Brno-Bosonohy
| Brno-Bosonohy | |
|---|---|
 Městská část Brno-Bosonohy • Nahoře: Pohled na Bosonohy od západu | |
.svg) .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městská část |
| Statutární město | Brno |
| Okres | Brno-město |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′34″ s. š., 16°31′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 602 (2021)[1] |
| Rozloha | 7,15 km² |
| Katastrální území | Bosonohy |
| Nadmořská výška | 270 m n. m. |
| PSČ | 642 00 |
| Počet domů | 727 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 1 + 1 díl |
| Počet k. ú. | 1 + 1 část k. ú. |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MČ | Bosonožské náměstí 74/1 642 00 Brno info@bosonohy.cz |
| Starosta | Martin Černý (KDU-ČSL) |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Brno-Bosonohy | |
| Další údaje | |
| Kód MČ | 551325 |
| Kód části obce | 411680 |
| Kód k. ú. | 608505 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brno-Bosonohy je městská část na jihozápadě statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Bosonohy (německy Parfuß[2]) a nepatrnou částí sousedního katastrálního území Kohoutovice. Bosonohy byly původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1971. Její území má rozlohu 7,15 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přibližně 2500 obyvatel.
Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Bosonohy zařazeno do volebního obvodu číslo 59.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno vesnice bylo původně pojmenováním jejích obyvatel ("ti, kteří chodí bosi"). Motivací mohla být i poloha vsi na vlhkém, mokřinatém místě, které její obyvatelé museli překračovat bosou nohou. Německé jméno Barfuss/Parfuss vzniklo překladem českého.[3]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Bosonohami protéká potok Leskava, od níž je odvozen název někdejší obce Lískovce. Bosonohy si dodnes zachovávají charakter větší vesnice, jejímž centrem je někdejší náves, dnes zvaná Bosonožské náměstí. Na tomto náměstí se vedle zdejší radnice nachází také zdejší kaple Sv. Floriána, dále pak pomník obětem světových válek a zdejší památné stromořadí. Hlavní dopravní tepnou Bosonoh je však ulice Pražská, na niž se napojují další ulice, k nimž vedle Bosonožského náměstí náleží ulice Hoštická, Chironova, Mlaty, Ostopovická, Průjezdní, Sedla, Skalní, Troubská a Zájezdní. Na východě území městské části se nachází někdejší start a cíl starého Masarykova okruhu.
Příroda
[editovat | editovat zdroj]Na severu a západě území městské části se nacházejí lesy, přičemž na západě je to Bosonožský hájek chráněný jako přírodní rezervace.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Přestože jižním okrajem katastru Bosonoh prochází dálnice D1 z Prahy do Brna, nemají na ni obyvatelé Bosonoh z území městské části žádné přímé napojení. Podobně je tomu i v případě západně položené silnice, vedoucí ze sousední blízké obce Troubska, po níž se lze dostat do sousední městské části Brna-Žebětína či nedaleké městské části Brna-Bystrce. Tato silnice se ještě na katastru Bosonoh napojuje na trasu nedokončené Hitlerovy exteritoriální dálnice a pokračuje pak po ní až do Bystrce. Samotné Bosonohy mají přímé silniční spojení s městskými částí Brno-Kohoutovice a Brno-Starý Lískovec, jakož i s výše zmíněnou obcí Troubsko, s níž ji spojují autobusové linky čísel 401 a 402 Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Dopravní spojení se středem města zajišťuje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím autobusových linek 69 a N96 (noční linka), které zde mají konečnou zastávku. Staví zde také autobusová linka 51 spojující Bystrc se zastávkou Nemocnice Bohunice. Jižním okrajem katastru městské části prochází železniční trať z Brna do Náměšti nad Oslavou a dál, avšak na území Brna-Bosonoh se na ní nenachází žádná zastávka.
Sousedící městské části a obce
[editovat | editovat zdroj]Území městské části Brno-Bosonohy hraničí na severu s městskými částmi Brno-Žebětín a Brno-Kohoutovice, na východě s městskou částí Brno-Nový Lískovec, na jihovýchodě s městskou částí Brno-Starý Lískovec a obcí Ostopovice, na jihu a jihozápadě s obcí Troubsko, a na západě s obcí Popůvky.
Historický přehled
[editovat | editovat zdroj]Jedny z nejstarších dokladů osídlení katastru dnešních Bosonoh se našly na zalesněném kopci Hradisko, nacházejícím se severozápadně od bosonožské zástavby. Kromě pozůstatků po někdejším hradisku zde byly nalezeny předměty z doby halštatské a kultury jevišovické z pozdní doby kamenné.[4]
První písemná zmínka o Bosonohách je z roku 1237. Podle archivních zmínek lze však vznik Bosonoh posunout asi k roku 1195. Bosonohy vešly do povědomí řady lidí i díky tomu, že se zde nacházel start a cíl původního Masarykova okruhu, jehož trasa obcí procházela. Katastrem Bosonoh prochází část trasy nedokončené „Hitlerovy“ exteritoriální dálnice Vídeň – Vratislav, z níž jsou zde dobře patrné části dálničního tělesa ve formě náspů. V letech 1942–1944 se v domě autodopravce Jana a Františky Secových (ulice Hoštická, dům 417/2) ukrýval klíčový odbojový velitel Vojtěch Luža. V obci je na náměstí před kaplí pomník padlým za druhé světové války, kde kromě místních občanů figuruje také jeho jméno. Koncem 60. let 20. století došlo k úpravě katastrálních hranic obce Bosonohy, při níž byly mimo jiné k Brnu připojeny pozemky na severním okraji bosonožského katastru v okolí dnešní Pavlovské ulice v moderním katastru Kohoutovic. V 80. letech byla část zdejšího tělesa výše zmíněné exteritoriální dálnice využita pro výstavbu silnice do Bystrce.
K Brnu byly Bosonohy připojeny 26. listopadu 1971,[5] přičemž byly poté do 31. prosince 1975 samostatnou městskou částí Brna s vlastním místním národním výborem. Nejprve nesla název Brno XV-Bosonohy, od 1. května 1972[6] jen Brno-Bosonohy. Od 1. ledna 1976[7] do 23. listopadu 1990 pak byly Bosonohy součástí městského obvodu Brno I. Poté zde vznikla samosprávná městská část Brno-Bosonohy.
Součástí městské části Brno-Bosonohy je také drobný díl katastrálního území Kohoutovice, tvořená částí in-line dráhy v areálu ZŠ Pavlovská (před 17. srpnem 2017 bylo toto území taktéž katastrální součástí Bosonoh[8].
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 802 | 897 | 1 030 | 1 133 | 1 417 | 1 513 | 1 822 | 2 038 | 2 143 | 2 345 | 2 372 | 2 137 | 2 210 | 2 457 | 2 602 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 227.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 100.
- ↑ ČIŽMÁŘ, Miloš. Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-174-4. Kapitola Pravěká a raně středověká hradiště na Moravě a ve Slezsku (slovník lokalit B-Ž), s. 89.
- ↑ Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1971, částka 10, č. 20/1971, str. 144
- ↑ Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56
- ↑ Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 3, č. 9/1976, str 90
- ↑ Změna hranice katastrálního území Kohoutovice a Bosonohy
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-04-27.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a městských částí (obvodů) vybraného města > Brno [online] [online]. Český statistický úřad, 2021-03-27 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno: Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Bosonohy, s. 95–97.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bosonohy na Wikimedia Commons - Oficiální web městské části
- Martina Roupcová: Biogeografické hodnocení Bosonožska, bakalářská práce, PřF MUNI, Brno 2006
