Beata Szydłová

Beata Szydłová
Beata Szydłová
	Beata Szydłová (2016)
16. premiérka Polska
	Ve funkci:; 16. listopadu 2015 – 8. prosince 2017
Prezident	Andrzej Duda
Předchůdce	Ewa Kopaczová
Nástupce	Mateusz Morawiecki
Místopředsedkyně vlády Polska
Úřadující
	Ve funkci od:; 11. prosince 2017
Prezident	Andrzej Duda
Předseda vlády	Mateusz Morawiecki
Poslankyně Sejmu
Úřadující
	Ve funkci od:; 25. září 2005
Volební obvod	Chrzanów
Stranická příslušnost
Členství	Právo a spravedlnost (PiS) (od 2005)
Rodné jméno	Beata Maria Kusińska
Narození	15. dubna 1963 (61 let); Osvětim; Polsko
Choť	Edward Szydło (od 1987)
Děti	Tymoteusz Szydło; Błażej Szydło
Alma mater	Jagellonská univerzita
Profese	etnografka
Náboženství	římská katolička
Podpis
Webová stránka	wybierzpis.org.pl/beata-szydlo
Commons	Beata Szydło
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beata Szydłová, polsky Beata Szydło, rodným jménem Beata Maria Kusińska (* 15. dubna 1963 Osvětim), je polská politička, etnografka a od prosince 2017 vicepremiérka v Morawieckého kabinetu. Mezi lety 2015–2017 zastávala úřad předsedkyně vlády Polska, když jako lídryně dovedla Právo a spravedlnost k vítězství v říjnových parlamentních volbách 2015. Od roku 2005 je poslankyní Sejmu za volební obvod Chrzanów.

Během jarních prezidentských voleb 2015 působila jako předsedkyně volební komise Andrzeje Dudy. Jarosław Kaczyński ji nominoval za kandidátku PiS na úřad předsedkyně vlády.

Dne 8. prosince 2017 podala do rukou polského prezidenta Andrzeje Dudy demisi na výkon svého úřadu a ten pak následně jmenoval Mateusze Morawieckého, jejího stranického kolegu, novým předsedou polské vlády.^[1]

Životopis

Je dcerou horníka.^[2] Beata Szydłová vystudovala etnografii na Jagellonské univerzitě v Krakově. V letech 1989–1995 byla doktorandem na Fakultě filozofie a historie téže univerzity. V roce 1997 absolvovala postgraduální kurz pro kulturní management na Warsaw Business School a roku 2001 na Vysoké škole ekonomické v Krakově.^[3]

V letech 1987–1995 byla zaměstnána jako asistent v Historickém muzeu v Krakově^[4], pak byla vedoucí oddělení v Kulturním centru v Libiąże v Malopolském vojvodství. V období 1998–2005 byla starostkou města Brzeszcze. V roce 2004 zde byla místopředsedkyní sboru dobrovolných hasičů v obci Brzeszcze.

Od roku 2005 je členkou strany Právo a spravedlnost (PiS) a byla zvolena do polského Sejmu v 5. volebním období, a to s nejvyšším počtem hlasů ve volebním okrsku Chrzanów. Udržela svůj mandát také v 6. a 7. volebním období Sejmu. Od 24. července 2010 je místopředsedkyní PiS. Od září 2014 je na pozici pokladníka strany.

Během prezidentských voleb v Polsku v roce 2015 byla vedoucí volebního štábu vítězného kandidáta na prezidentský úřad Andrzeje Dudy. Dne 20. června 2015 ji Jarosław Kaczyński navrhl za stranickou kandidátku do úřadu premiérky pro nadcházející parlamentní volby, konané v říjnu téhož roku. Po jejich vítězství vystřídala v úřadu dosavadní úřadující předsedkyni vlády Ewu Kopaczovou, volební lídryni druhé v pořadí Občanské platformy. Stala se tak třetí ženou v tomto úřadu.

Dne 7. prosince 2017 ustála hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, avšak již následujícího dne odstoupila sama na základě podané demise do rukou polského prezidenta Dudy z výkonu jí svěřené funkce a ten ještě téhož dne jmenoval jejího stranického kolegu Mateusze Morawieckého, bývalého místopředsedu vlády a také ministra financí, novým polským předsedou vlády.^[5]

Osobní život

Od roku 1987 je vdaná za Edwarda Szydła, s nímž má syny Tymoteusze (1992) a Błażeje (1994). Tymoteusz je katolickým knězem.^[6]

Odkazy

Reference

↑ HARZER, Filip. Rychlá výměna. Polský prezident přijal demisi Szydłové a hned jmenoval Morawieckého. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-12-08 [cit. 2017-12-08]. Dostupné online.
↑ Rodzina Beaty Szydło. Kandydatkę PiS na premiera wspiera trzech silnych mężczyzn!. se.pl. 2015-10-19. Dostupné online [cit. 2017-01-17]. Archivováno 18. 1. 2017 na Wayback Machine.
↑ Beata Szydło - biografia, książki, ciekawostki i życiorys na Biografia24.pl. Biografia24.pl [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online.
↑ Beata Szydło - premier rządu. Poglądy, życiorys [SYLWETKA]. gazetapl. Dostupné online [cit. 2017-01-17]. (polsky)
↑ Morawiecki umí jazyky, stal se premiérem. www.halonoviny.cz [online]. Haló noviny, 2017-12-09 [cit. 2017-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-09.
↑ Tajemnice Beaty Szydło. Dlaczego syn nie da jej wnuka. Fakt.pl. 2016-04-04. Dostupné online [cit. 2017-01-17]. (polsky)

Literatura

Sejm Rzeczypospolitej Polskiej. VII kadencja. Przewodnik, Wydawnictwo Sejmowe, Warszawa 2012, s. 420.

Související články

Vláda Beaty Szydłové

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Beata Szydłová na Wikimedia Commons
Osoba Beata Szydłová ve Wikicitátech
Beata Szydlová Archivováno 10. 9. 2018 na Wayback Machine. – oficiální stránky (polsky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] HARZER, Filip. Rychlá výměna. Polský prezident přijal demisi Szydłové a hned jmenoval Morawieckého. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-12-08 [cit. 2017-12-08]. Dostupné online.

[2] Rodzina Beaty Szydło. Kandydatkę PiS na premiera wspiera trzech silnych mężczyzn!. se.pl. 2015-10-19. Dostupné online [cit. 2017-01-17]. Archivováno 18. 1. 2017 na Wayback Machine.

[3] Beata Szydło - biografia, książki, ciekawostki i życiorys na Biografia24.pl. Biografia24.pl [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online.

[4] Beata Szydło - premier rządu. Poglądy, życiorys [SYLWETKA]. gazetapl. Dostupné online [cit. 2017-01-17]. (polsky)

[5] Morawiecki umí jazyky, stal se premiérem. www.halonoviny.cz [online]. Haló noviny, 2017-12-09 [cit. 2017-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-09.

[6] Tajemnice Beaty Szydło. Dlaczego syn nie da jej wnuka. Fakt.pl. 2016-04-04. Dostupné online [cit. 2017-01-17]. (polsky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Premiéři Polska

Polské království (1916–1918)	Jan Kucharzewski (1917–1918) • Antoni Ponikowski (1918) • Jan Kanty Steczkowski (1918) • Jan Kucharzewski (1918) • Józef Świeżyński (1918) • Władysław Wróblewski (1918)

Polská lidová republika (1918)	Ignacy Daszyński (1918)

Druhá Polská republika (1918–1939)	Jędrzej Moraczewski (1918–1919) • Ignacy Jan Paderewski (1919) • Leopold Skulski (1919–1920) • Władysław Grabski (1920) • Wincenty Witos (1920–1921) • Antoni Ponikowski (1921–1922) • Artur Śliwiński (1922) • Julian Nowak (1922) • Władysław Sikorski (1922–1923) • Wincenty Witos (1923) • Władysław Grabski (1923–1925) • Aleksander Skrzyński (1925–1926) • Wincenty Witos (1926) • Kazimierz Bartel (1926) • Józef Piłsudski (1926–1928) • Kazimierz Bartel (1928–1929) • Kazimierz Świtalski (1929) • Kazimierz Bartel (1929–1930) • Walery Sławek (1930) • Józef Piłsudski (1930) • Walery Sławek (1930–1931) • Aleksander Prystor (1931–1933) • Janusz Jędrzejewicz (1933–1934) • Leon Kozłowski (1934–1935) • Walery Sławek (1935) • Marian Zyndram-Kościałkowski (1935–1936) • Felicjan Sławoj Składkowski (1936–1939)

Exilové polské vlády (1939–1990)	Władysław Sikorski (1939–1943) • Stanisław Mikołajczyk (1943–1944) • Tomasz Arciszewski (1944–1947) • Tadeusz Komorowski (1947–1949) • Tadeusz Tomaszewski (1949–1950) • Roman Odzierzyński (1950–1953) • Jerzy Hryniewski (1954) • Stanisław Mackiewicz (1954–1955) • Hugon Hanke (1955) • Antoni Pająk (1955–1965) • Aleksander Zawisza (1965–1970) • Zygmunt Muchniewski (1970–1972) • Alfred Urbański (1972–1976) • Kazimierz Sabbat (1976–1986) • Edward Szczepanik (1986–1990)

Polská lidová republika (1944–1989)	Edward Osóbka-Morawski (1944–1947) • Józef Cyrankiewicz (1947–1952) • Bolesław Bierut (1952–1954) • Józef Cyrankiewicz (1954–1970) • Piotr Jaroszewicz (1970–1980) • Edward Babiuch (1980) • Józef Pińkowski (1980–1981) • Wojciech Jaruzelski (1981–1985) • Zbigniew Messner (1985–1988) • Mieczysław Rakowski (1988–1989) • Czesław Kiszczak (1989) • Tadeusz Mazowiecki (1989)

Třetí Polská republika (od 1989)	Tadeusz Mazowiecki (1989–1991) • Jan Krzysztof Bielecki (1991) • Jan Olszewski (1991–1992) • Waldemar Pawlak (1992) • Hanna Suchocká (1992–1993) • Waldemar Pawlak (1993–1995) • Józef Oleksy (1995–1996) • Włodzimierz Cimoszewicz (1996–1997) • Jerzy Buzek (1997–2001) • Leszek Miller (2001–2004) • Marek Belka (2004–2005) • Kazimierz Marcinkiewicz (2005–2006) • Jarosław Kaczyński (2006–2007) • Donald Tusk (2007–2014) • Ewa Kopaczová (2014–2015) • Beata Szydłová (2015–2017) • Mateusz Morawiecki (2017–2023) • Donald Tusk (od 2023)