Přeskočit na obsah

Kolín nad Rýnem

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Cologne)
Kolín nad Rýnem
Köln
Kolín nad Rýnem – znak
znak
Kolín nad Rýnem – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice50°56′33″ s. š., 6°57′32″ v. d.
Nadmořská výška37 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSeverní Porýní-Vestfálsko
Vládní obvodKolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha405,15 km²
Počet obyvatel1 084 831 (2022)[1]
Hustota zalidnění2 677,6 obyv./km²
Správa
StarostaHenriette Rekerová (nez. s podporou CDU, FDP a Zelených)
Oficiální webwww.stadt-koeln.de
Telefonní předvolba02 21, 0 22 03, 0 22 32, 0 22 33, 0 22 34, 0 22 36
PSČ50667–51149
Označení vozidelK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu. Leží ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko a žije zde přibližně 1,08 milionu[1] obyvatel. Kolín je významným kulturním, obchodním střediskem a komunikačním uzlem, kde se konají četné veletrhy. Původně zde byla germánská osada, kolem roku 50 n. l. vzniklo římské město Colonia Agrippina, od 4. století sídlo římskokatolického biskupství (od roku 953 n. l. arcibiskupství, poté také církevní kurfiřtství). Ve středověku byl Kolín největším městem v Německu. Katedrála svatého Petra, založená 1248 a dostavěná až v letech 1848–1880, patří k největším gotickým stavbám v Evropě a její věže dosahují výšky 157 m. Kolínská univerzita, založená roku 1388, je šestou nejstarší univerzitou ve střední Evropě a zároveň jednou z největších v Německu.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Od antiky do roku 1475

[editovat | editovat zdroj]

Kolín je nejstarším z velkých německých měst. Byl založen císařovnou Agrippinou mladší, ženou římského císaře Claudia, která se narodila v legionářské osadě (castra Romana) nad Rýnem - součásti Dolnogermánského limitu Římské říše. V roce 50 dala této osadě jméno Ara Agrippinensium (podle jiných pramenů Colonia Claudia Augusta Agrippina, CCAA) a povýšila ji na město. Kolem roku 89 se město stalo hlavním městem provincie a jedním z významnějších obchodních a výrobních center římského impéria na sever od Alp.

Ve 4. století byla ve městě velká komunita křesťanů, která založila první biskupství a od roku 785 arcibiskupství kolínské. Od 12. století si město k názvu dávalo - stejně jako Jeruzalém, Konstantinopol a Řím - přídomek „svaté“, latinsky sancta Colonia: „Svatá Kolonia z milosti Boží věrná dcera Římské církve“.

Sochy devíti dobrých hrdinů , 2. polovina 13. století, radnice v Kolíně nad Rýnem
Kolín na vedutě okolo roku 1411

Ve středověku se město rozvíjelo hospodářsky, politicky i kulturně. Roku 1282 se Kolín stal spoluzakladatelem německé hanzy, obchodního spolku, vzniklého sloučením s prosperujícími místními hanzami v Hamburku a v Lübecku, k nimž postupně přistupovala další města. Od roku 1288, po vítězství nad biskupem Siegfriedem II., město řídila samospráva jeho obyvatel, sídlící v monumentální budově gotické radnice. Sebevědomí a návaznost na slavné tradice světové historie, tam vyjadřuje dochovaná galerie devíti soch „dobrých hrdinů“, spojující světové hrdiny tří konfesí: křesťany reprezentují císař Karel Veliký s orlem na štítu, Král Artuš s třemi korunami a Godefroy z Bouillonu, se psem u nohou, antické hrdiny Julius Caesar, Hectór a Alexander Veliký a biblické starozákonní krále Židé David, Jozue a Juda Makabejský. Velkolepou stavbu katedrály zde zahájila huť rodiny Parléřů, z níž bratři Petr a Jindřich odešli na stavbu katedrály pražské. V roce 1388 zde vznikla první městská univerzita v Německu. Kolín tehdy patřil k největším a nejbohatším německojazyčným městům. Teprve v roce 1475 byla samostatnost právně upravena přiznáním statusu svobodného říšského města.

Historie po roce 1475

[editovat | editovat zdroj]

Objev Ameriky, vznik nových obchodních cest a z toho vyplývající změny v evropském hospodářství vedly k ekonomickému i politickému úpadku města. V roce 1560 byla přerušena stavba katedrály, v roce 1795 Kolín obsadili Francouzi a v roce 1815 bylo město připojeno k Prusku.

Reformy provedené nejprve Francouzi a později pruskými úřady vytvořily vhodné podmínky pro rozvoj Kolína v době průmyslové revoluce. Město se stalo významným dopravním uzlem (železnice, říční plavba). Rozvíjel se průmysl (Felten & Guillaume, Stollwerck, Klöckner Humboldt Deutz AG - zakladatelem byl Nicolaus August Otto, Helios AG). V roce 1880 byla po 632 letech dokončena stavba katedrály (výška věží je 157 m). Po zboření středověkých hradeb došlo k dynamickému územnímu rozvoji a tím k růstu počtu obyvatel.

Od roku 1939

[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé světové válce byl Kolín stejně jako další města vystaven velkým spojeneckým náletům, z nichž největší byl proveden jako operace Millenium v noci z 30. na 31. května 1942. Náletu se zúčastnilo 1047 bombardérů RAF. Během druhé světové války se počet obyvatel snížil z cca 800 000 na 104 000. V současnosti v Kolíně žije přes milion lidí, z čehož 17,2 % (asi 175 515, stav v roce 2004) byli cizinci. Kolín je po Berlíně a před Hamburkem městem s druhou největší tureckou menšinou v Evropě.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Leteckou dopravu zajišťuje mezinárodní letiště Kolín/Bonn (CGN) asi 15 km jižně od města. Köln Hauptbahnhof je významný železniční uzel, kde jezdí vlaky ICE a TGV a zajišťují dálkové spoje na všechny strany, ovšem do Rakouska a Švýcarska jen každých 6 hodin.

Kolín má systém výpadových radiál a pět koncentrických silničních okruhů, z nichž ten vnější je dálniční obchvat. Z něho vycházejí dálnice A1, A3, A4, A57 a A59 i řada dalších silnic.

Městskou dopravu obstarává 11 linek rychlodrážních tramvají o celkové délce 195 km (po Melbourne (256 km) a Petrohradu (205 km) největší tramvajová síť na světě), které ve středu města vedou tunelem, a množství autobusových linek. Na to navazuje 9 linek příměstské dopravy (S-Bahn), které obsluhují celý region.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Katedrála svatého Petra od východu

Město má mimořádně bohatou historii, počínající v 1. století n. l. Její stopy se přes těžké poškození v letech 1944-1945 zachovaly po celém území vnitřního města. V Kolíně nad Rýnem se nachází 12 románských kostelů.

  • Dóm čili katedrála svatého Petra, pětilodní gotická bazilika s ochozem, kaplí a dvěma věžemi, je 144 m dlouhá a výška klenby činí 43,3 m. Západní část s věžemi byla postavena až v 19. století. Z vnitřního zařízení vyniká relikviář Tří králů ze 13. století, středověké vitráže v oknech a mohutné historické zvony. Katedrálu navštěvuje asi 6 milionů návštěvníků ročně a je součástí Světového dědictví UNESCO.
  • Radnice s mohutnou gotickou věží z roku 1414 a renesančním podloubím
  • Románská bazilika St. Andreas s dlouhým chórem a věží nad křížením
  • Kostel St. Aposteln, trojlodní románská bazilika s kupolí, trojlistým chórem a mohutnou západní věží
  • St. Gereon, mohutná centrální stavba 35 m vysoká na pozdně antických základech s dlouhým chórem a dvěma věžemi
  • St. Maria im Kapitol, trojlodní románská bazilika, 100 m dlouhá a 40 m široká se třemi konchami v závěru
  • Gross St. Martin, trojlodní bazilika s trojlistým závěrem a mohutnou věží nad křížením
  • Minoritský kostel P. Marie ze 13. století
  • Evangelický Antoniterkirche, gotický trojlodní kostel s velmi vysokou střední lodí
  • Jezuitský kostel Nanebevzetí P. Marie, prostorná barokní bazilika s emporami

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Dóm, interiér
    Dóm, interiér
  • Dóm, relikviář Tří králů
    Dóm, relikviář Tří králů
  • Kostel St. Gereon od jihu
    Kostel St. Gereon od jihu
  • Kostel St. Aposteln od východu
    Kostel St. Aposteln od východu
  • St. Maria in Kapitol
    St. Maria in Kapitol
  • Věž římských hradeb
    Věž římských hradeb
  • Jižní část vnitřního města (pohled z věže dómu)
    Jižní část vnitřního města (pohled z věže dómu)
Panorama centra Kolína nad Rýnem. Ve středu obrázku je kostel Groß St. Martin, vpravo budova Kolínské filharmonie a Museum Ludwig, zcela vpravo Hohenzollernbrücke (Most Hohenzollernů) se vjezdem do Kolínského hlavního nádraží v červenci 2006.
Panorama centra Kolína nad Rýnem. Ve středu obrázku je kostel Groß St. Martin, vpravo budova Kolínské filharmonie a Museum Ludwig, zcela vpravo Hohenzollernbrücke (Most Hohenzollernů) se vjezdem do Kolínského hlavního nádraží v červenci 2006.
Panorama Kolína nad Rýnem od městské části Deutz. Zleva Deutzer Brücke, kostel sv. Martina, katedrála svatého Petra a Hohenzollernbrücke.
Panorama Kolína nad Rýnem od městské části Deutz. Zleva Deutzer Brücke, kostel sv. Martina, katedrála svatého Petra a Hohenzollernbrücke.

Muzea

[editovat | editovat zdroj]

Kolín má velké množství muzeí, výstavních galerií a kulturních středisek. Mezi významné a velmi navštěvované patří:

  • Römisch-Germanisches Museum – bezprostředně vedle dómu: vykopávky a umění pozdní antiky v Porýní
  • Museum Ludwig – u dómu a hlavního nádraží: moderní a současné umění
  • Wallraf-Richartz-Museum – asi 200 m jižně od dómu: výtvarné umění od 13. do 20. století
  • Diecézní muzeum Kolumba – v sousedství předchozího: výtvarné a užité umění od pozdní antiky po současnost
  • Botanická zahrada s více než 10 000 druhy rostlin a Zoologická zahrada se 700 druhy živočichů ve čtvrti Riehl, asi 2 km severně od středu města

Sport

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě sídlí fotbalový klub 1. FC Köln a hokejový klub Kölner Haie. Ten hraje v Lanxess Areně, která je s kapacitou 18 500 diváků největší hokejovou halou v Evropě.

Americký fotbal hrají Cologne Centurions v Evropské lize (European League of Football), a Cologne Crocodiles v německé lize GFL (German Football League).

Ve městě se pravidelně od roku 2014 pořádá turnaj IEM Cologne hry CSGO, který pořádá ESL.

Místní zvyky

[editovat | editovat zdroj]
Tzv. kolínské trojhvězdí v roce 2005. Zleva postavy zvané panna, princ a sedlák.

Kolín nad Rýnem je jedním z hlavních středisek karnevalových slavností a zábav v Německu. Zde jsou značně ovlivněny katolickou tradicí města a jeho okolí a také tím, čemu se říká rýnská veselá povaha (rheinische Frohnatur).

Po celé zemi známé a ve veřejnoprávní televizi vysílané velké karnevalové shromáždění (Prunksitzung) v sále zvaném Gürzenich se naposledy konalo v únoru 2020. Od tohoto roku nejsou tato shromáždění ani velký průvod městem s alegorickými vozy a početnými návštěvníky kvůli pandemii covidu-19 povoleny resp. sám karnevalový spolek je nepořádá.

Velké karnevalové shromáždění v Kolíně nad Rýnem, 22. února 2006, v sále zvaném Gürzenich

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města v Německu podle počtu obyvatel
1 000 000+ Flag of Germany
500 000+
200 000+
100 000+
Městské a zemské okresy Severního Porýní-Vestfálska
Městské okresy
Zemské okresy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolín_nad_Rýnem&oldid=24241921“