Přeskočit na obsah

Babka (Hřebeny)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Babka (505 m))
Babka
Vrchol Babky
Vrchol Babky
Vrchol505 m n. m.
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříBrdská vrchovina / Hřebeny / Studenská vrchovina / Skalecký hřbet
Souřadnice49°53′29″ s. š., 14°14′10″ v. d.
Babka
Babka
PovodíBerounka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pokroucené borovice na vrcholu
Převis s ohrazeným ohništěm v lomu pod vrcholem

Babka (505 m n. m.) je skalnatý kopec v brdských Hřebenech, v Řevnickém lese, na výběžku, který z hlavního hřebene Hřebenů odbočuje nad Řevnice. Nachází se mezi Řevnicemi a Mníškem pod Brdy; do těchto měst také spadá katastrálně, vrcholová část spadá do Řevnic. Kvůli dobré vyhlídce je od 19. století oblíbeným výletním místem. Podobně atraktivní je i další vrchol téhož hřebene, Malá Babka neboli Pišťák, vzdálený asi 700 metrů západojihozápadně.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Na kopci je mnoho přirozených skalních výchozů i několik opuštěných a zarostlých lomů na bílý křemenec.[1] Pod převisy lomu na západní (jižní) straně kopce, které jsou podle tvarování stropu pravděpodobně pozůstatky přírodních pseudokrasových dutin,[2] je ohniště a příležitostné tábořiště výletníků.[3] Šikmý strop převisů umožňuje kvalitní silové horolezecké výstupy,[2] pro něž je opatřen záchytnými oky. Lom byl využíván ve 2. polovině 19. století a opuštěn dříve, než by pohltil vrcholovou skálu.[3] Poblíž vrcholu se také těžil polodrahokam jaspis a zdejší jaspisy byly údajně použity k výzdobě kaple svatého Kříže na Karlštejně.[2] Na severním úbočí kopce, mimo značené trasy, je menší jeskynní útvar přístupný dvěma malými otvory. Skalnatý vrchol je porostlý pokroucenými borovicemi,[2][4] z nichž některé vypadají téměř jako kosodřevina. Úbočí jsou místy suťová, porostlá převážně listnatými dřevinami, zejména duby.[2] Jihozápadně pod vrcholem se táhnou zbytky kamenné zdi stavěné na sucho, která oddělovala mníšecké a řevnické lesy a měla bránit přebíhání zvěře.[2]

Na Malé Babce (Pišťáku) byly nalezeny stopy keltského hradiště, z něhož jsou patrné tři souběžné obloukovité valy na horní hraně ostrohu a jeden podélný val na severozápadním svahu.[5] [6] Hradiště mělo zřejmě strážní funkci, je z něj dobrý výhled na údolí Nezabudického potoka, kudy vedla hlavní zemská cesta z Prahy směrem na jih (Zlatá stezka).[6] Průzkumy prokázaly osídlení v mladší době kamenné, v době bronzové (knovízská kultura) a střední době hradištní.[6] Ve středověku zde působili "loupeživí rytíři" (později v Mníšku popravení). V blízkosti bývalého hradiště jsou rovněž plochy používané k bivakování, trampové zde mají Osadu vzpomínek s mohylami a kříži na památku zesnulých kamarádů.[3]

Okolí a rozhled

[editovat | editovat zdroj]

Severovýchodně od Babky prochází údolí Babského potoka, jímž z Řevnic stoupá silnice II/116, která přes hřeben Hřebenů propojuje údolí Berounky s dálnicí D4 u Mníšku. Na protější straně údolí se tyčí o trochu vyšší Strážný vrch (506 m n. m.). Asi 700 metrů západojihozápadně od Babky je vrchol Pišťák, zvaný též Malá Babka. Obě Babky jsou sevřeny údolími Moklického a Babského potoka.

Babka je jedním z mála kopců na Hřebenech, jejichž vrchol není plochý a zalesněný vysokým porostem. Vystupující vrchol z drabovských a skaleckých křemenců tak poskytuje ojedinělou možnost výhledu.[3] Proto byl Babka již v 19. století oblíbeným výletním místem. Z Řevnic přes Babku na Skalku byla 18. července 1889 vyznačena historicky třetí turistická značená trasa Klubu českých turistů, jedna z prvních čtyř tras, vyznačených roku 1889 bezprostředně po založení KČT a zcela první v Brdské vrchovině.[6][7] Na Babku vedla z této trasy odbočka.[2] Na vrcholovém skalisku postavil někdy koncem 19. století (po roce 1890[6]) Okrašlovací spolek v Řevnicích vyhlídkový pavilón,[3] který byl zmiňován například v průvodci z roku 1910,[8] později se však rozpadl a nebyl obnoven.[6] Dnes vede pod Babkou modře značená trasa č. 1014 z Řevnic směrem k Jezírku a do Haloun a z ní je vedena 0,4 km dlouhá vrcholová odbočka na Babku, žlutě značená trasa č. 6150 obchází Pišťák z Řevnic k Jezírku z druhé strany (na vrchol Pišťáku značená cesta nevede) a zeleně značená trasa č. 3048 z Řevnic do Mníšku prochází údolím Babského potoka mezi Babkou a Strážným vrchem.[6][9]

Z vrcholu je rozhled především na okolní lesy a kopce směrem na jihozápad až severozápad: Na jihozápadě vystupuje nad hostomickou dolinu mohutný zaoblený Plešivec a špičatý Ostrý, za Plešivcem jsou vidět vrcholky centrálních Brd a vpravo se táhnou hřbety Radče. Ještě více vpravo (k severu) jsou vidět Křivoklátské lesy, hřbet Děda a na jeho konci zástavba Berouna, od níž lze podél Berounky vysledovat hlavní věž hradu Karlštejn.[3] Z boční vyhlídky, kolem které prochází značená odbočka na vrchol, je výborný výhled na údolí Babského potoka a protější Strážný vrch, směrem na Cukrák a za dobrého počasí je vidět až na pražská sídliště.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Babka, fotogalerie. Jan Moravec, správce počítačové sítě Evangelické teologické fakulty University Karlovy.
  2. ↑ a b c d e f g Babka, k. ú. Řevnice (Brdská vrchovina/Černošicko), web Cestou necestou křížem krážem, Místopis České republiky, únor 2007, autor Ťava. Literatura: Jan Čáka: Toulání po Brdech, Praha, 1986
  3. ↑ a b c d e f Jakub Kencl: Na Babku a Pišťák, Brdy.org, stránky milovníků brdských hvozdů, 31. 3. 2008. Podle: J. Čáka: Po Brdech se chodí pěšky, 1969
  4. ↑ Jeskyně pod vrchem Babka Archivováno 20. 7. 2010 na Wayback Machine., Lupa.cz, rubrika Hezké výlety, 25. 6. 2006
  5. ↑ https://www.academia.edu/2906706/
  6. ↑ a b c d e f g Hřebeny a Slapská přehrada, turistická mapa 1:50 000, edice Klubu českých turistů, mapa č. 38, 4. vydání, 2006, mapové pole A3 a příslušná legenda na zadní straně mapy
  7. ↑ Historie turistického značení, KČT, odbor Stará plavba, 2007–2008
  8. ↑ Brdy/Hřebeny: Černolické skály, Hvíždinec, Babka. Babka, „Pišták“.[nedostupný zdroj]. VOLTEK, volné turistické sdružení, jako zdroj uveden web brdy.unas.cz (dnešní brdy.info)
  9. ↑ Hřebeny a Slapská přehrada, turistická mapa 1:50 000, edice Klubu českých turistů, mapa č. 38, 3. vydání, 2001, mapové pole A3 a kilometráž turistických značených tras na zadní straně mapy

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MAŠÁT, Martin. Hřebeny a okolí : horolezecký průvodce s útržky historie. 1. vyd. [s.l.]: Martin Mašát, 2020. 180 s. ISBN 978-80-270-6849-4. Kapitola Babka. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Babka_(Hřebeny)&oldid=22651903“