za MUDr. Josefa Pelnáře.[4]
Významná díla (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- 1902 ilustroval knihu Útěcha srdce (sepsal Xaver Dvořák)
- kolem roku 1910 Koupání
- 1910 album Karikatury, vydal nakl. Jan Otto
- 1911 Příchod jara (Jaro)
- 1913 Dívky na pláži
- 1918 Plavovlasá dívka (Mládí)
- 1918 Autoportrét s paní
- 1921 Na kládách
- 1922 cyklus 19 litografií Amor a Psýché
- 1924 Koupající se dívky
- 1929 Ležící dívčí akt
- 1932 Tři Gracie
Zastoupení ve sbírkách
[editovat | editovat zdroj]- České muzeum výtvarných umění, Praha (nyní GASK Kutná Hora)
- Galerie Benedikta Rejta, Louny
- Galerie hlavního města Prahy
- Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
- Galerie výtvarného umění v Chebu
- Galerie výtvarného umění v Ostravě
- Galerie výtvarného umění v Náchodě
- Galerie moderního umění v Hradci Králové
- Oblastní galerie v Liberci
- Galerie umění Karlovy Vary
- Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
- Západočeská galerie v Plzni
- Západočeské muzeum, Plzeň
- Muzeum umění Olomouc
- Muzeum a Galerie v Prostějově
- Památník národního písemnictví
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Karikatura Otokara Fischera z roku 1917 -
Obraz Na kládách z roku 1921. -
Skica tanečnice Milči Mayerové z roku 1932 -
Dobrá pohoda české hudby – zleva Josef Suk, Václav Talich a Vítězslav Novák -
Josephine Baker (1926) -
Dívenka s panenkou (1907) -
Odbornici -
Karikatura sokolského písmáka Karla Vaníčka z roku 1920
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b RAKUŠANOVÁ, Marie. Bytosti odnikud : metamorfózy akademických principů v malbě první poloviny 20. století v Čechách. Praha: Academia, 2008. 508 s. ISBN 978-80-200-1648-5. S. 406.
- ↑ Pražský ilustrovaný zpravodaj, č. 35/1932
- ↑ a b VYKOUPIL, Libor. Brno: rozhlas.cz, 2009-12-09 [cit. 2013-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03.
- ↑ a b Hugo Boettinger Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine. na stránkách SVU Mánes
- ↑ APULEIUS, Lucius. Amor a Psyche. Praha: Artur Novák, 1923. 60 s.
- ↑ Portrét TGM, ČT 2, 2013
- ↑ Hrob Hugo Boettingera a jeho ženy na Vinohradském hřbitově. www.hrbitovy.cz [online]. [cit. 2013-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-07.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, s. 90, ISBN 978-80-87376-01-0
- RAKUŠANOVÁ, Marie. Bytosti odnikud : metamorfózy akademických principů v malbě první poloviny 20. století v Čechách. Praha: Academia, 2008. 508 s. ISBN 978-80-200-1648-5. S. 406–407.
- Dr. Desiderius: Portrétní kresby 1916–1930, vyd. Jan Štenc Praha 1930
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hugo Boettinger na Wikimedia Commons 
Autor Hugo Boettinger ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hugo Boettinger
- Hugo Boettinger v informačním systému abART
- stránky věnované životu a dílu H. Boettingera
