Cornštejn
| Cornštejn | |
|---|---|
 Pohled od jihovýchodu | |
| Účel stavby | |
rodové sídlo, vojenská pevnost | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | počátek 14. století |
| Zánik | konec 16. století |
| Stavebník | Bítovští z Lichtenburka |
| Další majitelé | Krajířové z Krajku |
| Současný majitel | Jihomoravský kraj |
| Poloha | |
| Adresa | Bítov,  Česko |
| Souřadnice | 48°56′2″ s. š., 15°42′56″ v. d. |
  Cornštejn | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44978/7-6206 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cornštejn (německy Zornstein) je zřícenina lichtenburského hradu nacházející se na katastrálním území Bítov, asi 8 km severozápadně od městyse Vranov nad Dyjí v okrese Znojmo na Moravě. Německý původ jména hradu značí hněv (Zorn) a kamenný hrad (Stein). Od roku 1973 je chráněn jako kulturní památka.[1] V roce 2008 byl hrad v anketě čtenářů MF DNES a iDNES.cz vybrán jako nejromantičtější místo na jižní Moravě.[2]
Hrad stojí na vysoké skalnaté šíji mohutného říčního ostrohu řeky Dyje, nedaleko ústí Želetavky, půldruhý kilometr JV od hradu Bítov. Říční údolí pod hradem je z části zatopeno Vranovskou přehradou. Svahy v okolí hradu, porostlé teplomilnou lesostepní vegetací, jsou chráněny jako přírodní rezervace Cornštejn o rozloze 18,6 ha.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původně zeměpanské území náleželo k hradu Bítovu, koncem 13. století však přešlo jako trvalá zástava do rukou mocného českého šlechtice Rajmunda z Lichtenburka. Ten nechal také někdy ve 20. letech 14. století se souhlasem krále Jana Lucemburského postavit hrad Cornštejn. Nový hrad posílil obranu Bítova, neboť téměř dokonale chránil příjezdovou cestu z Rakous a od vranovského hradu. Posloužil také jako další rezidence pro četné potomstvo Raimundova rodu. První písemná zpráva o hradu pochází z 31. května roku 1343, a to z listiny moravského markraběte Karla, podle níž směli synové Raimunda z Lichtenberka Smil a Čeněk rozdělit bítovské léno s hrady Bítovem a Cornštejnem na tři díly.[3]
V polovině 14. století vznikl o hrad spor mezi Lichtenburky a pány z Jindřichova Hradce a na Telči. Lichtenburkové však hrad uhájili. Roku 1422 se hrad pokoušeli dobýt husité. Patrně neúspěšně. Největší rozkvět hrad zažil v 2. třetině 15. století za Jana z Lichtenburka a Cornštejna, nejvyššího komorníka zemského soudu v Olomouci. Jeho syn Hynek se pak zapsal dokonce do dějin mezinárodní politiky. Odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad a podporován římským papežem zahájil v roce 1463 otevřenou vzpouru.[4] Hrad byl obléhán 11 měsíců moravským zemským vojskem, v okolí hradu tehdy útočníci vybudovali tři opevněné tábory. Silou však hrad dobyt nebyl, posádka se nakonec v červnu 1465 vzdala kvůli hladu. Hrad byl poté odbojnému Lichtenburkovi zkonfiskován a udělen jako svobodné zboží pánům Krajířům z Krajku. S Lichtenburky na Bítově se nicméně Krajířové neustále hašteřili, a tak nakonec kolem roku 1530 se hrad vrací koupí zpět do rukou Lichtenburků. Kvůli tureckému nebezpečí byl Cornštejn v roce 1542 ještě naposledy opevněn. Po vymření rodu v roce 1576 koupili Cornštejn Štrejnové ze Švarcenavy, kteří přestali sídlo udržovat. Když jej roku 1617 přebírali Jankovští z Vlašimi, byl hrad označen za pustý. Mezi dalšími majiteli se v novověku vystřídala hrabata z Daunu (1788) a naposledy Haasové z Hasenfelsu (1912). Na základě Benešových dekretů byl hrad v roce 1945 zestátněn. V roce 1987 byl hrad převeden do správy Jihomoravského muzea ve Znojmě, které je od roku 2003 příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje.
Stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]
Původně se jednalo o nevelký hrad s patrovým palácem krytým od jihovýchodu vysokou štítovou zdí s ochozem a s nádvořím vymezeným vysokou okružní hradbou. V 2. polovině 14. století byl hrad rozšířen o parkánový věnec hrazený nižší hradbou. V 1. třetině 15. století, za Jana z Lichtenburka a Cornštejna, byl rozšířen o dolní předhradí s hospodářskými a administrativními budovami a zesílenými vstupními branami s padacími mosty a jedním předbraním. V jádru hradu vyrostl tehdy nový reprezentativní dvoupatrový palác. Na blízkém návrší ("Na Baště") také vzniklo mohutné dřevěnohlinité předsunuté opevnění, které mělo zabránit palbě na hrad z nebezpečně krátké vzdálenosti. Po obléhání byl hrad v poslední třetině 15. století opraven a zmodernizován. Došlo k nástavbě starého paláce o druhé patro a k přestavbě hradní kaple. V sedle před hradem byla vybudována moderní předsunutá pevnůstka s dělostřeleckými komorami (patrně za Lipolta Krajíře z Krajku) a příhrádek s první hradní bránou. Poslední stavební úpravy se týkaly komplexu obytné věže a šesté brány se strážnicí. Ve výsledku měl Cornštejn celkem devět bran a zaujímal opevněnou plochu více než jednoho hektaru.
Zpřístupnění hradu veřejnosti[editovat | editovat zdroj]
Na dnešní podobě hradu se podepsala zejména rekonstrukce z let 1973-1979, kterou prováděl předchůdce dnešního Národního památkového ústavu v Brně. Rekonstrukce pokřivila celkový ráz hradu a naštěstí nebyla dokončena. V letech 1998-1999 provedlo Jihomoravské muzeum ve Znojmě nezbytné sanační práce v nedotčeném zbytku hradního areálu, a Cornštejn tak mohl být poprvé oficiálně zpřístupněn veřejnosti. Na přelomu let 2010/2011 proběhly další stavební úpravy: vznikl zde nový objekt pokladny a občerstvení pro návštěvníky, obnoveny dřevěné ochozy na hradbách předsunuté pevnůstky včetně dělostřelecké bašty a schodiště do sklepení obou hradních paláců.[5]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Předsunuté opevnění Na Baště z poloviny 15. stol. -
Sklepení nového paláce -
Starý palác s částí parkánu od východu -
Obytná věž a strážnice u šesté brány -
Pohled z horní komnaty obytné věže směrem na jih ke Chmelnici a Farářce -
Výhled z okénka nového paláce na sever, na Horku
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-15]. Identifikátor záznamu 157386 : Hrad Cornštejn, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ http://brno.idnes.cz/Brno-zpravy.aspx?c=A080622_170622_brno_taj
- ↑ https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&cat=3&bookid=68&page=349 CDM VII., str. 347
- ↑ František Palacký, Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě, díl IV. Praha 1894.
- ↑ http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/cornstejn-laka-na-vyhlidky-i-sklepeni20110531.html
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MENCLOVÁ, Dobroslava. Hrad Cornštejn. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, 1964.
- KACETL, Jiří; FILA, Roman; MOLÍK, David. Cornštejn. Podyjská pevnost. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2011. 40 s. ISBN 978-80-86974-06-4.
- KACETL, Jiří; LAZÁREK, Petr; MOLÍK, David. Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem = Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2013. 80 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86974-12-5. (česky, německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cornštejn na Wikimedia Commons - Cornštejn na webu Jihomoravského muzea ve Znojmě
- Hrad Cornštejn na Navštivtevranovsko.cz
