Bruntál (zámek)

Bruntál
	Zámek Bruntál, hlavní průčelí
Základní informace
Sloh	barokní architektura
Poloha
Adresa	Bruntál, Česko
Ulice	Zámecké nám.
Souřadnice	49°59′26,12″ s. š., 17°27′52,77″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	45628/8-11 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Bruntál, nacházející se v centru města Bruntálu, je jednou z nejvýznamnějších památek regionu. Okolo zámku netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s trojúhelníkovým nádvořím s arkádami se rozkládá zámecký park. Při severozápadním křídle stojí Hodinová věž. Na zámku se zachovalo cenné vybavení původních interiérů s bohatou obrazovou sbírkou, zbrojnicí a knihovnou. Dnes je sídlem regionálního muzea, jsou zde muzejní expozice a výstavní síně a konají se tady kulturní a společenské akce.

V roce 1963 byl zámek prohlášen za nemovitou kulturní památku^[1] a v roce 2002 byl zařazen mezi národní kulturní památky.^[2]

Historie

Původní městský pozdně gotický hrad z konce 15. století byl přestavěn v 2. polovině 16. století ve stylu severská renesance v honosné representační sídlo pánů z Vrbna. Dokladem této přestavby je nádvoří zámku s krásnými arkádovými ochozy a zámeckou věží. Po bitvě na Bílé hoře zámek získal jako konfiskát Řád německých rytířů. V třicetileté válce byl zámek velmi poškozený takže se v polovině 18. století uvažovalo o jeho demolici. V roce 1766 se započalo s poslední přestavbou zámku, která po dokončení v roce 1769 přivedla zámek do dnešní podoby. Vznikl tak objekt ojediněle spojující renesanční a barokní sloh v jednom celku. Zámek byl také upravován v polovině 19. a počátkem 20. století.

Po první světové válce uvalilo ministerstvo zemědělství na velkostatek Freudenthal-Hubertskirch-Karlsbrunn Řádu německých rytířů v březnu 1919 vnucenou správu. Velkostatek sestával z hospodářských správ: Freudenthal, Altstadt (Staré Město), Kotzendorf (Moravský Kočov) a lesních správ: Freudenthal (Bruntál), Tiergarten (Obora), Hubertskirch (Hubertov), Kleinmohrau (Malá Morávka), Dürrseifen (Suchá Rudná), Wiedergrün (Podlesí), Würbenthal (Vrbno pod Pradědem), Karlsthal (Karlovice). K velkostatku patřila průmyslová výroba s pivovarem, lihovarem, pilou, hutí a také lázně. Celková rozloha činila 12 052 ha.^[3]

V roce 1945 přešla správa zámku do rukou československého státu.

Řád německých rytířů nyní podniká kroky k navrácení zámku Bruntál.^[4] V případě, že by došlo k jeho navrácení, památka by nadále sloužila svému účelu a byla by přístupná veřejnosti.^[5]

Zámecký park

Vznik parku je datován do 16. století. V polovině 17. století založil Řád německých rytířů pravidelnou zahradu. Významné zásahy byly provedeny za velmistra Řádu arcivévody Evžena Habsburského v roce 1894 podle návrhů Georga Hauberrissera. Barokní úprava se zachovala u průčelí zámku, ostatní plocha je ponechána jako přírodně krajinářský park. V parku se nachází zbytky bývalých městských hradeb, přízemní Sala terrena z roku 1894, bašta a 11 plastik, většinou pískovcových soch z přelomu 18. a 19. století. Park se rozléhá na ploše 2,5 ha.

Muzeum

V bruntálském zámku sídlí muzeum. Kromě zámecké expozice se zde nachází expozice věnovaná přírodě Bruntálska a expozice řemesel a živností regionu. Další významné památky ve správě muzea jsou hrad Sovinec a objekt bývalé kasárny v Karlovicích ve Slezsku. Historie muzea sahá do roku 1898, kdy byla v Bruntále založena muzejní společnost. První výstava byla uspořádána v roce 1913 v rámci oslav 700. výročí založení města.

Galerie

Nádvoří zámku s Hodinovou věží
Nádvoří zámku
Sala terrena v zámeckém parku
Jezírko v zámeckém parku
Vstupní průčelí zámku ze Zámeckého náměstí

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-29]. Identifikátor záznamu 158082 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ MonumNet, seznam Národních kulturních památek
↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 22.03.1919, 14(70). s. 10.
↑ ČTK. Německý řád chce zámek Bruntál i hrad Sovinec, kraj se proti. Aktualne.cz [online]. 2016-2-29. Dostupné online.
↑ DEUTSCHER-ORDEN.CZ. † Otázky a odpovědi † Majetkoprávní nároky Řádu německých rytířů / Německého řádu. Deutscher-Orden.cz [online]. 2016-2-16. Dostupné online.

Literatura

AUGUSTINKOVÁ, L. Wooden Structures of the Clock Tower in Castle Bruntál. TEMA: Technologies Engineering Materials Architecture Vol. 8, Special Issue part 1 (2022), e-ISSN 2421-4574, p. 9 - 16.
AUGUSTINKOVÁ, L., Hodinová věž zámku v Bruntále – dobrý výhled pro strážného. Sborník bruntálského muzea 2024, s. 3 – 15.
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 40–43.
ŠTÉPÁN, V., Historie zámku Bruntál. Bruntál 2009.
VOJKOVSKÝ, Rostislav. Bruntál: zámek v Bruntále. Hukvaldy-Dobrá: Putujme, 2013. 26 s. ISBN 978-80-87712-50-4.

Související články

Seznam národních kulturních památek České republiky

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bruntál na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Virtuální prochazka parkem zámku Bruntál

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-29]. Identifikátor záznamu 158082 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] MonumNet, seznam Národních kulturních památek

[3] Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 22.03.1919, 14(70). s. 10.

[4] ČTK. Německý řád chce zámek Bruntál i hrad Sovinec, kraj se proti. Aktualne.cz [online]. 2016-2-29. Dostupné online.

[5] DEUTSCHER-ORDEN.CZ. † Otázky a odpovědi † Majetkoprávní nároky Řádu německých rytířů / Německého řádu. Deutscher-Orden.cz [online]. 2016-2-16. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]