Přeskočit na obsah

Kolécie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Colletia)
Jak číst taxoboxKolécie
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí větévka kolécie Colletia paradoxa
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďřešetlákovité (Rhamnaceae)
Rodkolécie (Colletia)
Comm. ex Juss., 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kolécie Colletia hystrix v italské botanické zahradě

Kolécie (Colletia) je rod rostlin z čeledi řešetlákovité. Jsou to trnité keře se zakrnělými listy, jejichž funkci přebírají zelené větévky (fylokladia). Květy jsou bílé nebo řidčeji červené, čtyř nebo pětičetné, opylované hmyzem nebo kolibříky. Plodem je tobolka. Rod zahrnuje 5 druhů a je rozšířen výhradně v Jižní Americe, zejména v Andách. Kolécie jsou pěstovány jako pozoruhodné okrasné dřeviny. V České republice je možno je pěstovat jako kbelíkové rostliny. V Jižní Americe mají význam i jako léčivé rostliny.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Kolécie jsou keře nebo výjimečně i malé stromy, dorůstající výšky až 4 metry. Listy jsou silně redukované, u některých zástupců až do podoby drobných a brzy opadávajících šupin. Jejich funkci přebírají asimilující větve (fylokladia), které mohou být zploštělé nebo s okrouhlým průřezem. Postranní větve jsou trnité, vstřícné a křižmostojné. V paždí zakrnělých listů jsou dva pupeny, z jednoho z nich vyrůstá trn nebo trnitá větévka, větvená až do 3. řádu, ze druhého vyrůstá zkrácená květonosná větévka. Květy jsou bílé nebo řidčeji červené, čtyř nebo pětičetné, pravidelné, oboupohlavné, s baňkovitou češulí, jednotlivé nebo ve svazečcích. Počet tyčinek odpovídá počtu korunních lístků. Semeník je polospodní a obsahuje 3 nebo řidčeji 4 komůrky. Plodem je kožovitá, explozivně pukající tobolka, rozpadající se na 3 dvouchopňové plůdky.[1][2]

  • Colletia ulicina s červenými květy
    Colletia ulicina s červenými květy
  • Detail květů kolécie křížaté
    Detail květů kolécie křížaté
  • Větévka kolécie křížaté
    Větévka kolécie křížaté
  • Kolécie trnitá s nezralými plody
    Kolécie trnitá s nezralými plody

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod kolécie zahrnuje 5 druhů a je rozšířen výhradně v Jižní Americe. Areál rozšíření sahá od Ekvádoru po Patagonii a Uruguay. V Brazílii se vyskytuje vzácně jen kolécie křížatá a to pouze v nejjižnější části země. Do Amazonie žádný druh nezasahuje. Centrum druhové diverzity je v jižní části jihoamerických And. Největší areál, sahající od Ekvádoru po Uruguay, má kolécie trnitá. Druh se vyskytuje na pestré škále stanovišť. V argentinských Andách vystupuje až do nadmořských výšek okolo 4000 metrů.[3] Roste i ve vysokohorských polylepisových lesích v Bolívii, které představují nejvýše položené lesní porosty na světě.[4] V temperátním Chile tvoří součást keřových společenstev na písečných dunách.[5] Nejdále na jih zasahuje Colletia hystrix, rozšířená v Chile a Argentině téměř až po Ohňovou zemi.[6] V chilském Centrálním údolí tvoří dominantní složku keřového rostlinného společenstva, známého jako matorral.[7] V Patagonii roste na výslunných svazích ve společnosti fitzroye cypřišovité (Fitzroya cupressoides) a pabuku Nothofagus dombeyi.[8] Druh Colletia spartioides je endemit Ostrovů Juana Fernándeze západně od chilských břehů.

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

Květy kolécie křížaté i kolécie trnité voní po vanilce a jsou opylovány různým hmyzem, sbírajícím pyl a nektar.[9][10][11] Hlavním opylovačem druhu Colletia hystrix je čmelák Bombus dahlbomii.[9] Chilský druh Colletia ulicina má jako jediný druh rodu červené květy, které jsou opylovány kolibříkem chilským (Sephanoides sephaniodes). Navštěvuje je rovněž čmelák Bombus dahlbomii.[12] Na druhu Colletia hystrix roste poloparazitický keř Tristerix corymbosus z čeledi ochmetovité.[13] Na kořenech kolécií jsou hlízky se symbiotickými bakteriemi rodu Frankia, vázajícími vzdušný dusík. Hlízky mají podobnou strukturu jako u olše. Díky této symbióze jsou kolécie schopny obsazovat i živinami velmi chudé biotopy.[14]

  • Kvetoucí poloparazitický keř Tristerix corymbosus
    Kvetoucí poloparazitický keř Tristerix corymbosus
  • Kolibřík chilský
    Kolibřík chilský

Obsahové látky

[editovat | editovat zdroj]

Rod kolécie je z hlediska obsahových látek poměrně málo prozkoumaný. Kolécie trnitá obsahuje v nadzemních částech benzyltetrahydroisochinolinové alkaloidy kolletin a magnokurarin.[15][16][17] V kolécii křížaté byla zjištěna kyselina ceanothová, náležející mezi triterpenoidy.[18]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Rod Colletia je v rámci čeledi Rhamnaceae řazen do podčeledi Ziziphoideae a tribu Colletieae. Nejblíže příbuznými skupinami jsou dle výsledků fylogenetických studií rod Discaria (6 druhů v Jižní Americe a australské oblasti), Adolphia (1 druh na jihu USA a v Mexiku) a Kentrothamnus (1 druh v Jižní Americe).[19][20]

Zástupci

[editovat | editovat zdroj]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Kolécie jsou pro svůj neobvyklý vzhled pěstovány jako okrasné keře. V podmínkách střední Evropy nejsou zimovzdorné, lze je však pěstovat jako kbelíkové rostliny. Množí se polovyzrálými řízky, odebíranými v pozdním létě.[21] Některé druhy jsou používány v domorodé medicíně. Kolécie trnitá je v Jižní Americe podávána zejména ke snížení horečky.[17] Kolécie křížatá slouží zejména jako projímadlo a lék proti horečce a křečím.[22] Rostlina má rovněž cytotoxické a antineoplastické účinky.[23]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 6. Berlin: Springer, 2004. Dostupné online. ISBN 3-540-06512-1. (anglicky) 
  2. ↑ MACBRIDE, J. Francis. Flora of Peru. Rhamnaceae. Fieldiana. 1936, čís. 13(1). 
  3. ↑ TORTOSA, Roberto D.; NOVARA, Lázaro Juan. Flora del Valle de Lerma. Rhamnaceae. Aportes botánicos de Salta. 1992, čís. 1(13). ISSN - 506X 0327 - 506X. 
  4. ↑ NAVARRO, Gonzalo; MOLINA, José A.; DE LA BARRA, Nelly. Classification of the High-Andean Polylepis forests in Bolivia. Plant Ecology. 2005, čís. 176(1). 
  5. ↑ Habitats of South America. [s.l.]: Institute of terrestrial ecology, 1996. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ RIEDEMANN, María Paulina; TEILLIER, Sebastián; ALDUNATE, Gustavo. Arbustos nativos ornamentales del Centro Sur de Chile. [s.l.]: Corma, 2014. ISBN 978-956-8398-07-1. (španělsky) 
  7. ↑ ORLANDO, Julieta et al. Effect of Colletia hystrix (Clos), a pioneer actinorhizal plant from the Chilean matorral, on the genetic and potential metabolic diversity of the soil bacterial community. Soil Biology and Biochemistry. Nov. 2007, čís. 39(11). Dostupné online. 
  8. ↑ GUT, Bernardo. Trees in Patagonia. [s.l.]: Birkhäuser Verlag AG, 2008. ISBN 978-3-7643-8837-9. (anglicky) 
  9. ↑ a b MEDAN, Diego; TORRETTA, Juan Pablo. The reproduction of Colletia hystrix and late-flowering in Colletia (Rhamnaceae: Colletieae). Plant Systematics and Evolution. Apr. 2015, čís. 301(4). 
  10. ↑ D'AMBROGIO, Ana; MEDAN, Diego. Comportamiento reproductivo de Colletia paradoxa (Rhamnaceae).. Darwiniana. 1993, čís. 32(1-4). 
  11. ↑ BASILIO, Alicia M.; MEDAN, Diego. Pollinator assemblages of Colletia spinosissima (Rhamnaceae): composition, behavior, and specificity. Phyton. Jan. 2001, čís. 2001. 
  12. ↑ MEDAN, Diego; MONTALDO, Norberto H. Ornithophily in the Rhamnaceae: The pollination of the Chilean endemic Colletia ulicina. Flora. 2005, čís. 200. 
  13. ↑ MARTICORENA, Alicia et al. Plantas trepadoras, epífitas y parasitas nativas de Chile. [s.l.]: Corma, 2010. ISBN 978-956-8398-04-0. (španělsky) 
  14. ↑ BOND, G.; BECKING, J.H. Root nodules in the genus Colletia. New Phytologist. 1982, čís. 90. 
  15. ↑ GLASBY, John S. Dictionary of plants containing secondary metabolites. [s.l.]: Taylor & Francis, 2005. ISBN 0-203-16537-3. (anglicky) 
  16. ↑ BUCKINGHAM, John et al. Dictionary of Alkaloids. [s.l.]: CRC Press, 2010. ISBN 978-1-4200-7769-8. (anglicky) 
  17. ↑ a b SÁNCHEZ, E.; COMIN, J. Studies on argentine plants. Quaternary bases from Colletia spinosissima Gmel.. Tetrahedron. 1967, čís. 23(3). 
  18. ↑ MERKUZA, V.M. et al. Triterpenoids from Discaria longispina and Colletia paradoxa. Phytochemistry. 1971, čís. 10. 
  19. ↑ AAGESEN, Lone. Phylogeny of the tribe Colletieae, Rhamnaceae. Botanical Journal of the Linnean Society. 1999, čís. 131. 
  20. ↑ AAGESEN, Lone et al. Phylogeny of the tribe Colletieae (Rhamnaceae) – a sensitivityanalysis of the plastid regiontrnL-trnF combined with morphology. Plant Systematics and Evolution. 2005, čís. 250. 
  21. ↑ BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. Dostupné online. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky) 
  22. ↑ BASTOS-ZÁCHIA, Nelci Rolim et al. Genetic diversity and population structure of Colletia paradoxa (Rhamnaceae) a medicinal species threatened with extinction in Brazil. Plant Biosystems. May 2020. Dostupné online. 
  23. ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kolécie&oldid=23462245“