Přeskočit na obsah

Dura Európos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Dúra Európos)
Dura Európos
Základy a stěna křesťanského chrámu
Základy a stěna křesťanského chrámu
Poloha
Souřadnice
StátSýrieSýrie Sýrie
Dura Európos
Dura Európos
Správa
Statuszaniklé město
Vznik300 př. n. l.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dura Európos („pevnost Europos“) byla řeckým helénským, seleukovským, parthským a římským hraničním městem, vybudovaným v roce 303 př. n. l. na terénní vyvýšenině 90 metrů nad řekou Eufrat na území dnešní Sýrie. Lokalita je velmi významná z archeologického a uměleckohistorického hlediska, protože se zachovala tak, jak byla v letech 256–257 našeho letopočtu opuštěna po vyplenění Peršany.[1] Zprvu byla obývána Řeky, Parthy a Židy, později Římany; při svém tažení do ní došel císař Alexandr Veliký. Pevnost je známá také jako místo prvního známého užití chemických zbraní v historii, kdy v roce 256 v tunelech pod městem Peršané zapálili maz a síru, čímž vytvořili jedovaté emise, kterými otrávili Římany.

Počínaje 20. lety 20. století se zde konaly vykopávky. V desátých letech 21. století byla lokalita vyplundrována a vážně poškozena Islámským státem.[2]

Lokalizace synagogy a křesťanského chrámu na archeologickém plánu sektorů města

Díky příznivému suchému klimatu se dochovala většina starověkých památek města v písčitém terénu, z velké části byla zavalená či zasypaná a během dvacátých a třicátých let 20. století ji odhalili archeologové z Yalovy univerzity v New Havenu, bohaté epigrafické památky zdokumentovali historikové z Académie des Inscriptions et Belles-Lettres v Paříži. Odkryté kamenné stavby a nástěnné malby postupně dali zrestaurovat a zpřístupnili, fragmenty mnoha set dalších nálezů byly rozvezeny do celého světa. Rekonstrukce města trvala vědeckému týmu až do 60. let 20. století.

  • Chrám bohyně Artemis, později proměněný v templ boha Baala, je nejstarší stavbou města; dochovala se část chrámu s dórskými sloupy, fragmenty nástěnné malby v řecko-perském stylu pocházejí z 1. století n. l., například oběť kněze Conona bohu Baalovi
  • Citadela
  • Palmýrská městská brána
  • Praetorium – dům římského vládního úředníka praetora
  • Knížecí palác (Domus Dux Ripae)
  • Synagóga (také Adonisův chrám) – nejlépe dochovaná synagóga z pozdně římské doby; unikátní je cyklus nástěnných maleb z let 244–255 n. l., kopie = rekonstrukce synagógy včetně nástěnných maleb byla vytvořena v Muzeu židovské diaspory v Tel Avivu.
  • „Domus ecclesiae“ (Dům církve/shromáždění) – jedna z prvních dochovaných bohoslužebných staveb křesťanů; na čtvercovém půdorysu obsahovala kromě modlitebny s oltářem a arkádovým ochozem také baptisterium.
  • Mithraeum – Mithrův chrám
  • Templ boha štěstí Gada – založil jeden z velitelů vojska Alexandra Makedonského, později babylónský a východořímský král Seleukos I. Níkátór, zakladatel dynastie Seleukovců
  • Archeologická muzea: nálezy jsou rozptýleny po muzeích celého světa, sbírka militárií, mincí i jiných archeologických předmětů je přímo v Dura europos, další v Damašku, v Metropolitním muzeu v New Yorku, v Galerii umění Yalovy univerzity, v Louvru nebo v muzeích v Izraeli.
  1. (anglicky) http://archaeology.co.uk/world-news/death-underground-gas-warfare-at-dura-europos.htm Archivováno 18. 6. 2010 na Wayback Machine.
  2. Syrien: Welterbe-Stätten zerbombt, Kulturschätze verhökert - WELT. DIE WELT [online]. 2015-10-15 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]