Daurové
| Daurové | |
|---|---|
 Daurská žena | |
| Populace | |
| 131 992 (2010) | |
 Čína: Vnitřní Mongolsko, Chej-lung-ťinag, Sin-ťiang | |
| Jazyk(y) | |
| daurština | |
| Náboženství | |
| šamanismus | |
| Příbuzné národy | |
| Mongolové | |
Daurové, Dagurové, Dachurové (mongolsky дагуур, čínsky v českém přepisu Ta-wo-er-cu, pchin-jinem Dáwò'ěrzú, znaky zjednodušené 达斡尔族) je národ žijící v severních regionech Čínské lidové republiky, většinou ve Vnitřním Mongolsku a Chej-lung-ťiangu, menší počet též v Sin-ťiangu. jsou jedním z 56 oficiálně uznaných menšinových národů Čínské lidové republiky
Podle sčítání lidu roku 2010 jich je 131 992.
Jazyk
[editovat | editovat zdroj]Jejich jazykem je daurština, jeden z mongolských jazyků z altajské jazykové rodiny. Daurština má čtyři nářečí – butchaské, cicikarské, sinťiangské a chajlarské. Daurština nemá písmo, v minulosti byla zapisována různými způsoby, v čchingském období mandžuským písmem, ve 20. století byly vytvořeny daurské abecedy na základě cyrilice (roku 1956) a latinky (v 20. a znova v 80. letech, vycházely z pchin-jinu), neujaly se však.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Daurové z většiny žijí v Daurské autonomní korouhvi Morin Dawa na severovýchodě Vnitřního Mongolska (necelých 80 tisíc), v Daurském obvodu Mej-li-s’ v Cicikaru v provincii Chej-lung-ťiang (přes 40 tisíc). Několik tisíc jich žije v severozápadní čínské autonomní oblasti Sin-ťiang v okrese Tcha-čcheng, kam byli přesídleni čchingskou vládou.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Genetické výzkumy ukázaly, že Daurové jsou potomky Kitanů.[1].
Do poloviny 17. století žili Daurové v údolí řeky Šilky a na horním a středním toku Amuru včetně povodí Zeji až k Bureji. Jihovýchodně od nich na Amuru žili Gogulové a Ďučeři. Podle Daurů začali Rusové region horního a středního Poamuří nazývat daurská země, Daurie.
Ve 30. letech 17. století k Daurům pořádali nájezdy vojska mandžuské říše Čching, odpor Daurů Mandžuové zlomili roku 1640 po porážce spojených daursko-evenckých sil vedených náčelníkem Bombogorem.
Už roku 1643 se v Poamuří objevili ruští kozáci, kteří se snažili podrobit si amurské kmeny a přimět je k poddanství ruskému carovi a placení jasaku. Násilné chování kozáků (zejména Jerofeje Chabarova) vyvolalo konflikty mezi nimi a Daury, pod tlakem Rusů a podporou čchingských úřadů se Daurové stáhli na jih na řeku Non (v okolí pozdějšího Cicikaru), kde byli pod kontrolou Čchingů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LI, Jinhui. DNA Match Solves Ancient Mystery. China Internet Information Center [online]. 2001-8-2 [cit. 2018-10-3]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Daurové na Wikimedia Commons - ЦЫБЕНОВ, Б. Д. Даурские роды в В XVII веке. Мир истории [online]. 2012 [cit. 2018-10-3]. Čís. 2. Dostupné online. ISSN 1561-8463. (rusky)
- ЦЫБЕНОВ, Б.Д. Из истории даурского народа в XVII в. Власть. 2017, roč. 25, čís. 2, s. 137–142. Dostupné online. (rusky)
- Даурская национальность. Китайский информационный Интернет-центр [online]. [cit. 2018-10-3]. china.org.cn Dostupné online. (rusky)
