Přeskočit na obsah

Bečovská botanická zahrada

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Botanická zahrada
v Bečově nad Teplou
Vstup do botanické zahrady
Vstup do botanické zahrady
LokalitaBečov nad Teplou, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°4′53″ s. š., 12°49′36″ v. d.
Rozloha9 ha
Botanická zahrada v Bečově nad Teplou
Botanická zahrada
v Bečově nad Teplou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bečovská botanická zahrada je unikátní botanická zahrada v Bečově nad Teplou na Karlovarsku, kterou založil v roce 1918 Jan Ferdinand Koditek. Mezi lety 1945 a 2005 zpustla a nikdo se o areál nestaral. V roce 2005 se Jiří Šindelář jménem Základní organizace Berkut Českého svazu ochránců přírody tuto zahradu postupně odkoupit a znovu vrátit k životu.[1]

Popis

[editovat | editovat zdroj]
Korunní rybník s vyhlídkou
1. Česká Bioferrata

Botanická zahrada v Bečově nad Teplou o rozloze 15 hektarů byla před 2. světovou válkou jednou z nejvýznamnějších historických sbírkových zahrad v Čechách.[2] Sbírková zahrada byla založena za posledního majitele panství Jindřicha z Beaufort-Spontin a jeho ženy Marie (otcem Marie Beaufort byl hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, zakladatel Průhonického parku). Původní název byl „Beaufortské alpinum a zahrada u Korunního rybníka“. Od druhé světové války však nebyla udržovaná a prakticky veškeré rostlinstvo zmizelo. V současné době je zahrada oživována díky práci dobrovolníků ZO ČSOP Berkut a v roce 2014 byla přijata do Unie botanických zahrad.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

1918–1945

[editovat | editovat zdroj]

Zahradu vybudoval zahradník Beafortů Johann Koditek (někdy uváděno též Jan Kodýtek) v roce 1918 na svahu nad řekou Teplou, který byl pro tyto účely zakoupen (po dlouhých tahanicích s městskou radou o cenu pozemku)[1]. Původní rozloha zahrady byla 19 ha. Při výstavbě parku byl využit místní horninový materiál jak pro vlastní alpinum, tak i pro další součásti zahrady. Bylo přesunuto více než 7 000 m3 zeminy, vybudováno 700 m cest (šířky 1,2, 1,0, 0,7 a 0,5 m) a další prvky drobné zahradní architektury – vyhlídky, altány apod.[3] V roce 1931 bylo v zahradě již 1 005 druhů rostlin z 321 rostlinných rodů z různých světadílů. Na „alpské louce“, která vznikla ve stejném roce, bylo umístěno dalších 300 druhů. „Botanická zahrada měla vypracovaný a aktualizovaný soupis rostlin včetně číslování a krátkých popisů. Výsadby v alpinu byly rozděleny do 36 oddělení. Zakoupené rostliny byly nejprve rok pěstovány v květináčích, poté byly vysazovány na konečná stanoviště.“ [1] Každoročně byl aktualizován soupis rostlin s jasným číslováním, plánkem výsadby a krátkým popisem.[4] Jednotlivé rostliny byly označovány smaltovanými cedulkami, podobně jako jejich skupiny.[5] Byl veden i seznam odumřelých rostlin včetně příčiny úhynu.[1] Ve 30. letech 20. stol. byla zahrada srovnávána se zahradou v Průhonicích – především pro rozsáhlou kolekci skalniček a trvalek, která byla tehdy vůbec největší v republice.[6] U vstupu do zahrady – kde byl původně tzv. Ertlův mlýn – byly vybudovány skleníky – v současné době závod Elektro). V nich byly pěstovány jednotlivé druhy rostlin jak pro výsadbu do alpina, tak i pro prodej (v roce 1932 bylo prodáno 10 000 rostlin). Zahrada ovšem v té době nebyla veřejná, navštěvovat zahradu mohlo pouze několik osobních přátel majitele na zvláštní povolení.[5]

1945–2005

[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce převzal stát veškerý majetek Beafortů, kteří byli vyhoštěni z republiky. Zahrada přešla pod státní správu, což znamenalo její praktickou likvidaci. Vzácné rostliny byly ponechány svému osudu a byly volně přístupné, takže si je lidé z okolí rozebírali do svých zahrádek.[5] Takto zahrada pustla 60 let.[1] Jediná činnost, která probíhala na území zahrady, byl výkon myslivosti, rybník byl vypuštěný a zarostlý, přes lokalitu vedlo elektrické vedení a bylo vykáceno mnoho vzácných dřevin.[7]

Současnost

[editovat | editovat zdroj]
Kvetoucí hvozdíky
Jezírko s lekníny

I přes 60 let pustnutí se v zahradě zachovala řada cenných jehličnanů – jedlí, jedlovců, douglasek i smrků. Jsou zde také vzácné listnaté rostliny, např. zmarličník či korkovník amurský – tzv. Korkovník pana Koditka, který byl z důvodu dalšího přežívání i po rozštěpení kmene na dvě části jmenován „Stromem hrdinou“ České republiky pro rok 2006. V současnosti se o znovuzrození botanické zahrady stará především Základní organizace Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Berkut, které se podařilo v roce 2005 získat do vlastnictví, s pomocí Správy Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a Národního památkového ústavu v Plzni, část území zahrady. Ve stejném roce proběhly první záchranné práce. Byl proveden dendrologický a floristický průzkum, došlo k vykácení náletových dřevin, bylo provedeno geodetické zaměření.[5] Byl také vyčištěn středověký náhon a od roku 2008 jsou postupně obnovovány původní skalky.[3] Muselo být provedeno oplocení pozemku – skoro 700 m, protože docházelo ke krádežím jak vybavení zahrady, tak i rostlin. Většina prací je realizována dobrovolnickými aktivitami. Každoročně zde probíhá mezinárodní studentský workcamp. Financování obnovy je obtížně zajišťováno z různých projektů – z rozpočtu Karlovarského kraje, Nadace partnerství, Programu pro rozvoj venkova apod.[8]

V roce 2011 větrná vichřice zničila patnáct jehličnanů. Smršť vyvrátila i vzácnou jedli ojíněnou.[9]

Dne 5. února 2014 byla Bečovská botanická zahrada přijata za řádného člena Unie botanických zahrad České republiky. V soutěži Má vlast získala zahrada ocenění Nejkrásnější proměna roku 2013, zachránci dostali i několik dalších ocenění.[6] Zůstává však jedinou botanickou zahradou v České republice, která je financovaná ze zdrojů neziskové organizace.[2]

V noci ze soboty na neděli 21. dubna 2024 zasáhla botanickou zahradu sněhová kalamita, při níž napadlo dvacet centimetrů mokrého sněhu. Hmotnost sněhu polámala i některé vzácné stromy (zmarličník japonský, 102letý strom). Navíc v pondělí 22. dubna 2024 přišel mráz, který poškodil čerstvou výsadbu.[10]

Části zahrady

[editovat | editovat zdroj]

Zahrada se skládala ze 4 částí:

  • krajinářského parku s Korunním rybníkem (s kolekcí vzácných jehličnanů, okružní trasy kolem hráze, dnes i půjčovny loděk), který byl obnoven v roce 2008
  • vlastního alpina (terasové záhony, celkem 47 sbírkových oddělení, studánky a malé vodní toky zapracované do skalek, pamětní deska Johanna Koditka)
  • lesního komplexu (testování dřevin pro využití v lesích, cesty, terasy, zděná chatka)
  • zámeckého zahradnictví (skleníky, pařeniště, oranžérie, záhony pro pěstování zeleniny, květin a dřevin)[3] – po roce 1945 se zahradnictví změnilo na výrobnu matrací, později na podnik Elektro – záhony byly zastavěny dílnami[3]

Pro veřejnost

[editovat | editovat zdroj]

Zahrada je přístupná pro veřejnost stezkou okolo areálu podniku Elektro, který byl původně součástí botanické zahrady. Místo je přístupné 24 hodin denně, do areálu je vybíráno vstupné. Pro veřejnost jsou připraveny výukové programy pro mateřské školy a první ročníky základních škol zaměřené na přírodopis a výtvarnou tvorbu. Byla zde také otevřena bioferrata – skalní stezka s variantou jak pro horolezce, tak i pro rekreační sportovce a děti.[2]

V roce 2011 bylo do areálu zahrady instalováno šest dřevěných soch od Václava Gatarika, které symbolizují květy a figuríny, většina z nich slouží zároveň jako ptačí či hmyzí hnízda. Sochy jsou v národních barvách.[11]

Plány do budoucna

[editovat | editovat zdroj]

Do budoucna se počítá s tím, že bude vybudována lávka přes řeku Teplou a tím se zajistí přímý přístup do zahrady, počítá se také s vybudováním infocentra s pokladnou, WC pro návštěvníky, hospodářského a administrativního zázemí a také prostoru pro vzdělávací a kulturní aktivity.[12]

Johann Koditek

[editovat | editovat zdroj]

Viz též článek Johann Koditek

Celým jménem Jan Ferdinand Koditek (1874–1940). Do Bečova se přestěhoval někdy před rokem 1911. Byl zaměstnán jako vrchní zahradník a vypracoval detailní plány všech parků a okrasných zahrad v areálu hradu a zámku a také alpina. Po smrti byl převezen ze Saska zpět do Bečova, kde je pohřben.[13]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e BEČOV. Bečovská botanická zahrada. S. 7. Bečovský zpravodaj [online]. [cit. 2014-11-26]. Roč. 2009, čís. 2, s. 7. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Stránky Infocentrum Toužim. infotouzim.cz [online]. [cit. 2014-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-02. 
  3. ↑ a b c d ŠPAKOVÁ, Markéta. Návrh rekonstrukce historického Beaufortského alpina v Bečově nad Teplou (Karlovarsko). diplomová práce (Ing.). [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2012 [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ Stránky Kudy z nudy
  5. ↑ a b c d Bývalé alpinum v Bečově [online]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b ŠLAUF, Václav. Bečovská botanická zahrada je unikát. Přesto bojuje o přežití. iDNES.cz [online]. 2014-10-26 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ ŠINDELÁŘ, J.; SOCHOROVÁ, N. Životní prostředí a veřejná zeleň ve městech a obcích: Krajiny a zahrady - staré vzácné knihy. [s.l.]: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, Průhonice Kapitola Historie a současnost Beaufortského alpina v Bečově nad Teplou., s. 157–167. 
  8. ↑ Facebookové stránky Bečovské botanické zahrady [online]. Dostupné online. 
  9. ↑ SOUKUP, Zdeněk. Botanickou zahradu v Bečově poničila větrná smršť. iDNES.cz [online]. 2011-12-05 [cit. 2024-04-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ KOPECKÁ, Jana. Žalostné. Těžký sníh zlámal vzácné exempláře v Bečovské botanické zahradě. Karlovarský deník. 2024-04-22. Dostupné online [cit. 2024-04-28]. 
  11. ↑ WEGNEROVÁ, K. Sedmička.cz. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Bečovský podzim ozdobily kvetoucí sochy. 
  12. ↑ PETR, Tomáš. Bečovská botanická zahrada 2008 – studie rozvoje. [s.l.]: [s.n.], 2008. 
  13. ↑ JAŠA, L.; DYEDEKOVÁ, J. Bečov: perla Slavkovského lesa. Sokolov: Fornica Graphics S. 263. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BAROŠ, Adam; BAROŠOVÁ, Ivana; KRAUSOVÁ, Vendula; ŠANTRŮČKOVÁ, Markéta. Identifikace historických hodnot a specifikace bylinných výsadeb v bývalém Beaufortském alpinu v Bečově nad Teplou : Specializovaná mapa s odborným obsahem. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví 51 s. Dostupné online. 
  • Koditek J. (1908–1937): Teichgarten. Nutz und Ziergarten. 1908–1937. Domäne Petschau. Ms., XX pp. [Depon. In Státní oblastní archiv Plzeň – pracoviště Klášter u Nepomuku]
  • Koditek J. (1918–1937): Schlossgarten. Auspflanzungen Teichgarten. Zeichnungen Verzeichnis über die Auspflanzungen von Bäumen und Sträuchern Teichgarten. Ms. XX pp. [Depon. In Státní oblastní archiv Plzeň – pracoviště Klášter u Nepomuku]
  • Koditek J. (1927–1935): Skizzen. Ms. XX pp. [Depon. In Státní oblastní archiv Plzeň – pracoviště Klášter u Nepomuku]
  • Koditek J. (1931): Neues Alpinum in Böhmen, Möllers Deutsche Gärtner – Zeitung, 46 (12), 138–139
  • Koditek J. (1933): Die Alpengarten – Anlage im Schloßgarten zu Petschau (Böhmen), Möllers Deutsche Gärtner – Zeitung, 48 (13), 150–152
  • Koditek J. (1936): Hochgebirgspflanzen – Anlage im Schlossgarten zu Petschau an der Tepl (Böhmen), Möllers Deutsche Gärtner – Zeitung, 51 (8), 88–89
  • Petr T. (2008): Bečovská botanická zahrada 2008 – studie rozvoje. Ms. 11 p.
  • Šindelář J., Sochorová N. (2004): Historie a současnost Beaufortského alpina v Bečově nad Teplou. In Životní prostředí a veřejná zeleň ve městech a obcích: Krajiny a zahrady – staré vzácné knihy. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, Průhonice, pp. 157–167.
  • ŠPAKOVÁ, Markéta. Návrh rekonstrukce historického Beaufortského alpina v Bečově nad Teplou (Karlovarsko). Č. Bud., 2012. diplomová práce (Ing.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zemědělská fakulta – dostupné online pdf., textová část
  • Špaková M. (2010): Flóra pěstovaných okrasných rostlin historického Beaufortského alpina v Bečově nad Teplou (Karlovarsko) [rukopis]: bakalářská práce; vedoucí bakalářské práce Vít Joza, České Budějovice. 71 + 4 pp. [Depon. in: Akademická knihovna Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, sign. KP01166]
  • Filmový dokument "Znovuzrození bečovské botanické zahrady"

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bečovská_botanická_zahrada&oldid=24338452“