Náměstí Přemysla Otakara II.
| Náměstí Přemysla Otakara II. | |
|---|---|
 Náměstí Přemysla Otakara II. focené z Černé věže | |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Město | České Budějovice |
| Část obce | České Budějovice 1 |
| Poloha | 48°58′27,84″ s. š., 14°28′27,12″ v. d. |
| Historie | |
| Datum vzniku | 1265 |
| Pojmenováno po | Přemysl Otakar II. |
| Starší názvy | Hlavní náměstí Kaiser-Franz-Josef-Platz Masarykovo náměstí Adolf-Hitler-Platz nám. Jana Žižky z Trocnova |
| Další údaje | |
| Počet adres | 48 domů, 39 adres |
| PSČ | 370 01 |
| Kód ulice | 77283 |
 Mapa náměstí (rozteč šrafy 1 m) | |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Náměstí Přemysla Otakara II. je centrální veřejné prostranství v historickém středu Českých Budějovic, v současné době pojmenované po zakladateli města, českém králi Přemyslu Otakaru II, rozlohou 1,7 ha je jedním z největších a po náměstí ve Vysokém Mýtě druhým největším čtvercovým náměstím v České republice.[1][2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V dřívějších dobách se náměstí říkalo různě, písemně je zaznamenaný název Hlavní náměstí. Od roku 1915 neslo náměstí následující pojmenování:
- od 4. června 1915 Kaiser-Franz-Josef-Platz
- od 11. listopadu 1918 náměstí Svobody
- od 24. května 1934 Masarykovo náměstí
- za okupace Adolf Hitler Platz
- od 9. května 1945 Masarykovo náměstí
- od 26. září 1951 Žižkovo náměstí
- od 1. ledna 1991 náměstí Přemysla Otakara II.
Téměř pravidelná čtvercová plocha náměstí má rozměry cca 133×133 m. Byla vytyčena okolo roku 1265 Hirzem a okolo ní byly vyměřeny parcely šířky kolem 8 m pro stavbu měšťanských domů. Náměstí bylo postupem času vydlážděno a byla na něm zbudována studna a popraviště (na jeho místě se dnes nachází bludný kámen). Nějakou dobu na něm stály i masné krámy, než byly z příkazu Karla IV. strženy a přemístěny do dnešní Krajinské ulice. V první polovině 20. století jezdily po krajních stranách náměstí též tramvaje. Poblíž severovýchodního rohu náměstí se nachází Černá věž a katedrála svatého Mikuláše.
Bludný kámen
[editovat | editovat zdroj]
V jihovýchodní části náměstí je v pravidelné keramické dlažbě oblý, cca 30 cm velký kámen s křížkem. Podle pověsti na tomto místě stával popravčí špalek. V roce 1470 nebo 1478 na něm bylo údajně popraveno 10 mladíků podezřelých z vraždy rychtáře.[3][4] Spisovatelka Zdeňka Bezděková na motivy tohoto příběhu napsala povídku Bludný kámen.
Současná pověst říká, že kdo překročí kámen v určitou hodinu, zabloudí.
V roce 2010 se skupince mladíků podařilo kámen vykopat, při činu je zadržela městská policie.[5] Od té doby je z bezpečnostních důvodů kámen zabetonovaný do země.
Samsonova kašna
[editovat | editovat zdroj]Dnešní dominanta náměstí, Samsonova kašna, byla zbudována ve 20. letech 18. století uprostřed náměstí. Na jižním rohu západní strany náměstí stojí Radnice, která svoji dnešní podobu získala zhruba během přestavby v letech 1684–1747.
Rozloha náměstí
[editovat | editovat zdroj]Náměstí má téměř čtvercový tvar. Jižní strana má délku 132,5 m, severní 137,4 m, východní 134,1 m a západní 134 m.[6] Uprostřed náměstí se nachází plocha dlážděná keramickou dlažbou z roku 1939, která má rozměr 80×80 m, ke které z každé strany přiléhá 10 m široký pruh, využitý mj. jako parkoviště. Tato plocha má tedy výměru 1 ha (kvůli zaoblení rohů 9 954 m²), celé náměstí pak 17 768 m². Návrh této úpravy náměstí pochází od profesora Pavla Janáka, dlaždičky byly vyrobeny v Šatově.
Rozlohou je větší stejnojmenné náměstí ve Vysokém Mýtě, avšak to budějovické má tvar bližší čtverci.
Zástavba
[editovat | editovat zdroj]Kolem náměstí se nachází celkem 48 domů, 39 z nich má adresu na náměstí, zbylé spadají do okolních ulic.
Západní strana
[editovat | editovat zdroj]Na západní straně náměstí je celkem 10 budov, 9 adres. V jihozápadním rohu ústí do náměstí ze západu ulice Radniční a z jihu Biskupská.
| Čo | Čp. | Název | Foto | popis |
|---|---|---|---|---|
| 1 | 1 | Radnice |  |
Barokní budova z let 1727–1730, spolu s číslem 2 slouží jako magistrát města. |
| 2 | 2 | Nová radnice |  |
Neoklasicistně přestavěný bývalý hostinec, sídlí zde úřední přepážky magistrátu. |
| 3 | 6 | Stoltzův dům | Jeden z nejstarších domů ve městě, současná klasicistní podoba z konce 19. století. | |
| 4 | 7 | U Zlatého jelena | Dům s pozdně gotickým jádrem. Dle nedoložené pověsti zde byl zabit bratr Jana Žižky. | |
| 5 | 8 | Hansenův dům | Původně gotický dům. Před domem stávaly tribunu při různých manifestacích za dob socialismu. | |
| 6 | 10 | Vogarelliho dům | Jméno má po Vincencovi Vogarellim, třetím ze stavitelů Černé věže. | |
| 7 | 11 | U Černého medvěda | Dům s barokním průčelím a gotickými arkádami. | |
| 8 | 12 | U Stehlíčků | Dům s klasicistní fasádou a zachovanými gotickými prvky v interiéru. | |
| 9 | 13 | Petříkův dům | Dům s gotickým jádrem klasicistně přestavěn kolem roku 1820. | |
| Piaristická 1 | 16 | Mallnerův dům | Dům s empírovou fasádou a gotickým jádrem. Mezi oblouky podloubí bylo v roce 1994 při přestavbě obnoveno gotické okénko. |
Severní strana
[editovat | editovat zdroj]Severní strana má 13 domů, 9 adres.
V severozápadním rohu ústí do náměstí ze západu ulice Piaristická a ze severu Krajinská.
| Čo | Čp. | Název | Foto | popis |
|---|---|---|---|---|
| Krajinská 2 | 36 | Puklicův dům |  |
Secesně upravený dům, ve kterém byl v roce 1467 ubit Ondřej Puklice ze Vztuh, purkmistr. |
| 10 | 39 | Lamplův dům | Původně gotický, později renesanční dům, v 19. století upraven klasicistně. | |
| 11 | 41 | U Římského císaře | Renesanční dům s barokní fasádou, nad atikou je busta císaře Trajána. Originál sochy od Josefa Dietricha je vystaven v expozici Příběh města v Jihočeském muzeu. | |
| 12 | 42 | U Modrého střelce | Původně gotický dům, přestavěn renesančně a po roce 1934 přestavěn do současné podoby. | |
| 13 | 49 | Dům Daudlebských | Gotický dům se zachovanou fasádou z 16. století a se zachovanými původními stropy. | |
| 14 | 50 | Metelcův dům | Původně gotický dům přestavěn na konci 19. století klasicistně včetně hranatých sloupů s překlady v podloubí, v roce 1984 částečně ubourán. | |
| 15 | 55 | Čermákův dům | Dům s renesančně-barokním průčelím a zachovanými renesančními a gotickými prvky, včetně gotické kaple. V letech 1624 až 1627 dům vlastnil Baltasar Marradas, který jej v roce 1627 věnoval Servatiovi della Fossovi, zeti českobudějovického primátora Kašpara Daudlebského, odměnou za věrnost.[7] | |
| Plachého 1 | 56 | Lukešův dům | Dům byl v roce 1928 přestavěn modernisticky a art deco. Sídlila zde firma Lukeš, největší oděvní obchod na jihu Čech. V roce 1986 upraven renesančně. | |
| Plachého 2 | 57 | U Tří červených křížů | Dům se třemi nestejnými oblouky podloubí. V domě začíná pasáží Plachého ulice. | |
| 16 | 58 | Obecní dům | Původně dva gotické domy, v současnosti upraven klasicistně. | |
| 17 | 67 | Försterův dům | Jeden z nejstarších domů ve městě (doložen v roce 1380). Má vysokou valbovou střechu a renesanční štít. | |
| 18 | 68 | Kolatschkův dům | (též Koláčkův dům)[8] je dům s renesanční fasádou, ve které se zachovaly fragmenty gotických oken a štukový ovál nezjištěného domovního znamení. | |
| U Černé věže 1 | 69 | Záložna | Funkcionalistický dům z let 1934–1936 na místě původního secesního, dnes Česká spořitelna. |
Východní strana
[editovat | editovat zdroj]Na východní straně je celkem 13 domů, 11 adres. V severovýchodním rohu ústí do náměstí ze severu ulice U Černé věže a z východu Kanovnická.
| Čo | Čp. | Název | Foto | popis |
|---|---|---|---|---|
| Kanovnická 2 | 76 | Dům Terezie Försterové | Původně gotický dům s renesančním průčelím z roku 1565 a jedním obloukem podloubí. | |
| 19 | 77 | U Jezdce svatého Jiří | Dům s renesanční fasádou, jeden oblouk podloubí je doložen již v roce 1602. | |
| 20 | 78 | U Červeného jelena | Dům s renesančním průčelím, barokním štítem a klasicistními i barokními štukaturami. | |
| 21 | 79 | U Zlatého sklípku | Dům byl v 18. století upraven rokokově. V kartuši je klečící mnich s lebkou u nohy. | |
| 22 | 80 | U Zlaté hvězdy | Dům s pozdně barokním štítem, který zachovává renesanční tvar. | |
| 23 | 83 | Knappův dům | Dům býval stavebně propojen se sousedním domem č. 24. | |
| 24 | 84 | U Haasů | Dvojdům vyhořel v roce 1641 a byl barokně obnoven. | |
| 25 | 87 | Knihkupectví | Původně gotický dům v roce 1641 vyhořel a dlouhá léta nebyl opraven. Již přes 90 let se v domě drží různá knihkupectví. | |
| 26 | 88 | Kollmannův dům (Lékárna) | Původně gotický dům, naposledy přestavěn na přelomu 19. a 20. století. | |
| 27 | 89 | U Tří kohoutů | Secesní stavba z let 1903–1906. Součást Hotelu Zvon. | |
| 28 | 90 | U Stříbrného zvonu | Původní dva gotické domy byly v 16. století spojeny do jednoho, později upraveny barokně, barokní prvky odstraněny v 19. století. Součást Hotelu Zvon. | |
| 29 | 91 | Ausobského dům[9] | Klasicistně upravený dům se zachovalým goticko-renesančním jádrem. Součást Hotelu Zvon. | |
| Karla IV. 1 | 92 | Palác Včela | .jpg) |
Dům z let 1895–6, postaven pro německý peněžní ústav Spar und Vorschussverein Biene, česky Včela. Ornamenty včel a úlu mají symbolizovat spořivost. |
Jižní strana
[editovat | editovat zdroj]Jižní strana má 12 domů, 10 adres. V jihovýchodním rohu ústí do náměstí z východu ulice Karla IV. a z jihu Dr. Stejskala.
| Čo | Čp. | Název | Foto | popis |
|---|---|---|---|---|
| Dr. Stejskala 2 | 113 | U (Bílého) jelena[10] |  |
Renesanční dům, do roku 1998 s empírovou fasádou. V roce 1998 bylo odkryto renesanční sgrafito s jelenem. |
| 30 | 114 | U Bílého anděla | Renesanční dům s gotickým jádrem. V roce 1911 byl při úpravách domu objeven poklad se zlatými a stříbrnými mincemi. | |
| 31 | 115 | Nakladatelství Kratochwil | Renesanční dům, ve 20. letech 20. století upraven, patro bylo vysazeno na konzoly v podobě sov. | |
| 32 | 117 | Dům Kniha | Renesanční dům, barokně přestavěn a na konci 19. století upraven. V podloubí se zachovala křížová hřebínková klenba. | |
| 33 | 118 | Erbenův dům | Renesanční dům, barokně upravený, Zachovaly se rokokové štuky. | |
| 34 | 121 | U Bílé labutě | Gotický dům s renesančním průčelím. V roce 1967 byl odkryt první dřevěný gotický strop ve městě. | |
| 35 | 122 | Wichtův dům | Renesanční dům byl po požáru v roce 1968 přestavěn, další přestavba byla v roce 1929, kdy i přes vydané stavební povolení byl postaven pouze jeden oblouk podloubí místo předepsaných dvou. | |
| 36 | 123 | Čertíkův dům | Původně gotický dům vyhořel v roce 1868. Po požáru byl opraven ve směsi slohů. Na začátku 90. let je chtěl tehdejší majitel, Čedok, přestavět. Domy byly i se sousedním hotelem Slunce až na fasádu zbourány a následně zde stála 8 let pouze průčelí. | |
| 37 | Hotel Slunce (Dvořák) | .jpg) |
Od roku 2001 Hotel a galerie Dvořák. | |
| 38 | 127 | Dům umění | Klasicistně upravený goticko-renesanční dům je od roku 1761 v majetku města či státní instituce. | |
| 39 | 128 | Čedok | Po požáru v roce 1868 byl obnoven v historizujícím stylu, do současné barokní podoby byl upraven v letech 1983–1987. | |
| Biskupská 1 | 129 | Stará pošta | V letech 1782–1918 zde sídlila pošta a telegrafní úřad, telefon a telegraf zde zůstaly až do roku 1922/3. |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ OTTA, Edwin. Vojenské pásmo a křída určily na dvou náměstích vítěze. ceskobudejovicky.denik.cz. 2012-09-09. Dostupné online [cit. 2019-10-15].
- ↑ Podloubí na náměstí možná nařídil už rytíř Hýř. ceskobudejovicky.denik.cz. 2008-12-28. Dostupné online [cit. 2019-10-15].
- ↑ KVĚTOVÁ, Miroslava. Kronika českobudějovického měšťana Adriana Adalberta Battisty (1463-1656).: JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, Filozofická fakulta, 2011.
- ↑ PLETZER, Karel. bludný kámen | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2021-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Kámen jsme vzít nechtěli, tvrdí mladíci. ceskobudejovicky.denik.cz. 2010-08-16. Dostupné online [cit. 2019-10-15].
- ↑ E15.cz. Náměstí 100 x 100 metrů, vězení na Černé věži. Vše je jinak. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s. [cit. 2020-0412]. Dostupné online.
- ↑ FORBELSKÝ, Josef. Španělé, Říše a Čechy v 16. a 17. století : osudy generála Baltasara Marradase. Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-812-6. S. 599.
- ↑ Na náměstí prodávali vláčky, joja i houpací koně. ceskobudejovicky.denik.cz. 2007-12-23. Dostupné online [cit. 2019-10-15].
- ↑ Hotel Zvon začínal jako hospoda U tří bílých zvonků. ceskobudejovicky.denik.cz. 2008-05-10. Dostupné online [cit. 2019-10-15].
- ↑ Karel Kratochwil rozvážel noviny motorovou tříkolkou. ceskobudejovicky.denik.cz. 2008-08-17. Dostupné online [cit. 2019-10-15].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Encyklopedie Českých Budějovic. České Budějovice: Nebe, 2006. ISBN 80-239-6706-1. S. 335.
- SCHINKO, Jan; BINDER, Milan. Českobudějovické náměstí, aneb Samsonova kašna, Bludný kámen a 48 domů. České Budějovice: Milan Binder, 2007. ISBN 978-80-903636-5-6. S. 170.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu nám. Přemysla Otakara II. na Wikimedia Commons - Historie
