Bektášíja
| Řád Bektášíja | |
|---|---|
| Urdhri Bektashi | |
 Logo bektášíjského řádu | |
 Poloha světového centra Bektašíje | |
| Základní informace | |
| Kategorie | dervišský řád |
| Sídlo | Tirana |
| Poslední představený | Edmond Brahimaj (Baba Mondi) |
| Působnost | Albánie, Bulharsko, Řecko, Kosovo, Severní Makedonie, Turecko, albánská diaspora (Itálie, Spojené státy), turecká diaspora (Německo, Francie, Rakousko, Belgie) |
Bektášíja (albánsky Bektashizma nebo Bektashizmi, turecky Bektaşîlik) je náboženský směr v rámci islámu, původně vlivný súfistický řád (taríka) v Osmanské říši. Jeho zakladatelem byl Hadži Bektáš Veli[1][2], islámský učenec, mystik, filosof a světec z Chorásánu, který žil ve 13. století v Anatolii, od jehož náboženského jména je odvozen název řádu Bektášija.
.jpg)
Bektášíja zčásti zachovává některé předislámské zvyky, naopak nedodržuje některé muslimské rituály (ani modlitbu), převzala prvky křesťanství a šíitismu. Mohameda a Alího klade na stejnou úroveň s Alláhem. Zdůrazňuje úlohu duchovního učitele. Sunnitská ortodoxie považuje bektášíju za nemorální a heretickou.[zdroj?]
Jednoduchá organizace a tolerance bektášíje k nemuslimům přispěla ke konverzi části křesťanského obyvatelstva v rámci Osmanské říše.
Po likvidaci janičářů v roce 1826 byli krutě pronásledováni i bektašové. V Turecku bektášíja oficiálně zanikla v roce 1925 (zrušení súfistických řádů), centrum bektášíje se následně přesunulo do Albánie (kde byli během komunistické vlády bektašové pronásledováni), později do Egypta. Dnes má mnoho stoupenců v Turecku, Albánii[3] a mezi albánskými emigranty v USA.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bektašija na slovenské Wikipedii.
- ↑ RISTOVSKI, Blaže. Makedonska enciklopedija A-Ľ. Skopje: MANU, 2009. ISBN 978-608-203-023-4. S. 140. (makedonština)
- ↑ BEKTĀŠ, ḤĀJĪ [online]. Encyclopaedia Iranica [cit. 2024-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KOTHERA, Jiří. Za albánskými bektášíji [online]. 2022-06-04 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DROZDÍKOVÁ, Jarmila. Lexikón islámu. 1. vyd. Bratislava: Kalligram, 2005. 270 s. ISBN 80-7149-764-9. Heslo bektášíja, s. 40.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bektášíja na Wikimedia Commons - BEKTĀŠĪYA in: Encyclopaedia Iranica
