Chráněná krajinná oblast Soutok
 | |
|---|---|
| IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast) | |
 Soutok Dyje a Moravy na trojmezí Česka, Slovenska a Rakouska | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | plánováno 1. července 2025 |
| Rozloha | cca 120 km² |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Břeclav Hodonín |
| Souřadnice | 48°37′39,65″ s. š., 16°56′17,02″ v. d. |
  Chráněná krajinná oblast Soutok | |
| Další informace | |
| Web | soutok |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chráněná krajinná oblast Soutok je plánovaná chráněná krajinná oblast v Česku v nejjižnější části Moravy v okresech Břeclav a Hodonín. CHKO má zahrnovat Dyjský trojúhelník s oborou Soutok, přírodní parky Niva Dyje a Mikulčický luh a přilehlé nivy podél řek Moravy a Dyje, kde se prostírá nejrozsáhlejší komplex lužních lesů a luk ve střední Evropě, přezdívaný také „Moravská Amazonie“.[1][2] CHKO bude hraničit s Rakouskem a Slovenskem, na jihu bude navazovat na slovenskou CHKO Záhorie a severozápadním výběžkem na CHKO Pálava. Značnou měrou se bude překrývat s Lednicko-valtickým areálem.
Chystaná CHKO by měla mít rozlohu kolem 12 000 hektarů. V programovém prohlášení vlády Petra Fialy schváleném 6. ledna 2022 byl navržen nejvyšší stupeň ochrany – národní park,[3] později byl v reakci na odpor místních subjektů návrh změněn na chráněnou krajinnou oblast. Zřízení CHKO vláda definitivně schválila 15. ledna 2025,[4][5] a to k 1. červenci 2025.[6]
Cílem vyhlášení velkoplošného chráněného území je zachování a údržba lužního ekosystému významného v celoevropském měřítku. Lužní lesy tvoří směs listnatých stromů, které potřebují krátkodobé periodické záplavy, aby mohly prospívat. Proto se již nyní každé jaro řízeně vypouští z novomlýnských nádrží na Dyji voda tak, aby zaplavila neobydlené plochy lužní nivy.
Na přípravě vyhlášení chráněného území spolupracují Ministerstvo životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 90 % lužních lesů budoucí CHKO leží na pozemcích v majetku státu.
Rozsah
[editovat | editovat zdroj]Plánované území CHKO Soutok má mít dvě nesouvislé části přerušené zástavbou města Břeclav. Větší část CHKO se bude prostírat okolo vlastního soutoku, podél Dyje od Břeclavi k ústí a podél Moravy od Hodonína po soutok. Druhá menší část se bude nacházet podél Dyje mezi Novými Mlýny a Břeclaví.
CHKO bude zasahovat na katastrální území 15 obcí:
Zonace území CHKO bude mít čtyři stupně ochranného režimu. Největší souvislá plocha nejpřísněji chráněné 1. zóny se bude nacházet v rámci obory Soutok podél nejspodnějšího toku Dyje a Kyjovky (již k 1. 1. 2025 byly na tomto území vyhlášeny NPR Lanžhotské pralesy a NPP Soutok[7]). Plánované území chráněné oblasti se až na výjimky vyhýbá zástavbě. Ve 4. zóně CHKO se má nacházet např. zámek Lednice a ve 2. zóně archeologické areály Pohansko a Mikulčice.
Pro sídlo správy nové CHKO byl v květnu 2024 vybrán Lanžhot,[8] tato informace byla ovšem v lednu 2025 zpochybněna.[9] Návštěvnická informační centra by měla vzniknout v Břeclavi a v Mikulčicích. Plánuje se také vybudování nových naučných stezek a ptačích pozorovatelen.[8]
Historie a kontroverze
[editovat | editovat zdroj]Plány na celoplošnou ochranu oblasti soutoku Dyje a Moravy se datují už od roku 1948, kdy bylo navrženo zde zřídit „krajinářsky chráněnou oblast“. Ve výsledku došlo pouze k vyhlášení dvou malých rezervací v nejzachovalejších fragmentech lužního lesa (dnes součást NPR Lanžhotské pralesy). Po vzniku Železné opony se oblast soutoku stala součástí nepřístupného hraničního pásma na československo-rakouské hranici a probíhalo zde pouze lesní hospodaření.
V souvislosti s vyhlášením CHKO Pálava na území nedaleké Mikulovské vrchoviny koncem 70. let se objevily návrhy na její rozšíření i na oblast Soutoku, nebyly však realizovány. Další impuls přišel po pádu Železné opony a otevření hranic roku 1990. Diskutovalo se o zřízení přeshraničního národního parku společně s Rakouskem, pak byl oživen návrh na rozšíření CHKO Pálava, který se dostal i do některých soudobých map, nakonec ale nebyl ministerstvem ani předložen ke schválení. Jistou, ačkoliv spíše teoretickou formou plošné ochrany se tak stalo pouze zřízení biosférické rezervace Dolní Morava.
O samostatné „CHKO Soutok“ se poprvé začalo hovořit v materiálu AOPK z roku 2008. Celoplošná ochrana Soutoku se soustavně objevovala mezi prioritami v národních strategiích ochrany přírody, praktická realizace však narážela na stejně soustavný odpor řady místních samospráv, hospodářských subjektů i běžných obyvatel, kteří nesouhlasili s omezováním možných aktivit v území. Mnohdy však šlo o neopodstatněné obavy plynoucí z fám a účelových dezinformací. V zájmu dosažení kompromisu učinil orgán ochrany přírody ústupek v podobě zmírnění původně plánované kategorie národního parku na méně přísný režim chráněné krajinné oblasti. V mezičase zde také bylo postupně vyhlášeno několik nových maloplošných chráněných území, což však nezaručovalo koordinovanou a komplexní ochranu celé oblasti.[10]
Dotáhnout do cíle projekt NP, resp. CHKO Soutok si vytknula za cíl vláda Petra Fialy, posléze pod garancí ministra životního prostředí Petra Hladíka. I přes řadu jednání mezi ministerstvem, ochránci přírody a místními představiteli byly i během finalizace podávány další žaloby a stížnosti. Mezi dlouhodobé velké odpůrce patří město Lanžhot, z jehož katastrálního území má do CHKO patřit jeho většina. Dalším výrazným odpůrcem je místní podnikatel František Fabičovic, mj. majitel soukromé obory Obelisk u Lednice, která má padnout do 3. zóny CHKO. Stížnost podaly např. i Vodovody a kanalizace Břeclav, které vyjádřily obavu z ohrožení zajištění dodávek pitné vody pro odběratele.[11] Lokální odpor využil v politické kampani Robert Šlachta při kandidatuře do Senátu roku 2024, když mj. prohlásil, že „udělá všechno pro to, aby CHKO nevznikla“. Po svém zvolení svou rétoriku výrazně zmírnil, nicméně podle jeho názoru je vyhlášení „tlačené na sílu“.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Na Soutoku by nyní měla vzniknout chráněná krajinná oblast.. www.mzp.cz [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR, 2023-03-06 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Nová Chráněná krajinná oblast Soutok bude, schválila vláda. Navzdory žalobám. Břeclavský deník. 2025-01-15. Dostupné online [cit. 2025-02-21].
- ↑ Programové prohlášení vlády. vlada.gov.cz [online]. 2024-01-15 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online.
- ↑ HLADÍK, Jan. Mimořádná, unikátní, říká odborník o nově vytvořené chráněné oblasti. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2025-01-15 [cit. 2025-01-16]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; KOŘÉNKOVÁ, Tereza; MACHKOVÁ, Klára. Na pomezí Moravy a Dyje vznikne CHKO Soutok. ČT24 [online]. Česká televize, 2025-01-15 [cit. 2025-01-16]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; POSPÍŠILOVÁ, Anna. Na jihu Moravy vznikne nová chráněná oblast Soutok, schválila vláda. Místní podávají žaloby [online]. Brnenska.drbna.cz, 2025-01-16 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online.
- ↑ SOUTOK, CHKO. U soutoku Dyje s Moravou vznikla dvě nová menší chráněná území [online]. 2025-01-02 [cit. 2025-02-21]. Dostupné online.
- ↑ a b ČR, MŽP. Pro sídlo správy chráněné krajinné oblasti Soutok zvítězila nabídka města Lanžhot. http:// [online]. 2024-05-16 [cit. 2025-02-21]. Dostupné online. (cz)
- ↑ Boj proti nové CHKO. Ochranu „Moravské Amazonie“ napadá 30 žalob - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-01-29 [cit. 2025-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Kdy bude vyhlášena chráněná krajinná oblast Soutok?. www.casopis.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2025-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Podnikatelé a obce proti chráněné oblasti Soutok. Na stole je další žaloba - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-12-20 [cit. 2025-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Vyhlášení CHKO Soutok je tlačeno na sílu. Ve střetu zájmů v žádném případě nejsem, říká senátor Šlachta. iROZHLAS [online]. 2025-01-14 [cit. 2025-02-21]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chráněná krajinná oblast Soutok na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
