Krateva
Krateva | |
---|---|
Krateva Crataeva magna | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
Čeleď | kaparovité (Capparaceae) |
Rod | krateva (Crateva) L., 1753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krateva[1] (Crateva, dříve též Crataeva) je rod rostlin z čeledi kaparovité. Jsou to dřeviny s trojčetnými střídavými listy a nápadnými, lehce dvoustranně souměrnými květy. Plodem je bobule na dlouhé stopce. Rod zahrnuje asi 21 druhů a je rozšířen v tropech téměř celého světa. Některé druhy mají jedlé plody či květy. Jsou také využívány v tradiční indické medicíně.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Kratevy jsou opadavé nebo stálezelené, většinou lysé stromy, dorůstající výšky až 30 metrů, nebo řidčeji keře. Větévky mohou být oblé nebo hranaté, vyplněné dření nebo duté, s lenticelami. Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté, dlanitě složené ze tří (výjimečně ze 4 nebo 5) krátce řapíčkatých lístků, s drobnými, opadavými, trojúhelníkovitými palisty. Květy jsou lehce dvoustranně souměrné, oboupohlavné nebo jednopohlavné, dlouze stopkaté, čtyřčetné, s diskovitým receptákulem, uspořádané v chocholičnatých hroznech vyrůstajících na koncích mladých větévek. Kališní lístky jsou zelené, menší než koruna, opadavé. Korunní lístky jsou bílé, smetanové nebo žluté, nehetnaté, s vejčitou až kosočtverečnou čepelí. Tyčinek bývá větší počet (8 až 80), nitky jsou na bázi krátce srostlé. Gynofor je 2 až 8 cm dlouhý, pouze v samčích květech redukovaný. Semeník obsahuje jedinou komůrku s mnoha vajíčky na dvou placentách, blizna je nezřetelná, knoflíkovitá, přisedlá nebo spočívající na krátké čnělce. Plodem je šedá, červená, purpurová nebo hnědá, kulovitá nebo elipsoidní, dlouze stopkatá a převislá bobule s kožovitým oplodím. Plody obsahují větší počet semen obklopených máslovitou, páchnoucí nebo čpavou dužninou (mezokarpem). Stopka, receptákulum a gynofor dřevnatějí.[2][3]
-
List Crateva magna
-
Květy Crateva religiosa
-
Plod Crateva adansonii
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod zahrnuje asi 21 druhů.[4] Je rozšířen v tropech téměř celého světa s přesahy do subtropů. Chybí na většině území Austrálie a na Nové Kaledonii. Centrum druhové diverzity je v Asii a na Madagaskaru. V Asii roste 6 druhů, areál sahá od Indie a Srí Lanky přes Čínu po Japonsko a přes Indočínu, jihovýchodní Asii a Novou Guineu po Tichomoří. Rozsáhlý areál mají v Asii zejména druhy Crateva religiosa, Crateva magna a Crateva unilocularis. Druh Crateva religiosa zasahuje jako jediný i do australského Queenslandu (pouze na Yorský poloostrov). Ze subsaharské Afriky je uváděno 5 druhů, největší areál má C. adansonii. Chybí na jihu a jihozápadě kontinentu. Celkem 6 druhů jsou endemity Madagaskaru. V tropické Americe se rod ve 4 druzích vyskytuje od Mexika po severní Argentinu a také na Karibských ostrovech. Největší areál má Crateva tapia.[4][5] Crateva religiosa je vysoký strom, běžně rozšířený v tropické Asii (zejména v Indii, Myanmaru a Srí Lance).[6]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]Různé druhy kratev jsou přizpůsobené různým opylovačům. Květy asijského druhu Crateva religiosa navštěvuje rozličný hmyz (zejména včely, denní i noční motýli, vosy a ploštice) a také ptáci (strdimil fialový, alexandr malý, kukačka koel, holub skalní).[6] Květy druhu Crateva tapia z tropické Ameriky jsou opylovány netopýry.[7] Madagaskarský druh Crateva greveana je naproti tomu opylován lemurem maki kočičí (Phaner furcifer).[8]
Kratevy jsou v Asii a Austrálii živnými rostlinami řady druhů motýlů z čeledi běláskovití, mj. Appias ada, Appias lyncida, Belenois java, Catopsilia pyranthe, Catopsilia scylla, Hebomoia glaucippe, Leptosia nina a Prioneris thestylis.[9][10][11]
-
Běláskovitý motýl Belenois java
-
Běláskovitý motýl Appias lyncida
-
Housenka Appias lyncida na Crateva magna
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Podle výsledků fylogenetických studií představuje rod Crateva bazální vývojovou větev čeledi Capparaceae.[12] V roce 2018 byl do něj vřazen rod Euadenia (4 druhy v tropické Africe).
Význam
[editovat | editovat zdroj]Plody jihoamerického druhu Crateva tapia mají velikost menšího pomeranče a moučnatou, nasládlou, česnekově vonící dužninu. Jsou jedlé, nejsou však příliš chutné. V Indočíně jsou konzumovány plody Crateva magna, na Madagaskaru Crateva obovata. V rovníkové Africe se z mladých výhonů Crateva religiosa připravuje špenát. Konzumují se také květy některých druhů, jmenovitě Crateva magna, Crateva religiosa a Crateva adansonii.[13][14] Crateva religiosa je v Asii pěstována v zahradách jako okrasná i užitková rostlina.
Druhy Crateva adansonii, Crateva magna, Crateva nurvala a Crateva religiosa mají význam v tradiční indické medicíně.[15] V tropické Americe slouží jako léčivá rostlina Crateva tapia. Plody tohoto druhu také poskytují purpurové barvivo.[16]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ ZHANG, Mingli; TUCKER, Gordon C. Flora of China: Crateva [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 5. Berlin: Springer, 2002. ISBN 978-3-642-07680-0. (anglicky)
- ↑ a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Atlas of Living Australia [online]. NCRIS. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SHARMA, Shashi Bala; RANA, Anita; CHAUHAN, S. V. S. Reproductive biology of Crataeva religiosa Forst.. Current Science. March 2006, čís. 90(5).
- ↑ FLEMING, Theodore H.; GEISELMAN, Cullen; KRESS, W. John. The evolution of bat pollination: a phylogenetic perspective. Annals of Botany. 2009, čís. 104.
- ↑ SUSSMAN, Robert W.; RAVEN, Peter H. Pollination by lemurs and marsupials: An archaic coevolutionary system. Science, New Series. May 1978, čís. 200 (4343).
- ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ORR, Albert; KITCHING, Roger. Butterflies of Australia. [s.l.]: Jacana Books, 2010. ISBN 978-1-74175-108-6. (anglicky)
- ↑ VANE-WRIGHT, R.I.; DE JONG, R. The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna. Zoologische Verhandelingen. 2003, čís. 343. Dostupné online.
- ↑ TAMBOLI, Asif S. et al. Molecular phylogeny and genetic diversity of genus Capparis (Capparaceae) based on plastid DNA sequences and ISSR markers. Plant Systematics and Evolution. Feb. 2018, čís. 304(2).
- ↑ LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 7, flowers. [s.l.]: Springer, 2014. ISBN 978-94-007-7394-3. (anglicky)
- ↑ HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky)
- ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
- ↑ GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu krateva na Wikimedia Commons
- Taxon Crateva ve Wikidruzích
- Kaparovité
- Flóra jižní Afriky
- Flóra jižní tropické Afriky
- Flóra severovýchodní tropické Afriky
- Flóra středozápadní tropické Afriky
- Flóra východní tropické Afriky
- Flóra západní tropické Afriky
- Flóra západního Indického oceánu
- Flóra Austrálie
- Flóra Brazílie
- Flóra jihu Jižní Ameriky
- Flóra Karibiku
- Flóra severu Jižní Ameriky
- Flóra Střední Ameriky
- Flóra západu Jižní Ameriky
- Flóra Mexika
- Flóra Číny
- Flóra východní Asie
- Flóra Tichomoří
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra Indočíny
- Flóra jihovýchodní Asie
- Flóra Papuasie