Přeskočit na obsah

Dusičnan chlorný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z ClNO3)
dusičnan chlorný
Obecné
Systematický názevDusičnan chlorný
Anglický názevChlorine nitrate
Německý názevChlor(I)-nitrat
Sumární vzorecClNO3
Vzhledbezbarvá až slabě nažloutlá tekutina
Identifikace
Registrační číslo CAS14545-72-3
PubChem114934
SMILESClON(=O)=O
InChIInChI=1S/ClNO3/c1-5-2(3)4
Key: XYLGPCWDPLOBGP-UHFFFAOYSA-N
Vlastnosti
Molární hmotnost97,46 g/mol
Teplota tání−107 °C
Teplota varu18 °C
Hustota1,65 g/cm3
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
NFPA 704
0
3
2
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan chlorný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem ClNO3. Dusičnan chlorný je důležitým atmosférickým plynem přítomným ve stratosféře. Je důležitým zdrojem reaktivního chlóru a dusíku, a proto jeho reakce hrají důležitou roli při poškozování ozonové vrstvy.[1][2] Je to silné oxidační činidlo a prudce reaguje s vodou.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Dusičnan chlorný lze připravit reakcí oxidu chlorného s oxidem dusičným při teplotě°C:[3][4]

Cl2O + N2O5 → 2 ClNO3

Dusičnan chlorný lze také připravit reakcí fluoridu chlorného s bezvodou kyselinou dusičnou při asi −78 °C:[3][5]

ClF + HNO3 → HF + ClNO3

Vzniká také ve stratosféře reakcí radikálu ClO a oxidu dusičitého:[6]

ClO + NO2 + M → ClNO3 + M

Dusičnan chlorný reaguje výbušně s kovy, alkoholy, ethery a mnoha dalšími organickými sloučeninami. Reakce s chloridem titaničitým, je také výbušná:[7]

4 ClONO2 + TiCl4 → Ti(NO3)4 + 4 Cl2

Dusičnan chlorný také reaguje s alkeny (například s isobutenem) za vzniku esteru kyseliny dusičné:

(CH3)2C=CH2 + ClONO2 → O2NOC(CH3)2CH2Cl

Dusičnan chlorný lze použít k přípravě dusičnanů jiných halogenů.[8]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Chlor(I)-nitrat na německé Wikipedii, Chloornitraat na nizozemské Wikipedii a Chlorine nitrate na anglické Wikipedii.

  1. VON CLARMANN, Thomas; JOHANSSON, Sören. Chlorine nitrate in the atmosphere. Atmospheric Chemistry and Physics. 2018-10-26, roč. 18, čís. 20, s. 15363–15386. Dostupné online [PDF, cit. 2024-09-21]. ISSN 1680-7316. DOI 10.5194/acp-18-15363-2018. (English) 
  2. ZHANG, Renyi; JAYNE, John T.; MOLINA, Mario J. Heterogeneous interactions of nitryl hypochlorite and hydrogen chloride with sulfuric acid tetrahydrate: implications for the stratosphere. The Journal of Physical Chemistry. 1994-01, roč. 98, čís. 3, s. 867–874. Dostupné online [cit. 2024-09-21]. ISSN 0022-3654. DOI 10.1021/j100054a022. (anglicky) 
  3. a b BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke 626 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 337. (německy) 
  4. SCHMEISSER, Martin; RUFF, John K.; LUSTIG, Max. Chlorine(I) Nitrate. Příprava vydání S. Y. Tyree. 1. vyd. Svazek 9. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-0-470-13168-8, ISBN 978-0-470-13240-1. DOI 10.1002/9780470132401.ch34. S. 127–130. (anglicky) 
  5. SCHACK, Carl J. New synthesis of chlorine nitrate. Inorganic Chemistry. 1967-10, roč. 6, čís. 10, s. 1938–1939. Dostupné online [cit. 2024-09-21]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic50056a047. (anglicky) 
  6. MARGITAN, James J. Chlorine nitrate photochemistry. Photolysis products and kinetics of the reaction atomic chlorine + chlorine nitrate (ClONO2) .fwdarw. molecular chlorine + nitrate. The Journal of Physical Chemistry. 1983-02, roč. 87, čís. 4, s. 674–679. Dostupné online [cit. 2024-09-21]. ISSN 0022-3654. DOI 10.1021/j100227a029. (anglicky) 
  7. 王积涛. 有机金属化合物. [s.l.]: 科学出版社 434 s. Dostupné online. ISBN 978-7-03-002238-7. S. 338-341. (čínsky) 
  8. STEUDEL, Ralf. Chemie der Nichtmetalle: Von Struktur und Bindung zur Anwendung. [s.l.]: Walter de Gruyter 573 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-021128-3. S. 522. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]