Cedr atlaský
 Cedr atlaský | |
|---|---|
 Cedrus atlantica | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Podčeleď | jedlové (Abietoideae) |
| Rod | cedr (Cedrus) |
| Binomické jméno | |
| Cedrus atlantica Carrière, 1855 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cedr atlaský (Cedrus atlantica) je neopadavý jednodomý jehličnatý strom, který pochází ze severní Afriky z pohoří Atlas.[2] Dnes bývá běžně vysazován v parcích a zahradách, a to i v různých kultivovaných formách.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Tento strom dorůstá v oblasti svého původu do výšky 50 metrů. Ve střední Evropě však najdeme maximálně třicetimetrové exempláře.[3]
Je typický svou korunou, která je u vzrostlého jedince nepravidelná a v obryse kuželovitá. V horní části má vždy vzpřímené větve (nevytváří jednotlivá patra). Vrchol dotváří tupá špice.[3] Kmen bývá přímý.
Jehlice jsou až 3 cm dlouhé, tmavě zelené (u kultivaru „Glauca“ modrozelené). Na větvích se vytvářejí jehlicové svazečky (až 40 jehlicích) spirálu.[2][3] Samičí šištice jsou válcovitého tvaru, dorůstají až do délky 6 centimetrů a každá zralá šiška má na svém povrchu široké šupiny.[3] Samčí květy jsou hnědožluté, válcovité, mírně zahnuté a až 5 cm dlouhé.[3] Kvete v září a říjnu.
Kůra stromu se vyznačuje mělkými brázdami a šedohnědou barvou.
Nároky na stanoviště
[editovat | editovat zdroj]Cedr atlaský potřebuje půdu bohatou na živiny (např. potřebuje vápenaté živiny).[2] Vyhovují mu také dlouhé zimy s dostatkem sněhu a suchá, teplá léta. Ve střední Evropě však mohou mrazivé zimy cedr poškozovat.[2]
Původní a dnešní výskyt
[editovat | editovat zdroj]Tento druh cedru pochází z pohoří Atlas na území Maroka a Alžírska. V současnosti se hodně vysazuje jako okrasná dřevina v mnoha oblastech světa. Je tedy přirozené, že bylo vyšlechtěno mnoho jeho kultivarů.[2][3]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Trvanlivého cedrového dřeva se využívá již od biblických dob ve stavebnictví či výrobě nábytku a lodí.[3] Dříve se sbírala rovněž jeho pryskyřice.[4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Mladé stromy -
Kultivar 'Glauca Pendula' -
Kultivar 'Glauca' -
Samčí květy -
Samičí šištice u kultivaru 'Glauca'
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c d e f AAS, Gregor. Stromy-kapesní atlas. [s.l.]: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0. Kapitola Cedr atlasský, s. 46.
- ↑ a b c d e f g KREMER, Bruno. Stromy. [s.l.]: Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2. Kapitola Cedr atlasský, s. 24–25.
- ↑ http://botany.cz/cs/cedrus-atlantica/
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kolektiv autorů (hl. Andreas Bärtels). Stromy (přeloženo z německého originálu Bäume), průvodce přírodou. Praha: Knižní klub a Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2.
- Kolektiv autorů (hl. Gregor Aas). Kapesní atlas - STROMY. Praha: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu cedr atlaský na Wikimedia Commons
