Berberské jazyky

Berberské jazyky
	Přibližné rozšíření
Rozšíření	severní Afrika (Alžírsko, Maroko, Niger, Mali, Burkina Faso, Libye, Tunisko, Egypt) a diaspora v Evropě
Počet mluvčích	přibližně 45 milionů
Počet jazyků	~20
Klasifikace	Afroasijské jazyky
ISO 639-2	ber
Dělení
	východní skupina; severní skupina; tamašek; zenaga; jazyky nezařazené ; (numidština †, guančtina †);

Berberské jazyky jsou větví afroasijské jazykové rodiny, do níž patří jazyky čadské, egyptština a dále jazyky kušitské, omoské a semitské.

Berberskými jazyky se hovoří v severní Africe a většinou koexistují s arabštinou. Patří k nim tamašek (tuaregština), riff (tarafit), kabylština a také již vymřelý jazyk Kanárských ostrovů guančtina.

Historie a vývoj jazyků

Nejstarším důkazem o berberských jazycích jsou dvě slova na stéle egyptského faraóna Antefa II. (11. dynastie), kde se uvádějí jména libyjských psů. Rovněž lze některá egyptská osobní jména identifikovat jako berberská. Obecně se má za to, že značně nesrozumitelný libyjský jazyk, ve kterém se v severní Africe nalezlo na tisíc nápisů, je raná berberština. Několik staletí před naším letopočtem přišla v důsledku fénické kolonizace berberština do styku s féničtinou, o čemž svědčí fénické výpůjčky v současných berberských jazycích. V této době převzali Berbeři punské písmo a z něho se vyvinula libyjsko-berberská abeceda tifinaġ, která je dosud příležitostně užívána některými berberskými národy, například Tuaregy. Po dobytí severní Afriky Římany převzala berberština větší množství latinských slov. Od té doby až do islámské expanze byla berberská nářečí kontinuálně rozšířena od Egypta k Atlantiku. V jejím důsledku pronikla do severní Afriky arabština a zejména v severních oblastech došlo k naprostému roztříštění berberského jazyka. Oba jazyky se navzájem ovlivnily, ovšem arabský vliv na berberská nářečí byl daleko silnější, a proto se ve slovníku současných berberských jazyků vyskytuje velké množství arabských výpůjček. V nedávné době do berberských jazyků pronikla slova z evropských jazyků, především francouzštiny.

Gramatika

Podstatná jména

U podstatných jmen rozeznáváme rod ženský a mužský, číslo a dva pády (základní a předmětný).

Přídavná jména

Přídavná jména se dělí na dva typy - volná a příklonková a rozeznáváme u nich číslo, dva rody a tři pády.

Slovesa

Při časování sloves rozeznáváme osobu, číslo, čas, způsob, slovesný i jmenný rod a vid. Minulé časy jsou obecně čtyři - aorist, silný aorist (v dokonavém a nedokonavém vidu), perfektum a negativní perfektum. Některé berberské jazyky mají ještě další dva minulé časy.

Fonologie

Zvukový systém berberských jazyků je ve značné míře podobný. Souhlásky se vyznačují vlastnostmi typickými pro afroasijské jazyky, jako je zdvojení znělých nebo existence faryngalizovaných souhlásek. S ohledem na významný vliv arabštiny je třeba brát tyto podobnosti s jistou rezervou. Fonémy [sˁ], [h] a [ʕ] jsou tak shodné s arabštinou, že je nelze považovat za původní berberské. Následující tabulka uvádí protoberberské fonémy dle Kossmanna^[1] (přitom [ɣ] a [q] jsou alofony). *Vysvětlení zkratek n. = neznělé, z. = znělé, f. = faryngalizované

	biabiály			labiodentály			alveoláry			palatály			veláry			uvuláry
	n.	z.	f.	n.	z.	f.	n.	z.	f.	n.	z.	f.	n.	z.	f.	n.	z.	f.
Plozivy		b					t	d	dˁ	c	ɟ		k	g		q
Nazály		m						n
Vibranty							r
Frikativy		β		f			s	z	zˁ	ç				ɣ
Aproximanty a laterální aproximanty		w						l			ʎ

Na druhé straně samohlásky nejsou u berberských jazyků jednotné, na severu to jsou a, i, u a ə, na jihu to jsou dlouhé a:, e:, i:, o: a u: a krátké ə a æ. Jejich rozsáhlý rejstřík prakticky znemožňuje zrekonstruovat původní protoberberštinu.

Písmo

Přestože berberská kultura byla dlouhodobě postavena na ústní tradici, existují starobylé písemné památky ve formě nápisů na skalách a artefaktech. Jsou psány zleva doprava libyjsko-berberskou abecedou, která vznikla z punského písma a která se používala mezi 3. stoletím př. n. l. a 3. stoletím n. l. Abeceda měla dvě varianty: východní se 24 znaky, z nichž 22 je rozluštěno, a západní, primitivnější, o 13 znacích. Z libyjsko-berberské abecedy se u Tuaregů vyvinulo písmo tifinaġ, které tradičně nezaznamenávalo kromě koncovek samohlásky. Po islamizaci začali severní Berbeři používat upravené arabské písmo. Z pozdější doby se občas se vyskytují písemnosti, ve kterých jsou do písma tifinaġ vloženy arabské znaky pro samohlásky. Ve 20. století vznikla úpravou písma tifinaġ nová abeceda, která se používá především v Libyi a Maroku, v Nigeru je nazývána šifinaġ. Na druhé straně latinka převládá v Alžírsku, Mali a Nigeru.

Dělení

Přestože neexistuje název pro souhrn berberských jazyků, tradiční věda je považuje za jazyk, který se rozpadá na několik desítek, nebo dokonce několik stovek jednotlivých dialektů. Jejich vlastní označení tamazight, tamašek, tamahaq jsou dialektickými varietami stejného slova. Současná věda se zhruba od druhé poloviny 20. století přiklání k názoru, že jde spíše o jednotlivé jazyky. Hlubší klasifikace na nářečí a jejich skupiny je značně problematická, protože rozšíření jazyků, zejména severní skupiny, je nesouvislé.

Jazyky s největším počtem rodilých mluvčích (každý zhruba 3 milióny) jsou tamazight a tašelhit v Maroku a kabylština v Alžírsku. Největší souvislou oblast rozšíření má jazyk kočovných Tuaregů tamašek (~ 1,7 miliónu km²). Níže uvedené dělení je uvedeno podle Ethnologue;^[2] mrtvé jazyky jsou označeny †.

Východní skupina
jazyk	nářeční skupina	dialekt	odhadovaný počet mluvčích	zkratka	oblast	písmo	poznámka
awdžíla-sokna		awdžíla	3 000	auj	Libye
awdžíla-sokna		sokna	5 600	swn	Libye
siwa			30 000	siz	Egypt
Severní skupina
jazyk	nářeční skupina	dialekt	odhadovaný počet mluvčích	zkratka	oblast	písmo	poznámka
atlaská berberština		tamazight	3 000 000	tzm Archivováno 1. 11. 2011 na Wayback Machine.	Maroko	arabské, latinka, tifinaġ
		tašelhit	3 000 000	shi	Maroko (Střední Atlas)	arabské, tifinaġ
		židovská berberština	2 000	jbe Archivováno 23. 10. 2012 na Wayback Machine.	Izrael	hebrejské	původně Vysoký Atlas, přesídlení 1950-60
kabylština			3 000 000	kab Archivováno 22. 1. 2009 na Wayback Machine.	Alžírsko	arabské, latinka, tifinaġ
zenati	východní	ghadamès	12 000	gha Archivováno 19. 11. 2007 na Wayback Machine.	Libye, Tunisko
		nafusi	260 000	jbn Archivováno 23. 10. 2012 na Wayback Machine.	Libye, Tunisko	arabské
		sened	†	sds	Tunisko
		ghomara	†	gho Archivováno 13. 8. 2011 na Wayback Machine.	Maroko		pro rif vzájemně srozumitelné (1939)
	mzab-wargla	tagargrent	5 000	oua	Alžírsko
		tamazight (temacine)	6 000	tjo	Alžírsko
		taznatit	40 000	grr	Alžírsko
		tumzabt	70 000	mzb	Alžírsko
	ríf	sinhadža	†	sjs	Maroko
	ríf	tarifit	1 700 000	rif	Maroko	arabské, latinka, tifinaġ
	šawíja	tašawit	9 000	shy	Alžírsko	arabské, latinka, tifinaġ
	tidikelt	tamazight (tidikelt)	1 400 000	tia	Alžírsko	arabské, latinka, tifinaġ
šenwa			76 000	cnu Archivováno 3. 10. 2012 na Wayback Machine.	Alžírsko
Tamašek
jazyk	nářeční skupina	dialekt	odhadovaný počet mluvčích	zkratka	oblast	písmo	poznámka
tamašek	severní	tamahaq (tahaggart)	62 000	thv Archivováno 1. 11. 2011 na Wayback Machine.	Alžírsko, Libye, Niger	arabské, tifinaġ
	jižní	tamajaq (tawallammat)	640 000	ttq Archivováno 19. 1. 2012 na Wayback Machine.	Niger, Mali	latinka, tifinaġ	přechodně v důsledku kočování i Nigérie
		tamajeq (tayart)	250 000	thz Archivováno 19. 1. 2012 na Wayback Machine.	Niger	latinka, tifinaġ
		tamašeq	280 000	taq Archivováno 1. 11. 2011 na Wayback Machine.	Mali, Burkina Faso	latinka, tifinaġ
Zenaga
jazyk	nářeční skupina	dialekt	odhadovaný počet mluvčích	zkratka	oblast	písmo	poznámka
zenaga			200	zen	Mauritánie

Odkazy

Reference

↑ KOSSMANN, Maarten. Essai sur la phonologie du proto-berbère. Köln: Rüdiger Köppe Verlag, 1999. 314 s. ISBN 978-3-89645-035-7. (francouzsky)
↑ LEWIS, Paul. Ethnologue: Languages of the World. Dallas: SIL International Publications, 2005. 1248 s. ISBN 978-1-55671-216-6. Kapitola Afro-Asiatic, Berber. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu berberské jazyky na Wikimedia Commons

[1] KOSSMANN, Maarten. Essai sur la phonologie du proto-berbère. Köln: Rüdiger Köppe Verlag, 1999. 314 s. ISBN 978-3-89645-035-7. (francouzsky)

[2] LEWIS, Paul. Ethnologue: Languages of the World. Dallas: SIL International Publications, 2005. 1248 s. ISBN 978-1-55671-216-6. Kapitola Afro-Asiatic, Berber. (anglicky)

[1]

[2]