Mravenečníkovití dvouprstí
 Mravenečníkovití dvouprstí | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Nadřád | chudozubí (Xenarthra) |
| Řád | Pilosa |
| Podřád | mravenečníci (Vermilingua) |
| Čeleď | mravenečníkovití dvouprstí (Cyclopedidae) Pocock, 1924 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mravenečníkovití dvouprstí[1] (Cyclopedidae) je čeleď mravenečníků, jež zahrnuje pouze jediný recentní rod Cyclopes. V rámci něho je tradičně řazen pouze jeden žijící druh, mravenečník dvouprstý (C. didactylus), jenž se vyskytuje od Oaxacy a jižního Veracruzu v Mexiku po severní Bolívii.[2] Studie z roku 2018 naznačuje, že se však může ve skutečnosti jednat o druhový komplex alespoň sedmi žijících druhů.[3] K recentnímu rodu Cyclopes se navíc zřejmě přidružuje i fosilní rod Palaeomyrmidon.[4]
Rod Cyclopes představuje bazální rod v rámci podřádu mravenečníků (Vermilingua). Společně s rody Myrmecophaga a Tamandua býval klasifikován v rámci společné čeledi mravenečníkovitých (Myrmecophagidae), nicméně vůči tomuto sesterskému kladu vykazuje výraznou úroveň genetické divergence: v molekulárně-fylogenetické studii z roku 2008 jej dokonce některé statistické výstupy sdružovaly spíše s lenochody, zjevně v důsledku fenoménu přitahování dlouhých větví (long branch attraction). Na základě dlouhého období samostatné evoluce (přes 40 milionů let[5]) proto bývá mravenečníkovitým dvouprstým připouštěn status samostatné čeledi.[6]
Z hlediska klasické morfologie se mravenečníkovití dvouprstí od ostatních mravenečníkovitých liší různými lebečními charakteristikami: lebka má kratší obličejovou část, ale větší mozkovnu; došlo ke ztrátě jařmových kostí (os jugale), ale naopak k zachování koronoidního a úhlového výběžku dolní čelisti; a prohlubeň, v rámci níž je dolní čelist zakloubena s lebkou, je oddělena od předního otvoru bubínku (porus acusticus).[2] Recentní mravenečníkovití dvouprstí dosahují celkové velikosti asi 55 cm a hmotnosti maximálně 300 g. Mají chápavý ocas a život tráví ve stromoví.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ZIMA, J.; MACHOLÁN, M, 2021. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia. 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. S. 172–173.
- ↑ a b NOWAK, Ronald. Walker's Mammals of the World : Monotremes, Marsupials, Afrotherians, Xenarthrans, and Sundatherians. Baltimore; London: Johns Hopkins University Press, 2018. S. 601–604. (anglicky)
- ↑ MIRANDA, Flávia R; CASALI, Daniel M; PERINI, Fernando A. Taxonomic review of the genus Cyclopes Gray, 1821 (Xenarthra: Pilosa), with the revalidation and description of new species. Zoological Journal of the Linnean Society. 2018-06-28, roč. 183, čís. 3, s. 687–721. Dostupné online [cit. 2024-08-10]. ISSN 0024-4082. DOI 10.1093/zoolinnean/zlx079. (anglicky)
- ↑ GAUDIN, Timothy J.; BRANHAM, Daniel G. The Phylogeny of the Myrmecophagidae (Mammalia, Xenarthra, Vermilingua) and the Relationship of Eurotamandua to the Vermilingua. Journal of Mammalian Evolution. 1998-09-01, roč. 5, čís. 3, s. 237–265. Dostupné online [cit. 2024-08-10]. ISSN 1573-7055. DOI 10.1023/A:1020512529767. (anglicky)
- ↑ a b FELDHAMER, G. A.; MERRITT, J. F.; KRAJEWSKI, C. & kol. Mammalogy: Adaptation, Diversity, Ecology. 5. vyd. Baltimore, Maryland: Johns Hopkins University Press, 2020. ISBN 978-1-4214-3652-4, ISBN 978-1-4214-3653-1. S. 293.
- ↑ BARROS, Maria Claudene; SAMPAIO, Iracilda; SCHNEIDER, Horacio. Novel 12S mtDNA findings in sloths (Pilosa, Folivora) and anteaters (Pilosa, Vermilingua) suggest a true case of long branch attraction. Genetics and Molecular Biology. 2008, roč. 31, s. 793–799. Dostupné online [cit. 2024-08-10]. ISSN 1415-4757. DOI 10.1590/S1415-47572008000400029. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mravenečníkovití dvouprstí na Wikimedia Commons 
Taxon Cyclopedidae ve Wikidruzích
