Přeskočit na obsah

Chacor ha-Gelilit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Chacor ha-Glilit)
Tento článek je o městě v severním Izraeli. Další významy jsou uvedeny na stránce Chacor.
Chacor ha-Gelilit
חצור הגלילית
Celkový pohled na Chacor ha-Gelilit
Celkový pohled na Chacor ha-Gelilit
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška340 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktSeverní
Chacor ha-Gelilit
Chacor ha-Gelilit
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha5,299 km²[1]
Počet obyvatel9 100 (2017[2])
Hustota zalidnění1658,4 (r.2017) obyv./km²
Správa
StarostaŠimon Swisa (שמעון סוויסה)
Vznik1953
Oficiální webwww.hatzorg.co.il
PSČ10300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chacor ha-Gelilit (hebrejsky חָצוֹר הַגְּלִילִית‎, v oficiálním přepisu do angličtiny Hazor HaGelilit[3], přepisováno též Hatzor HaGlilit) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu.

Leží v nadmořské výšce 340 m na pomezí východního okraje svahů Horní Galileje a údolí horního toku řeky Jordán. Město se nachází přibližně 123 km severovýchodně od centra Tel Avivu a 55 km severovýchodně od centra Haify.

Chacor ha-Gelilit je situován v hustě osídleném pásu, přičemž osídlení v tomto regionu je většinově židovské. Vlastní Chacor ha-Gelilit obývají Židé, stejně jako sousední město Roš Pina. Pouze 4 km východním směrem leží arabská beduínská obec Tuba-Zangarija. Chacor ha-Gelilit je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 90.

Chacor ha-Gelilit, v pozadí Chulské údolí a hora Hermon

V okolí nynějšího města Chacor ha-Gelilit se před rokem 1948 rozkládalo řídké arabské osídlení. V kopcích severozápadně od současného města to byla vesnice Mughr al-Chajt, která byla dobyta izraelskou armádou v rámci operace Jiftach během války za nezávislost v květnu roku 1948. Vesnice pak byla vysídlena a její zástavba převážně zničena.[4]

Chacor ha-Gelilit byl založen v roce 1953.[3] Jeho jméno odkazuje na biblické město Chasór, které zmiňuje například Kniha Jozue 11,10[5] Zbytky této biblické lokality byly odkryty na nedalekém Tel Chacor. Novověký Chacor ha-Gelilit vznikl jako takzvané rozvojové město (ajarat pituach), které mělo zajistit rychlé ubytování pro židovské přistěhovalce, kteří po vzniku státu Izrael dorazili do země, a posílit demograficky židovskou přítomnost v periferních částech státu. Vzniku města předcházely dva provizorní přistěhovalecké tábory, které na tomto místě vznikly: Chacor A (חצור א‎) a Chacor B (חצור ב‎). Založení města přecházely spory ohledně toho, zda vznik nového městské centra nebude znamenat oslabení stávajících rostoucích měst Safed a Kirjat Šmona.[6] První obyvatelé se sem nastěhovali pravděpodobně už roku 1952.[7] Město bylo oficiálně založeno 25. prosince 1952.[8]

V roce 1956 byl Chacor ha-Gelilit povýšen na místní radu (malé město).[1] V obci se nachází hrobka starověkého židovského učence Choniho ha-Me'agela, která je židovským poutním místem. V Chacor ha-Gelilit funguje 24 mateřských škol, základní školy a střední školy.[6]

Během druhé libanonské války v roce 2006 dopadaly rakety odpálené hnutím Hizballáh.[9] V únoru 2009 ve městě probíhaly demonstrace propuštěných zaměstnanců místní potravinářské továrny Pri ha-Galil, která byla na pokraji bankrotu a na níž bylo závislých 400 rodin z Chacor ha-Gelilit.[10] Do ekonomických problémů se zároveň v roce 2009 dostala i další místní firma – slévárenská společnost Mogdal, která poslala své zaměstnance na nucenou dovolenou.[11]

Demografie

[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2005 tvořili Židé 96,9 % populace Chacor ha-Gelilit a včetně „ostatních“, tedy nearabských obyvatel židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství 99,9 %.[1] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - přibližně 8 300 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 8 500 osob).[3] Ve městě žijí sekulární i nábožensky založení Židé. Počátkem 21. století byla v obci zřízena čtvrt pro ultraortodoxní Židy.[6]

Jde o menší sídlo městského typu s mírným populačním růstem. K 31. prosinci 2017 zde žilo 9 100 lidí.[2]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


RokObyvatelé
1953895
19541 150
19552 000
19562 940
19573 600
19584 400
19594 650
19604 800
19614 810
19625 250
19635 150
19645 250
RokObyvatelé
19655 200
19665 250
19675 250
19685 300
19695 250
19705 250
19715 250
19725 250
19735 500
19745 400
19755 501
19765 600
RokObyvatelé
19775 700
19785 900
19796 100
19806 300
19816 400
19826 500
19836 200
19846 400
19856 600
19866 600
19876 600
19886 800
RokObyvatelé
19896 900
19907 200
19917 800
19927 900
19938 200
19948 201
19957 931
19968 265
19978 492
19988 608
19998 500
20008 524
RokObyvatelé
20018 542
20028 500
20038 500
20048 400
20058 400
20068 400
20078 600
20088 600
20098 500
20108 700
20118 700
20128 800
RokObyvatelé
20138 900
20148 800
20158 800
20169 000
20179 100
20189 200
20199 270
  1. a b c נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  2. a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-22]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  4. Welcome To Mughr al-Khayt [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Joz 11, 10 (Kral, ČEP)
  6. a b c חצור הגלילית [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky) 
  7. Hazor HaGelilit (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 307. (anglicky) 
  9. Nazareth: 2 children killed in rocket barrage [online]. Y Net [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Factory Protest in the North Threatens to Escalate [online]. Arutz Sheva [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Modgal workers sent on paid leave [online]. Haaretz [cit. 2010-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-26. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]