Německá lidová strana (Rakousko)
| Německá lidová strana | |
|---|---|
| Deutsche Volkspartei | |
| Zkratka | lidovci, nacionálové |
| Datum založení | 1895 |
| Datum rozpuštění | 1920 |
| Předchůdce | Německá nacionální strana |
| Nástupce | Velkoněmecká lidová strana (Rakousko) Německá nacionální strana (ČSR) |
| Ideologie | Hnutí Völkisch Nacionalismus Antiklerikalismus Antiliberalismus Antisocialismus |
| Politická pozice | pravice |
| Barvy | Šedá |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Německá lidová strana, též němečtí lidovci nebo němečtí nacionálové[1] (německy Deutsche Volkspartei), byla nacionálně orientovaná politická strana, působící od 90. let 19. století mezi německou populací Rakouska-Uherska, včetně českých zemí.
Historie a program
[editovat | editovat zdroj]Vznikla roku 1895 z dřívější Německé nacionální strany. Navazovala na německé národní hnutí a na takzvaný Linecký program z roku 1882 (programový manifest německo-nacionálního hnutí přijatý pod heslem „Ani liberální, ani klerikální, ale nacionální“). Měla blízko k protikatolickému hnutí Los von Rom.[2] Snažila se oslovit národnostně radikálnější a sociálně reformní vrstvy německého obyvatelstva.[3]
Německá lidová strana se výrazně angažovala v bouřlivých německých demonstracích v roce 1897 proti tzv. Badeniho jazykovým nařízením. Silné pozice si získala v českých zemích. Mezi její hlavní postavy patřil v českých zemích Ernst Bareuther, Karl Schücker, Franz Kindermann nebo moravský Karl Chiari. Na konci 19. století do jejích řad patřil i vídeňský radikál Georg von Schönerer, který se ale po roce 1900 odtrhl a se svými stoupenci ustavil tzv. Všeněmecké sjednocení jako ještě militantněji nacionalistický subjekt.[2] Dalšími výraznými představiteli strany byl Heinrich Prade (počátkem 20. století ministr předlitavské vlády), v Korutanech to byl Josef Wolfgang Dobernig, ve Štýrsku Julius Derschatta von Standhalt.
Po vzniku Československa na dědictví Německé lidové strany navázala Německá nacionální strana.[4]
Volební výsledky
[editovat | editovat zdroj]Říšská rada
[editovat | editovat zdroj]| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | ||
| 1897 | 48,000 | 4.5 | 31/425
|
5. | |
| 1901 | 70,540 | 6.6 | 51/425
|
▲20 | ▲2. |
| 1907 | 131,474 | 2.9 | 32/516
|
▼19 | ▼3. |
| 1911 | 71,882 | 1.6 | 21/516
|
▼11 | ▼10. |
Ve volbách do Říšské rady roku 1897 se stala s 31 poslanci pátým nejpočetnějším klubem na Říšské radě.[5] Ve volbách do Říšské rady roku 1901 získala 51 mandátů a byla již druhým nejpočetnějším klubem.[6] Po volbách do Říšské rady roku 1907 (konaných podle nového volebního systému) docílila 32 poslaneckých křesel z celkových více než 230 získaných německými stranami.[7] Později se roztříštěné německé nacionální formace spojily a na Říšské radě utvořily Deutscher Nationalverband (Německý národní svaz).[8]
Parlament Rakouska
[editovat | editovat zdroj]| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | ||
| 1919 | 59,919 | 2.0 | 2/170
|
▲2 | ▲8. |
Český zemský sněm
[editovat | editovat zdroj]| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | ||
| 1895 | 9 631 | 11.1 | 13/242
|
▲9 | ▲5. |
| 1901 | 13 047 | 5.4 | 14/242
|
▲1 | ▼7. |
| 1908 | 10 656 | 2.6 | 8/242
|
▼6 | ▼8. |
Stabilní pozice obsazovala na Českém zemském sněmu. zemské volby v Čechách roku 1895 jí přinesly 11 mandátů (dominantní německá pokroková strana jich měla 55).[9] Zemské volby v Čechách roku 1901 pak znamenaly jistý ústup, když získala sice 14 mandátů, ale zaostala za pokrokovou stranou i za všeněmci.[10] V zemských volbách v Čechách roku 1908 obdržela jen 8 křesel a předehnali ji i němečtí agrárníci.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Národní politika, 17. 4. 1902, s. 1:„Křesťansko-sociální sdružení na říšské radě, proti němuž němečtí lidovci útočí...“
- ↑ a b ŠEBEK, Jaroslav. Německé politické strany v českých zemích, Německé nacionální hnutí. In: Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. 1. díl. Období 1861-1938. Brno: Nakladatelství Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 473–475.
- ↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 457.
- ↑ ŠEBEK, Jaroslav. Politické strany německé menšiny, Německá nacionální strana. In: Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. 1. díl. Období 1861-1938. Brno: Nakladatelství Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 872.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 324.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 327–328.
- ↑ Politické zprávy domácí. Národní listy. Červen 1907, roč. 47, čís. 151, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ ŠEBEK, Jaroslav. Německé politické strany v českých zemích, Německé nacionální hnutí. In: Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. 1. díl. Období 1861-1938. Brno: Nakladatelství Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 474.
- ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online.
- ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 331.