Přeskočit na obsah

Klitorie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Clitoria)
Jak číst taxoboxKlitorie
alternativní popis obrázku chybí
Klitorie Clitoria ternatea
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďFaboideae
TribusPhaseoleae
Rodklitorie (Clitoria)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Detail květu Clitoria falcata

Klitorie[1] (Clitoria) je rod rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae). Jsou to keře, byliny i liány nejčastěji s trojčetnými listy a nápadnými otočenými květy s velkou okrouhlou pavézou. Vyskytují se v počtu asi 60 druhů především v tropech a subtropech. Některé druhy se pěstují jako okrasné rostliny, jiné mají využití v medicíně nebo zemědělství.

Klitorie jsou keře, liány, vytrvalé byliny a polokeře, řidčeji i nevelké stromy (např. Clitoria dendrina z jihoamerických savan). Listy jsou střídavé, buď trojlisté a řapíkaté až téměř přisedlé nebo přisedlé jednolisté. Palisty na bázi listů i lístků jsou obvykle vytrvalé. Květenství jsou úžlabní, vrcholová nebo vyrůstají přímo ze starších větví (kauliflorie), některých druhů jsou květy jednotlivé. Někdy se objevují kleistogamní květy. Květy jsou otočené o 180 stupňů (resupinátní), velké, nápadné, obvykle růžové, modré nebo fialové, řidčeji bílé, nažloutlé nebo červené. Kalich je trubkovitý až nálevkovitý, dvoupyský, zakončený 5 zuby, za plodu vytrvalý. Horní dva zuby jsou téměř srostlé, spodní pysk je trojzubý se středním zubem nejdelším. Pavéza je velká, na vrcholu vykrojená, s tmavším žilkováním, mnohem delší než křídla a člunek. Křídla jsou podlouhle srpovitá, v polovině připojená ke člunku. Člunek je kratší než křídla, prohnutý a špičatý. Tyčinek je 10 a jsou dvoubratré. Semeník je stopkatý, s mnoha vajíčky a prohnutou čnělkou. Lusky jsou stopkaté, podlouhlé, pukající 2 chlopněmi, poněkud ztlustlé na horním nebo na obou švech, uvnitř s měkkou dření a bez přehrádek.[2][3][4]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod klitorie zahrnuje asi 60 až 70 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech, některé druhy přesahují i do teplých oblastí mírného pásu. Největší druhové bohatství je v tropické Americe.[2] Některé druhy, zejména Clitoria ternatea, C. laurifolia a C. falcata, jsou dnes zavlečené z míst původu do tropů celého světa.[3]

Rod Clitoria je v současné taxonomii bobovitých řazen do tribu Phaseoleae.

Klitorie mají často nápadné květy a jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Nejrozšířenější je Clitoria ternatea, krátkověká popínavá rostlina původem z Afriky. Je pěstována v tropech celého světa jako okrasná rostlina vyznačující se nápadnými kobaltově modrými květy. V mírném pásu ji lze pěstovat jako jednoletku.[5] Z dalších druhů se jako okrasné rostliny pěstují zejména Clitoria mariana, C. rubiginosa a stromovitý druh Clitoria fairchildiana.[4]

Na terasovitých políčkách s čajem je v Asii pěstována C. laurifolia, která zabraňuje erozi půdy. Tento druh je také pěstován jako půdopokryvná rostlina na teakových plantážích.[4] Některé druhy jsou v tropech pěstovány jako zelené hnojení a ke zlepšování půdy. Náleží mezi ně např. Clitoria ternatea a Clitoria laurifolia. Asijská Clitoria hanceana je využívána v medicíně.[3] Clitoria ternatea je využívána v indické medicíně proti překyselení trávicího traktu, jako tonikum, diuretikum a při chronické bronchitidě.[6] Listy a lusky slouží jako krmivo pro dobytek a nezralé lusky jsou místně používány jako zelenina. Z modrých květů je získáváno barvivo, podobné vlastnostmi lakmusu a použitelné jako acido-bazický indikátor. V Malajsii se s ním obarvují rohože.[4]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. 
  3. a b c SA, Ren; GILBERT, Michael G. Flora of China: Clitoria [online]. Dostupné online. 
  4. a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. 
  5. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. 
  6. KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]