Krabilice mámivá
Krabilice mámivá | |
---|---|
Krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | miříkotvaré (Apiales) |
Čeleď | miříkovité (Apiaceae) |
Rod | krabilice (Chaerophyllum) |
Binomické jméno | |
Chaerophyllum temulum L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum) je statná, miříkovitá rostlina, druh rodu krabilice, která vyrůstá na stinných, mírně vlhkých místech. V závislosti na přírodních podmínkách roste do výše 30 až 100 cm a bývá jednoletá nebo dvouletá monokarpická rostlina.[1][2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Roste téměř v celé Evropě, vyjma Islandu, nejsevernější Skandinávie a severního a středního Ruska. Dále se ostrůvkovitě objevuje v Malé Asii, na Kavkazu i v Severní Africe okolo Středozemního moře. Druhotně byla rozšířena na Americký kontinent, do východních oblastí Spojených států amerických a Kanady.
V přírodě České republiky je považována za rostlinu poměrně hojnou, nejčastěji roste v teplých nížinách a do horských poloh se dostává jen ojediněle a krátkodobě.[1][2][3]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Druh preferuje teplá, polostinná stanoviště na vlhkých, dusíkem dobře zásobených půdách. Nejčastěji se vyskytuje na mírně mokrých okrajích listnatých lesů, v křovinách, na březích vodních toků a nádrží, v zanedbaných parcích, zahradách, úhorech i okolo cest. Rychle obsazuje stanoviště změněná lidskou činností, na kterých dochází k narušování přirozeného rostlinného krytu za současného obohacování o dusíkaté látky, např. smetiště a různé skládky bylinného odpadu.[1][2][4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jednoletá až dvouletá bylina s přímou, v horní části větvenou lodyhou vyrůstající z tenkého, vřetenovitého kořene. Je dutá, slabě rýhovaná, pod uzlinami ztlustlá, často fialově nebo červeně skvrnitá a od spodu se šedobílými, nazpět uhnutými chlupy. Je střídavě porostlá našedlými listy až 25 cm dlouhými a 20 cm širokými, z nichž spodní (dva až šest) jsou dlouze řapíkaté a horní (tři až šest) přisedlé. Vejčité čepele jsou několikanásobně zpeřené, jejich níže položené vejčité lístky jsou zpeřené, horní peřenodílné a nejhořejší lístky bývají celistvé a zubaté.
Květy vytvářejí dlouze stopkaté, bezobalné, mírně vypouklé složené okolíky tvořené čtyřmi až třinácti okolíčky s více než pěti kopinatými obalíčky. Okolíčky s drsnými stopkami se skládají z až 25 květů, obvodové jsou oboupohlavné, protandrické a střední, brzy usychající, jsou samičí. V centru okolíčku je jeden květ oboupohlavný, jež rozkvétá jako poslední. Pětičetné květy mají téměř nezřetelný kalich a bílé, hluboce vykrojené korunní lístky. Tyčinek je v květu pět, semeník ze dvou plodolistů má dva oddíly s jedním vajíčkem a dvě krátké čnělky. Kvetou od května do července, opylovány jsou drobným létajícím hmyzem.
Plody jsou úzce eliptické, asi 7 mm dlouhé dvounažky, kterými se rostliny výhradně rozmnožují.[1][2][5][6][7]
Toxicita
[editovat | editovat zdroj]Rostlina obsahuje toxický glykosid chaerofylin, který je velmi stabilní a nerozkládá se ani sušením rostlin. Krátce po požití způsobuje u zvířat podráždění žaludku a střev, po vstřebání způsobují obsahové látky ospalost, závratě, svalový třes, rozšíření zorniček a srdeční slabost. Zvířata při chůzi vrávorají, snaží se opřít, aby nepadla, nakonec uléhají a netečně leží. Krabilice mámivá také obsahuje větší množství přírodního pesticidu falcarinolu, chránící rostlinu před plísněmi. U citlivých jedinců způsobuje při styku s pokožkou kontaktní dermatitidu a po požití většího množství také zapříčiňuje poškození trávicí soustavy až srdeční selhání.[4][8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Porost krabilice mámivé
-
Listy
-
Ztlustlá lodyha
-
Okolíčky
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Krabilice mámivá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 07.06.2012 [cit. 2016-06-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/1: Krkoška mámivá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1984 [cit. 2016-06-29]. S. 204–207. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-16. (slovensky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Chaerophyllum temulum [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b OPLETAL, Lubomír; ŠIMERDA, Bohumír. Rostliny s antinutričními a toxickými látkami vyskytující se potenciálně v pícninách v ČR: Krabilice mámivá [online]. Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha-Uhříněves, rev. 2012 [cit. 2016-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Wilde planten: Chaerophyllum temulum [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2016-06-29]. Dostupné v archivu. (nizozemsky)
- ↑ Schede botaniche: Chaerophyllum temulum [online]. Acta Plantarum - Flora delle Regioni Italiane, IT [cit. 2016-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-16. (italsky)
- ↑ FRÖBERG, Lars. Flora Nordica: Apiaceae: Chaerophyllum temulum [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 16.07.2008 [cit. 2016-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-13. (anglicky)
- ↑ Falcarinol [online]. Ministerstvo zemědělství a Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha [cit. 2016-06-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu krabilice mámivá na Wikimedia Commons
- Taxon Chaerophyllum temulum ve Wikidruzích
- Botanický ústav AV ČR – rozšíření krabilice mámivé v ČR