Přeskočit na obsah

Blackmarův–Diemerův gambit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Blackmarův-Diemerův gambit)
Ukázka algebraické šachové notace Tento článek používá k popisu tahů šachovou notaci.
Blackmarův–Diemerův gambit
abcdefgh
8
a8 černý věž
b8 černý jezdec
c8 černý střelec
d8 černý dáma
e8 černý král
f8 černý střelec
g8 černý jezdec
h8 černý věž
a7 černý pěšec
b7 černý pěšec
c7 černý pěšec
e7 černý pěšec
f7 černý pěšec
g7 černý pěšec
h7 černý pěšec
d5 černý pěšec
d4 bílý pěšec
e4 bílý pěšec
a2 bílý pěšec
b2 bílý pěšec
c2 bílý pěšec
f2 bílý pěšec
g2 bílý pěšec
h2 bílý pěšec
a1 bílý věž
b1 bílý jezdec
c1 bílý střelec
d1 bílý dáma
e1 bílý král
f1 bílý střelec
g1 bílý jezdec
h1 bílý věž
8
77
66
55
44
33
22
11
abcdefgh
Tahy1.d4 d5 2. e4
ECOD00
PůvodA.Blackmar,
1882
Pojmenováno poA.Blackmar a E.Diemer
Typ zahájeníZavřené hry

Blackmarův–Diemerův gambit (ECO D00) je šachové zahájení zavřených her ze skupiny her dámským pěšcem. Charakterizují ho tahy

1. d4 d5 2. e4

Na mezinárodní úrovni se vyskytuje velmi vzácně. Smyslem gambitu je otevřít sloupce, především sloupec f a útočit. V tomto pořadí tahů je ale gambit nevýhodný, protože černý může brzy pěšce vrátit a získat tak převahu protiúderem v centru. Myšlenky gambitu proto bílý může rozvíjet spíše v pořadí tahů

1. d4 Jf6 2. f3 d5 3. e4 dxe4 4. Jc3.

Gambit představil v roce 1882 Armand Edward Blackmar[1] a používal postup s okamžitým f3. Později v první polovině 20. století si toto zahájení oblíbil Emil Joseph Diemer.

Varianta s 2. e4

[editovat | editovat zdroj]

1. d4 d5 2. e4 dxe4

  • 3. f3 e5! protiúderem získává černý iniciativu a jeho pozice zasluhuje přednost, hrál tak v roce 1903 Karl Schlechter
  • 3. Jc3 e5! tímto protiúderem získává černý převahu, poprvé černý použil v partii I.Popiel-Richard Réti, Třebíč 1915[2], (3… Jf6 by přešlo do varianty 1… Jf6)

Varianta s 2. Jc3

[editovat | editovat zdroj]

1. d4 d5 2. Jc3 Jf6 3. e4 Jxe4! (3… dxe4 4. f3 by přešlo do varianty 1… Jf6) 4. Jxe4 dxe4 5. Sc4 Jc6 nebo na 5. f3 e5 s převahou černého

Varianta s 1... Jf6

[editovat | editovat zdroj]

1. d4 Jf6 2. f3 d5 3. e4 dxe4 4. Jc3 Toto pořadí tahů je pro bílého nadějnější.

  • 4… c6 5. dxe4 e5 s vyrovnanou hrou
  • 4… Sf5
    • 5. g4 Sg6 6. h4 h6! s převahou černého
    • 5. dxe4! Jxe4 6. Df3 bílý má za pěšce kompenzaci
  • 4… exf3
    • 5. Dxf3 Jc6! s převahou černého
    • 5. Jxf3
      • 5… Sg4 6. h3! Sh5 a není jasné, zda má bílý dostatečnou kompenzaci za pěšce (po 6…Sxf3 7. Dxf3 má bílý iniciativu)
      • 5… g6 s dalším Sg7, 0-0 a pro bílého tu není snadné kompenzaci za pěšce prokázat

Z jiných zahájení

[editovat | editovat zdroj]

1. e4 c6 2. d4 d5 3. Jc3 dxe4 4. f3 Takto přecházel do Blackmarova–Diemerova gambitu Philip Stuart Milner-Barry v roce 1932. po 4… exf3 5. Jxf3 má bílý určitý tlak za pěšce; možné je i odmítnutí gambitu tahem 4… Jf6 viz 1… Jf6

1. d4 Jf6 2. Sg5 Je4 3. Sf4 d5 4. f3 Jf6 5. e4 dxe4 6. Jc3 S touto situací, kde bílý hraje v intencích Blackmarova–Diemerova gambitu je možno setkat se i dnes v partiích velmistrů, neboť oproti Blackmarovu–Diemerovu gambitu tu má bílý tempo více, což mu za obětovaného pěšce dává kompenzaci dostatečnou.

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  • Eric le Diemerophile Vstupní bod na weby / blogy řešení BDG webu … a nové knihy, které mají být zveřejněna počátkem roku 2010, kromě mé aktuální BDG
  1. А.А.Мазукевич, Разуваев. Енциклопедиа гамбитов. 2007 ISBN 978-5-17-042603-4
  2. Chessbase Mega Database 2009