Božena Hauserová
| JUDr. Božena Hauserová | |
|---|---|
 Barbara Lauwersová přebírá Bronzovou hvězdu | |
| Rodné jméno | Božena Hauserová |
| Narození | 22. dubna 1914 Brno  Československo |
| Úmrtí | 16. srpna 2009 (ve věku 95 let) Washington, D.C.  USA |
| Alma mater | Právnická fakulta Masarykovy univerzity |
| Povolání | advokátka, redaktorka, analytička a knihovnice |
| Ocenění | Bronzová hvězda |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Božena Hauserová (22. dubna 1914 Brno[1] – 16. srpna 2009 Washington, D.C.), známá jako Barbara Lauwersová, byla česko-americká vojákyně a první Češka sloužící v americké armádě. V rámci Ženského armádního sboru (Womens Army Corps) dosáhla hodnosti desátníka a během druhé světové války pracovala v ústředí Úřadu pro strategické služby (OSS). Získala bronzovou hvězdu, vyznamenání udělované příslušníkům ozbrojených sil Spojených států za hrdinské úspěchy a služby v bojové zóně. V rámci americké zpravodajské služby OSS se podílela na operaci Sauerkraut, jedné z nejúspěšnějších akcí psychologické války.[2] Ministerstvo zahraničí České republiky ocenilo její působení během druhé světové války cenou Významná česká žena ve světě.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Božena Hauserová se narodila 22. dubna 1914 v Brně do rodiny inženýra Karla Hausera.[3] Po studiu na gymnáziu v Brně, kde maturovala 13. června 1933, začala studovat na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Již během studií pracovala v advokátní kanceláři Aloise Pražáka.[4] Po úspěšném ukončení studia 11. listopadu 1937, pokračovala jako advokátní koncipient v Pražákově firmě. Vedle právnické praxe přispívala také jako novinářka do podnikového časopisu, který vydávala zlínská firma Baťa.[5] Ve Zlíně poznala svého budoucího manžela Američana Charlese Lauwerse, který byl tajemníkem firmy Baťa v Eindhovenu v Nizozemsku.[6] Byli oddáni 16. března 1939 ve Zlíně po obsazení českých zemí.[7] Brzy po svatbě v rámci pracovních povinností se manželé Lauwersovi přestěhovali do Belgického Konga. Božena Hauserová si po svatbě změnila i jméno a stala se Barbarou Lauwersovou. Charles Lauwers se po dvou letech vrátil do Spojených států amerických. Jeho manželka žila nějaký čas v Kapském Městě.[5][3]
Američanka
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1941 se manželé konečně setkali v USA. Brzy po útoku na Pearl Harbor Charles Lauwers nastoupil jako poručík k americkému letectvu operujícímu v Tichém oceánu. Barbara pracoval od prosince 1941 na československém velvyslanectví ve Washingtonu, D.C. Jejím nadřízeným byl diplomat Ján Papánek, úředník československé exilové vlády.
Americké občanství získala 1. června 1943.[4] Ve stejné době vstoupila do Womens Army Corps. Po základním školení a vzhledem k jejím výborným znalostem angličtiny, němčiny, francouzštiny a slovenštiny byla vybrána jako analytička do Úřadu pro strategické služby (OSS), předchůdce CIA.[8] S armádou se dostala do Alžíru. V Itálii se zúčastnila výslechů válečných zajatců. V rámci americké zpravodajské služby OSS byla zodpovědná za jednu z nejúspěšnějších akcí psychologické války tzv. operaci Sauerkraut. Na základě letáků, napsaných Barbarou a distribuovaných spojeneckými bombardéry nad italskými bojišti (i rozhlasová stanice BBC odvysílala jejich znění v češtině a slovenštině), přešlo kolem šesti set vojáků frontu a vzdalo se. Za svou statečnost převzala 6. dubna 1945 v Římě vysoké americké vojenských vyznamenání – Bronze Star (Bronzovou hvězdu).
S manželem se v průběhu války odcizili. Manželství skončilo rozvodem. Po válce se Barbara Lauwersová vrátila k rodině do Československa. Ale blížící se změna politického režimu ji přiměla na počátku roku 1948 k návratu do Washingtonu. Vystřídala různá zaměstnání. Prodávala klobouky, byla zubní asistentkou, pracovala také jako moderátorka Hlasu Ameriky. Po roce 1968 pomáhala československým emigrantům. Dvacet let byla zaměstnaná v Knihovně Kongresu. Ve Vídni pracovala pobočce Fondu Spojených států pro uprchlíky. Zde se seznámila se svým druhým manželem Josephem Junoszou Podoskim, Američanem polského původu. Vzali se v roce 1954.[4]
Barbara Lauwersová Podoskiová zemřela 16. srpna 2009 ve Washingtonu, D.C. Bylo jí devadesát pět let. Je pohřbena na Arlingtonském národním hřbitově u Washingtonu.[2]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 1999 – Gratias Agit, ocenění ministra zahraničí ČR
- 2003 – Významná česká žena ve světě
- 21. dubna 2009 – medaile prezidenta ČR Václava Klause a plaketa vojenského přidělence ČR v USA Emila Pupiše[3]
Agentka OSS a CIA, spisovatelka Elizabeth McIntoshová věnovala ve své knize o amerických špionkách jednu kapitolu také Barbaře Lauwersové.[4] Řekla o ní:
| „ | Patřila k nejlepším. Těžko lze najít srovnání. Třeba já takové výsledky neměla. Opravdu byla výjimečná.“ | “ |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matrika 17378, sn. 96 [online]. MZA [cit. 2022-11-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Božena Hauserová. Radio Prague International [online]. 2020-07-07 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Eso psychologické války. CIA vzpomíná na Češku, která přiměla 600 německých vojáků zběhnout. Lidovky.cz [online]. 2017-06-30 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠINAGL, Jan. Kdo byla Božena Hauserová?. www.sinagl.cz [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 4188, sn. 108 [online]. MZA [cit. 2022-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Zemřela žena, která jako první Češka sloužila v US army. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2009-08-25 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Božena Hauserová na Wikimedia Commons - Božena Hauserová v Encyklopedii dějin města Brna
