Přeskočit na obsah

Újezd Svatého Kříže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Chodový Újezd)
Možná hledáte: Újezd u Svatého Kříže v okrese Rokycany.
Újezd Svatého Kříže
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBělá nad Radbuzou
OkresDomažlice
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel161 (2021)[1]
Katastrální územíÚjezd Svatého Kříže (6,4 km²)
PSČ345 25
Počet domů68 (2021)[2][3]
Újezd Svatého Kříže
Újezd Svatého Kříže
Další údaje
Kód části obce1678
Kód k. ú.601675
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Újezd Svatého Kříže (německy Heiligenkreuz) je vesnice, část města Bělá nad Radbuzou v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Nachází se asi tři kilometry jihovýchodně od Bělé nad Radbuzou. Prochází zde silnice II/197. Újezd Svatého Kříže je také název katastrálního území o rozloze 6,4 km².[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.[5] Obec je spojena se starým českým rodem Koců z Dobrše.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 740 778 728 713 776 716 618 394 258 241 232 190 172 182 161
Počet domů 101 106 103 104 107 110 126 87 82 60 51 58 66 71 68

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1963 Újezd Svatého Kříže byl samostatnou obcí v okrese Horšovský Týn (v letech 1850–1910 Horšův Týn). Od roku 1964 je částí města Bělá nad Radbuzou v okrese Domažlice.[8]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Zámek, raně barokní dvoupatrová čtvercová stavba (z roku 1678?) s věžičkou. Vstupní portál s kamenným ostěním a barokními vraty i kováním.
  • Kostel Nalezení sv. Kříže, jednolodní gotická stavba z konce 14. století s pětibokým závěrem a věží v průčelí. Kostel byl barokně upraven v 18. století a regotizován v 19. století. Presbytář, sakristie a předsíň mají křížové klenby, v lodi je trámový strop. Na severní stěně presbytáře gotická freska Zvěstování Panny Marie z konce 14. století. Zařízení většinou novogotické, hliněné gotické sošky Krista a pěti apoštolů z konce 15. století, patrně z Norimberka, jsou zapůjčeny v Národní galerii v Praze, Dřevěná socha Panny Marie na bočním oltáři z téže doby.
  • Fara čp. 40, raně barokní, patrová dvoukřídlá budova z druhé poloviny 17. století.[9]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 272. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 593. 
  9. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. S. 137. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]