Emil Czech

Emil Czech
Narození	17. října 1862; Horní Dlouhá Loučka; Rakouské císařství
Úmrtí	7. července 1929 (ve věku 66 let); Dolní Dlouhá Loučka; Československo
Povolání	malíř
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Czech (17. října 1862 Horní Dlouhá Loučka č.p 39^[1]^{[pozn 1]} – 7. července 1929 Dolní Dlouhá Loučka č.p. 154) byl moravský malíř německé národnosti. Zabýval se dekorativní malbou, krajinomalbou a figurálním žánrem.

Životopis

Narodil se jako nejmladší z deseti dětí v rodině sládka v pivovaře Řádu německých rytířů v Horní Dlouhé Loučce. Dětství prožil v rodném kraji na Uničovsku. První výtvarné vzdělání získal ve Vídni na soukromé škole kreslení Peuschla a Deiningera. V 18 letech nastoupil na Uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni (kde ho učil K. Hrachowina, L. Minnigerode, M. Rieser a A. Groll). Pak ještě setrval v ateliéru o šest let staršího, původem Moravana, Eduarda Veitha, se kterým spolupracoval na oponě zhotovené pro vídeňské Volkstheater. Od tohoto svého přítele a učitele získal nejen zkušenosti s monumentální tvorbou, ale převzal i jeho styl symbolistní malby pohádkově snových výjevů a smysl pro dekorativní tvorbu. To vše uplatnil při výzdobě divadla v Lublani (nástropní malby).

Od roku 1890 měl Emil Czech ve Vídni ateliér, kde se věnoval jak malbě portrétní, tak i žánrové, malbě zátiší i krajinomalbě, ve které volil záběry jak z venkovského prostředí Rakouska i Moravy, tak i z městského prostředí staré Vídně (Vororteilinie in Wien, 1899), žánrové scény z klášterního života a kostelní obrazy. V tvorbě se postupně oprošťoval od naturalismu i akademismu (Podobizna ženy s vyčesanými vlasy, 1887, Moravská galerie v Brně, dále MGB). Již v některých jeho malbách z konce 19. století pozorujeme výrazný cit malíře pro jemné světelné hodnoty (Sváteční den, 1896, Muzeum umění v Olomouci, dále MUO). U některých citově podmanivých a zádumčivých Czechových krajinomaleb z počátku 20. století rozpoznáme i podněty glasgowské či worpswedské školy (Večerní krajina, 1902, MUO). V pozdějších exteriérových výjevech uplatnil malíř již impresionistické zaujetí pro řešení námětů zachycených v plném svitu letního slunce (Letní den, 1913; Děti v květinovém poli; Vídeňská milovnice květin; Hrající si děti, 1913).

Ve Vídni byl Czech od roku 1904 členem spolku Genossenschaft der bildenden Künstler a od roku 1916 členem spolku Albrecht Dürer-Bund. Vystavoval nejen ve Vídni (samostatně v roce 1908), ale i ve Štýrském Hradci, Mnichově, Berlíně a v roce 1903 na rakouské výstavě v Chicagu. Na Moravě se Czech účastnil výstav se spolkem Mährischer Kunstverein i v Scholle v Brně, Ostravě i jinde. Jeho díla na výstavách Metznerbundu zhlédli i v Olomouci, Opavě, v Šumperku, Šternberku a jinde.

V roce 1903 zdědil po svém zesnulém a svobodném nejstarším bratrovi Josefovi dům čp. 154 v Dolní Dlouhé Loučce, který později nechal přebudovat na ateliér. V roce 1912 se v Dolní Dlouhé Loučce oženil^[2] s dvacetiletou Marií Zillichovou (ze sousedního domku) a v průběhu první světové války se natrvalo vrátil do rodného kraje, kde pokračoval ve své tvorbě, zejména v krajinomalbě. Manželství Emila Czecha zůstalo bezdětné, zemřel 7. července 1929 a byl pohřben do hrobu s prostým pomníkem na místním hřbitově, jeho manželka zemřela v roce 1963.

Dílo

Čtyřicetiletí 1880 - 1920 (do kterého převážnou tvorbu Emila Czecha lze zařadit) je možno v souvislosti s výtvarným uměním vyložit několikerým způsobem. Toto časové období je třeba ještě vhodným způsobem vymezit, zavést určitou periodizaci vzhledem k časovému výskytu příslušného fenoménu - uměleckého stylu: doznívající barokní klasicismus, naturalismus (umění), impresionismus, secese, moderna, kubismus.

Většinu díla vytvořil Emil Czech ve Vídní, kde prožil větší část svého tvůrčího období. V současné době jsou některé obrazy prodávány v několika aukčních síních.

Výběr děl

Ranní toaleta (1906) MUO
Studie mužského sedícího aktu MUO
Tkalcovská dílna (1902) MUO
Na houpačce (1908) MUO
Studie mužského ležícího aktu 1885 (1885) MUO
Večerní krajina (1902) MUO
Portrét starého muže (1885) MUO
Hlava dívky (1900) MUO
Podobizna děvčátka (1900)
Podobizna ženy s vyčesanými vlasy (1887) MGB
Podobizna starší dámy s červenou stuhou (1885) MGB
Portrét starce (1885) MGB
Vánoce (1912)
Novorozenec (1908)
Vesnice u řeky (1898)
Krásná mladá dívka (1914)

Galerie

Emil Czech – Zátiší se starožitnými hodinami (1917)
Emil Czech – mladá dívka (1914)
Emil Czech – vesnická dívka (před1920)
Emil Czech – hrající si děti (1897)
Emil Czech – portrét mladé dívky a antickou vázou (1888)
Emil Czech (Hodiny v květinách - 1914)

Odkazy

Poznámky

↑ V matrice uváděno křestní jméno Aemil.

Reference

Literatura

Hastík Jiří: Figurální tvorba umělců Olomouckého kraje. MUO Olomouc 2010
Olič Jiří: Antimodernisté. MUO Olomouc 2009
Sedlářová J. – Kačer J.: Výtvarné umění Moravy 1880-1920. Brno 1994 – Katalog výstavy
Sedlářová J.: Moravské malířství druhé poloviny 19. století. Kroměříž 1981 – Katalog výstavy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Czech na Wikimedia Commons
Emil Czech v informačním systému abART

[MATR-2] V matrice uváděno křestní jméno Aemil.

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[3] Záznam o sňatku Emila Czecha, index oddaných farnost Dolní Dlouhá Loučka

[1]

[pozn 1]

[2]