Přeskočit na obsah

Brabantské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Brabantská vévodkyně)
Brabantské vévodství
Hertogdom Brabant
Duché de Brabant
11831794 Spojené nizozemské provincie 
První Francouzská republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Brabantské vévodství kolem roku 1350
Obyvatelstvo
Státní útvar
Svatá říše římská Svatá říše římská
součást:
Burgundské NizozemíBurgundské Nizozemí Burgundské Nizozemí (14301482)
Habsburské NizozemíHabsburské Nizozemí Habsburské Nizozemí (14821581)
Spojené provincie nizozemské Jižní Nizozemí (15811795)
Státní útvary a území
Předcházející
Brabantské lankrabství Brabantské lankrabství
Baronství Breda Baronství Breda
Bruselské hrabství Bruselské hrabství
Lovaňské hrabství Lovaňské hrabství
Antverpské markrabství Antverpské markrabství
Následující
Spojené nizozemské provincie Spojené nizozemské provincie
První Francouzská republika První Francouzská republika

Brabantské vévodství je bývalé vévodství ležící v historickém Nizozemí. Vzniklo v roce 1183 v rámci Svaté říše římské z Brabantského lankrabství, když Fridrich I. Barbarossa povýšil Jindřicha I. Brabantského na vévodu.

Po smrti Filipa I. Brabantského v roce 1430 zdědil Brabantsko Filip III. Dobrý a to se tak spolu s Limburskem a Dolním Lotrinskem stalo součástí Burgundského Nizozemí. Od roku 1482 pak bylo Brabantské vévodství součástí Habsburského Nizozemí. Po nizozemské revoluci na konci 16. století bylo rozděleno – dnes se tak část bývalého brabantského území nalézá v Nizozemsku a část v Belgii.

Historická mapa vévodství brabantského (1477)
Dnešní stav

Historicky bylo rozděleno na čtyři části, přičemž každá z nich měla vlastní hlavní město. Těmi byly Lovaň, Brusel, Antverpy a 's-Hertogenbosch (před jeho založením byl čtvrtým hlavním městem Tienen).V roce 959 povýšil Ota I. Veliký (912–973) – první císař Svaté říše římské hraběte Godfreye z Jülicha do hodnosti vévody Dolního Lotrinska. V roce 962 se vévodství stalo nedílnou součástí Svaté říše římské, kdy Godfreyovi nástupci, dynastie Ardennes-Verdun ovládli také region Brabant. V roce 1000 se hrabě Lambert I. Lovaňský oženil s Gerberge, dcerou vévody Karla z Dolního Lotrinska, a získal tak region Brusel. Kolem roku 1024 se nejjižnější část Brabantu dostala pod vládu hraběte Reginara V. z Monsu (Bergen, pozdější Henegavsko) a oblasti na západě až k řece Scheldt vládl až do roku 1059 francouzský hrabě Baldwin V. Flanderský. Po smrti hraběte Palatina Hermana II. z Lotharingie v roce 1085 císař Jindřich IV. udělil kraj mezi řekami Dender a Zenne v léno hraběti Jindřichu III. z Lovaně a Bruselu. Asi o sto let později, v roce 1183/1184, císař Fridrich I. Barbarossa formálně založil vévodství Brabant a vytvořil dědičný titul vévoda z Brabantu ve prospěch Jindřicha I. z Brabantu, syna hraběte Godfreyho III. z Lovaně. Přestože původní kraj byl ještě poměrně malý a omezený na území mezi řekami Dender a Zenne, ležícím na západ od Bruselu, od 13. století se název Brabant vztahoval na celé území. Po bitvě u Worringenu v roce 1288 získali vévodové z Brabantu také vévodství Limburg a země Overmaas (trans-Meuse). V 1356 vévoda Jan III. Brabantský podepsal Joyeuse Entrée, listinu důležitou pro města Brabantu. V roce 1430 zdědil Dolní Lotrinsko, Brabantsko a Limburg Filip III. Dobrý a vévodství se stalo součástí burgundského Nizozemí. V roce 1477 se vévodství Brabantské stalo částí Habsburského domu jako součást věna Marie Burgundské. Následující historie Brabantu je součástí historie sedmnácti provincií Habsburského Nizozemska.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchy of Brabant na anglické Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]