Cefalosporin

Cefalosporiny jsou beta-laktamová antibiotika, jejichž název je odvozen z plísně Cephalosporium, z níž byly tyto látky poprvé izolovány. Z chemického hlediska jsou to deriváty kyseliny 7-aminocefalosporanové^[1] a mohou být jak přírodní, tak i semisyntetická.^[2]

Účinek

Tyto látky, podobně jako ostatní beta-laktamová antibiotika, znemožňují syntézu peptidoglykanové buněčné stěny bakterií. Působí baktericidně, a to na poměrně široké rozpětí různých bakterií. Neúčinkují však na enterokoky. Dají se kombinovat s některými dalšími antibiotiky. Mají poměrně malé vedlejší účinky, ale přesto mohou způsobovat alergické kožní reakce, vzácně i postižení jater či snížení množství krevních destiček.^[1] Rezistence může vznikat účinkem beta-laktamáz, ale některé cefalosporiny jsou vůči nim odolné.^[2]

Klasifikace

Cefalosporiny se dělí běžně do pěti tříd, I., II., III., IV. a V. generace cefalosporinů. Postupně stoupá účinnost na gramnegativní bakterie, zatímco spíše klesá účinnost na grampozitivní koky. U vyšších generací také stoupá cena přípravků.^[1]

Reference

↑ ^a ^b ^c VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie obecná. [s.l.]: Neptun, 2001.
↑ ^a ^b RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu cefalosporin na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[votava-1] VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie obecná. [s.l.]: Neptun, 2001.

[redei-2] RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.

[1]

[2]