Přeskočit na obsah

Dytík úhorní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Burhinus oedicnemus)
Jak číst taxoboxDytík úhorní
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďdytíkovití (Burhinidae)
Roddytík (Burhinus)
Binomické jméno
Burhinus oedicnemus
(Linnaeus, 1758)
rozšíření dytíka úhorního
rozšíření dytíka úhorního
rozšíření dytíka úhorního
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dytík úhorní (Burhinus oedicnemus) je středně velkým druhem bahňáka z čeledi dytíkovitých (Burhinidae).

Dosahuje velikosti racka (délka těla 38–45 cm, rozpětí křídel 76–88 cm), je velmi nenápadně zbarvený, takže snadno uniká pozornosti. Pouze na křídle má kontrastní černé a bílé proužky. Nejvýraznější jsou jeho velké žluté oči a žlutý zobák s černou špičkou. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci postrádají výrazné kontrastní zbarvení na křídlech.[2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí v Evropě, severní Africe a na rozsáhlém území Asie. Je částečně tažný, se zimovišti v jihozápadní Evropě a Africe.[2]

Hnízdí v otevřené krajině (vřesoviště, okraje stepí, vyschlé bahno atd.).[3] Dříve hnízdil také na území České republiky, především ve středních Čechách a na jižní Moravě, od roku 1995 nebylo hnízdění prokázáno.[4] V Česku je veden jako zvláště chráněný kriticky ohrožený druh.[5]

Nejaktivnější je v noci.[2] Živí se hlavně bezobratlými (hmyzem, žížalami), ale občas loví i malé savce nebo ptáky.[6] Hnízdo je důlek v holé zemi, snůška čítá 2 53,7 × 38,6 mm velká vejce.[2][7]

Chov v zoo

[editovat | editovat zdroj]

Dytík úhorní je chován ve 38 evropských zoo (stav podzim 2018).[8] Nejvíce je přitom zastoupen v zoo Německa a Spojeného království.[8]Česku je chován v pěti zoologických zahradách[8][9]:

Chov v Zoo Praha

[editovat | editovat zdroj]

První dytík úhorní se do Zoo Praha dostal snad již ve 30. letech 20. století.[8] Údaje však nejsou zcela přesné a kompletní.[10] Počátky současného chovu se datují do roku 2003. O pět let později se podařil první úspěšný odchov.[10] Ke konci roku 2017 byly chovány dva páry.[9] V roce 2018 se podařilo odchovat samici, a tak ke konci roku 2018 bylo chováno 5 jedinců.[11] V květnu 2019 se vylíhlo další mládě.[12]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b c d SVENSSON, Lars, a kol. Collins Bird Guide (2nd edition). London: HarperCollins Publishers, 2010. ISBN 9780007267262. 
  3. SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. 
  4. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. 
  5. Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2011-10-02]. Dostupné online. 
  6. Stone curlew (Burhinus oedicnemus) [online]. ARKive [cit. 2011-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-16. 
  7. DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. 
  8. a b c d www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné online. 
  9. a b Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  10. a b Dytík úhorní - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné online. 
  11. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
  12. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]