Ciriaco de' Pizzicolli

Ciriaco de' Pizzicolli
Ciriaco de' Pizzicolli
Narození	31. července 1391; Ancona
Úmrtí	1452 (ve věku 60–61 let); Cremona
Obory	antika, humanismus a renesance
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ciriaco de' Pizzicolli či Cyriak nebo Cyriacus z Ancony (latinsky Ciriacus Anconitanus; kolem 1391 Ancona - kolem 1455 Cremona) byl italský obchodník a humanista. Je považován za jednoho z předchůdců moderní klasické archeologie a jednoho z prvních epigrafiků^[1]. Nejdříve studoval Trajanův oblouk v Anconě. Cyriaco zkopíroval četné starořecké a latinské nápisy. Mnoho starověkých textů je dostupných jen díky němu. Jako první také identifikoval ruiny poblíž jednoho kláštera ve střední Albánii jako pozůstatky starověkého města Apollonia. Jeho význam zdůraznil italský archeolog z 19. století Giovanni Battista de Rossi.

Jako obchodník cestoval Cyriaco v letech 1412 až 1454 do Adrianopole, Konstantinopole, Marmary, severního Egeje, na Kyklady, Krétu, Chios, do Milétu, na Lesbos, do Peloponésu a Epiru. Navštívil mimo jiné chrám Hagia Sofia, aténskou Akropoli i ruiny Delf. Všude kreslil a kopíroval nápisy, aby zachránil staré předměty před zapomenutím. Během svého života však své poznámky nezveřejnil.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyriacus von Ancona na německé Wikipedii.

↑ Cyriac of Ancona was the most enterprising and prolific recorder of Greek and Roman antiquities, particularly inscriptions, in the fifteenth century, and the general accuracy of his records entitles him to be called the founding father of modern classical archeology; Edward W. Bodnar, Later travels, mit Clive Foss (2004) ISBN 9780674007581

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ciriaco de' Pizzicolli na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Cyriac of Ancona was the most enterprising and prolific recorder of Greek and Roman antiquities, particularly inscriptions, in the fifteenth century, and the general accuracy of his records entitles him to be called the founding father of modern classical archeology; Edward W. Bodnar, Later travels, mit Clive Foss (2004) ISBN 9780674007581

[1]