Maria Czapska
| Maria Czapská | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. února 1894 Praha |
| Úmrtí | 11. června 1981 (ve věku 87 let) Maisons-Laffitte |
| Povolání | spisovatelka, literární kritička a historička |
| Alma mater | Varšavská univerzita |
| Ocenění | Stříbrný vavřín Polské literární akademie |
| Rodiče | Jerzy Hutten-Czapski a Józefa Leopoldyna Huttenová-Czapská |
| Příbuzní | Józef Czapski, Leopoldyna Elżbieta Hutten-Czapska a Karolina Maria Hutten-Czapska (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maria Dorota Leopoldyna Czapska (6. února 1894 Praha – 11. června 1981 Maisons-Laffitte, Francie) byla polská spisovatelka, literární historička, esejistka a autorka pamětí (pseudonymy: Dorota Obuchowicz, Maria Strzałkowska, Dorota Thun). Pocházela z jednoho z nejbohatších rodů usazených na někdejším polsko-litevském území. Sestra významného polského malíře Józefa Czapskeho[1], v dospělém životě žijící v emigraci v Paříži.
Život
[editovat | editovat zdroj]Maria Czapska se narodila do bohaté šlechtické rodiny. Jejím otcem byl hrabě Jerzy Hutten-Czapski, jehož linií byla Marie spřízněna s mocný rodem Radziwiłłů. Jejím dědečkem byl Emeryk Hutten-Czapski, významný polský diplomat a numizmatik, zakladatel muzea Czapskich v Krakově.[2] Její matka, Josefina Thun-Hohenstein, pocházela z české děčínské větve rodu Thun-Hohensteinů.
Mládí trávila na zámku v Przyłukách poblíž Minsku v dnešním Bělorusku. Po první světové válce připadlo rodové sídlo Sovětskému svazu a rodina Czapskich byla nucena své panství opustit. Marie započala svá studia v Krakově, v letech 1925–1930 však pokračovala jako stipendistka v Paříži. Napsala zde práci o Adamu Mickiewiczovi (La vie de Mickiewicz, 1931). Mezi válkami působila v řadě polských kulturních časopisů. Během druhé světové války mimo jiné pomáhala v organizaci Żegota pomáhající Židům. Po válce emigrovala do Paříže a od roku 1947 spolupracovala s polským exilovým časopisem Kultura.[3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- La vie de Mickiewicz, Paris 1931
- Ludwika Śniadecka, Kraków 1938
- Szkice mickiewiczowskie, London 1963
- Dwugłos wspomnień (pisane z bratem), London 1965
- Europa w rodzinie, Paris 1970 – paměti v nichž vzpomíná na dějiny celého rodu, své vlastní dětství a mládí v prostředí tradičního aristokratického rodu "světu včerejška". (České vydání: Evropa v rodině, Academia: Praha 2010. Překlad: Jaroslav Šubrt. ISBN 978-80-200-1887-8)
- Czas odmieniony, Paris 1978
- Gwiazda Dawida, London 1975
- Polacy w ZSRR (1939–1942) (antologie), Paris 1963
- Ostatnie odwiedziny i inne szkice, Warszawa 2006
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Czapska na polské Wikipedii.
- ↑ ŠUBRT, Jaroslav. Rodové stopy Józefa Czapského v Čechách [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné online.
- ↑ The Emeryk Hutten-Czapski Collection Archivováno 8. 10. 2011 na Wayback Machine. (anglicky)
- ↑ Maria Czapska (ulica Mianowskiego 15) Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maria Czapská na Wikimedia Commons - Marešová, Milena M. Aristokratka, která uměla vyprávět a myslela hlavně na druhé. In: iDnes.cz, 2011-02-14. (Pozn.: fotografie).
