122mm kanón M1931/37 (A-19)
| 122mm kanón M1931/37 (A-19) | |
|---|---|
_displayed_at_the_Museum_of_Heroic_Defense_and_Liberation_of_Sevastopol_on_Sapun_Mountain.JPG) M1931/37 na Výstavě vojenské techniky na hoře Sapun u Sevastopolu | |
| Typ | polní kanón, tankový kanón |
| Místo původu | Sovětský svaz |
| Historie služby | |
| Používána | SSSR |
| Války | Druhá světová válka |
| Historie výroby | |
| Navrženo | 1937–1938 |
| Výrobce | Stalingradský závod č. 221 „Barikády“ – do r. 1941 závod č. 172 v Permu a závod č. 352 v Novočerkassku |
| Výroba | 1939–1946 |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 7 907 kg |
| Obsluha | 9 |
| Typ náboje | 122 × 785 mm. R |
| Ráže | 122 mm |
| Kadence | 2-4 ran/min. |
| Úsťová rychlost | 806 m/s |
| Maximální dostřel | 20 400 m |
122mm kanón M1931/37 (A-19) (rusky 122-мм корпусная пушка обр. 1931/1937 гг. (А-19)) byl sovětský polní kanón vyvinutý koncem 30. let zkombinováním hlavně 122mm kanónu M1931 (A-19) a lafety 152 mm houfnice vzor 1937 (ML-20). Vyráběl se od roku 1939 do roku 1946. Byl zbraní jednotek Rudé armády v bojích 2. světové války a po válce zůstal ještě dlouho ve službě. Upravené verze tohoto kanónu byly montovány do těžkých tanků IS-2 a IS-3 a do samohybných děl ISU-122S.
Tanková verze tohoto kanónu se nazývala D-25T (T=tankový), u samohybných děl D-25S (S=samohybný). Byla vyvinuta v roce 1943 na základě A-19 pro novou řadu sovětských těžkých tanků „IS“, která byla pojmenována po Stalinovi. Existující 85mm tankový kanón, který byl používán v raných prototypech, vykazoval totiž nedostačující výsledky. Nicméně uvedení děla do praxe bránily jisté obavy ohledně jeho bezpečnosti. Při předvádění kanónu totiž explodovala jeho úsťová brzda a málem zabila přihlížejícího maršála Vorošilova. Tato skutečnost vyvolala určitý počáteční odpor, avšak Stalin vyzbrojení tanku pojmenovaného po něm 122mm kanónem podpořil. Dělo bylo přepracováno, aby dostálo požadavkům na bezpečnost, a bylo pojmenováno D-25, analogicky s dřívějším protiletadlovým kanónem D-5T 85mm.
Varianty
[editovat | editovat zdroj]
- A-19S – Lehce modifikovaná varianta kanónu A-19 pro použití v samohybném dělu ISU-122
- D-25 – Tankový kanón vyvinutý v roce 1943
- D-25T – varianta tankového kanónu (T=tankový); koncem listopadu 1943 testoval tým dělostřeleckého konstruktéra Fjodora Petrova hlaveň 122mm kanónu D-25 osazenou do věže používané pro tankový kanón D-5T 85mm. Cílem byl ukořistěný německý tank Panzer V Panther. Test se uskutečnil na v prostoru Kubinka asi 60 km západně od Moskvy. Při výstřelu ze vzdálenosti 1200 m,[1] pronikla střela čelem korby, blokem motoru a prorazila i zadní pancíř korby. Po tomto skvělém úspěchu byly rychle provedeny potřebné úpravy a model byl pod označením D-25T přijat 31. prosince 1943. Výroba kanónu pro tanky IS-2 začala okamžitě.
- D-25S – varianta pro použití v později vyráběných samohybných dělech ISU-122 (S=samohybný). Varianta ISU-122 vyzbrojená tímto kanónem nesla označení ISU-122S.
- 152 H 88-31 – Finská modernizace zahrnující zvýšení kalibru na 152 mm
- 122 mm armata wz. 1931/37/85 – Polská modernizace
Současní uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
alžírské pozemní vojsko — 100 kusů
Guinejské ozbrojené síly — 12 kusů
Egyptské pozemní síly — 36 kusů
Severokorejská národní armáda – nezjištěné množství děl u pozemních vojsk a jednotek pobřežní ochrany KLDR
Kubánské revoluční síly – nezjištěné množství děl u dělostřelectva pobřežní ochrany
Dřívější uživatelé
[editovat | editovat zdroj]
Bulharsko – 25 kusů
Španělsko – 150 kusů[2]
Jemen – 248 kusů
Polsko — přes 60 kusů[3]
Rumunsko — 41 kusů
Sýrie — dо 100 kusů[4]
Nacistické Německo — dо 400 kusů[5]
Finsko — dо 25 kusů[6]
Jugoslávie — 78 kusů[7]- ČSSR - 322 kdb Strašice - jeden dělostřelecký oddíl
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků 122 mm gun M1931/37 (A-19) na anglické Wikipedii a 122-мм пушка образца 1931/37 годов (А-19) na ruské Wikipedii.
- ↑ World of Tanks: Today in History: D-25T Trials [online]. Wargaming RU [cit. 2014-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 November 2014.
- ↑ "Plan BÄR": Adquisición de materiál Alemán. www.mve2gm.es [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-04.
- ↑ Stefan Pataj. Artyleria lądowa 1872–1970. Warszawa: Wydawnictwo MON, 1975.
- ↑ В. Юрчин. Сухопутные войска Сирии
- ↑ Širokorad A. B. - Encyclopedia of the Soviet Artillery - Mn. Harvest, 2000 (Широкорад А. Б. Энциклопедия отечественной артиллерии. — Мн.: Харвест, 2000., ISBN 985-433-703-0)
- ↑ Artillery Part 4 [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-01-27.
- ↑ Артиллерийское снабжение в Великой Отечественной войне 1941—45 гг.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu 122mm sborové dělo vzor 1931/37 na Wikimedia Commons
