Přeskočit na obsah

Asmá al-Asad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Asma Asadová)
Asmá al-Asad
Asmá al-Asad (2003)
Asmá al-Asad (2003)
První dáma Sýrie
Ve funkci:
13. prosince 2000 – 8. prosince 2024
PředchůdkyněAnísa Machlúf
Stranická příslušnost
ČlenstvíBa'ath Party
Rodné jménoأسماء الأخرس
Narození11. srpna 1975 (49 let)
Londýn, Anglie, Spojené království
Národnostsyrská, britská
ChoťBašár al-Asad (od roku 2000)
RodičeFawáz Achras (otec)
Sahar Itrí (matka)
DětiHáfiz, Zajn a Karím
PříbuzníAnisa Makhlouf (tchyně)
SídloLondýn (1975–2000), Damašek (2000–2024) a Moskva (od 2024)
Alma materKing's College London
Profeseinvestiční bankéřka
Náboženstvíislám
sunnitský islám
Oceněníčestný doktor Univerzity La Sapienza (2004)
First Arab Lady (2008)
Řád zásluh o Italskou republiku (2008)
CommonsAsma al-Assad
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Asmá Fawáz al-Asad (arabsky أسماء فواز الأسد‎, rozená Achras; * 11. srpna 1975 Londýn) je bývalá syrská investiční bankéřka,[1] v letech 2000 až 2024 první dáma Sýrie z titulu manželky prezidenta republiky Bašára al-Asada.[2][3]

V roce 1996 absolvovala King's College London, kde získala bakalářský titul z počítačové vědy a francouzské literatury. Po studiu pracovala v investičním bankovnictví, než se v prosinci 2000 provdala za al-Asada. Jako první dáma sehrála významnou roli při založení vládních organizací zabývajících se sociálním a hospodářským rozvojem. Činnost organizací byla pozastavena v důsledku vypuknutí syrské občanské války.[4]

Spolu se svým manželem byla považována za jednoho z „hlavních ekonomických hráčů“ v Sýrii.[5] Ovládala velkou část syrského bankovnictví, telekomunikace a obchod s nemovitostmi.[6] V důsledku probíhající syrské občanské války na ni Evropská unie[7][8][9] a Spojené státy americké uvalily sankce.[10] Ve Spojeném království byla vyšetřována pro obvinění ze „systematického přístupu k mučení a vraždění civilistů, včetně použití chemických zbraní“ a podněcování k teroristickým činům.[11]

Mládí a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 11. srpna 1975 v Londýně v rodině sunnitských muslimů pocházejících ze syrského města Homs.[12] Její otec Fawáz Achras byl kardiolog a matka Sahar Itrí byla diplomatka.[12][13]

Vyrůstala v londýnském Actonu, kde navštěvovala školu Anglikánské církve a později soukromou dívčí školu.[14] V roce 1996 absolvovala King's College London,[15] kde získala bakalářský titul z počítačové vědy a francouzské literatury.[16]

Finanční kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování King's College London začala pracovat jako ekonomická analytička v Deutsche Bank.[12] V roce 1998 nastoupila do J.P. Morgan & Co.[17]

Chystala se studovat na Harvardově univerzitě, když se v roce 2000 v Damašku seznámila s Bašárem al-Asadem, rodinným přítelem.[18]

Veřejný život

[editovat | editovat zdroj]

Mediální analytici uvádí, že v době svého působení ve funkci první dámy se výrazně podílela na budování vztahů mezi režimem jejího manžela a veřejností a připisují jí pokrokové postoje v oblasti práv žen a vzdělávání.[17][19][20]

Syrská občanská válka

[editovat | editovat zdroj]

První větší kritiku si vysloužila za to, že se v březnu 2011 nevyjádřila k protestům požadujících ukončení vlády jejího manžela.[21] Své první oficiální prohlášení pro mezinárodní média od začátku protestů vydala v únoru 2012.[22][23]

Dne 23. března 2012 Evropská unie zmrazila její majetek a zakázala ji cestovat do zemí EU.[24][25][26] V době, kdy bylo Spojené království v Evropské unii, mohla do této země cestovat díky svému britskému pasu.[27]

Dne 16. dubna 2012 zveřejnily Huberta von Voss Wittig a Sheila Lyall Grant, manželky německého a britského velvyslance při OSN, čtyřminutové video, v němž žádají al-Asad, aby se zasadila o mír, a vyzývají jejího manžela, aby ukončil krveprolití ve své zemi.[28]

Od bombového útoku na syrskou vojenskou rozvědku v červenci 2012 se přestala objevovat na veřejnosti, což vedlo ke spekulacím, že uprchla z Damašku či ze země.[29][30] Dne 18. března 2013 se však objevila na veřejnosti při akci v damašské opeře.[31][32] V říjnu 2013 vystoupila znovu na veřejnosti a opět vyvrátila zvěsti o svém odchodu: „Byla jsem tady včera, jsem tady dnes a budu tady i zítra“.[33]

V březnu 2021 zahájila londýnská Metropolitní policie její vyšetřování pro obvinění ze „systematického přístupu k mučení a vraždění civilistů, včetně použití chemických zbraní“ a podněcování k teroristickým činům.[11]

Článek A Rose in the Desert

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2011 vyšel v časopise Vogue článek o al-Asad od módní publicistky Joan Juliet Buck.[34] V článku se například uvádělo, že Sýrie je „místem bez bombových útoků, nepokojů a únosů“, protože režim jejího manžela intenzivně sleduje občany i cizince. Autorka článku popsala rodinu al-Asadových jako „divoce demokratickou“.[35] Na jaře 2011 byl článek kvůli kritice smazán.[36][37]

V červenci 2012 napsala Buck další článek, tentokrát však pro The Daily Beast, v němž se k al-Asad vyjádřila kriticky.[38] V srpnu téhož roku napsala další článek pro The Telegraph, ve kterém tvrdě kritizovala al-Asad za to, že se podřizuje válečným zločinům režimu, a označila ji za „první dámu pekla“.[39][40]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

V prosinci 2000 se provdala za Bašára al-Asada. Mají spolu tři děti: syna Háfize (* 2001), dceru Zajn (* 2003) a syna Karíma (* 2005).[12] V lednu 2013 její manžel v rozhovoru uvedl, že je těhotná.[41][42] I přes toto tvrzení se se neobjevily zprávy o tom, že by měli čtvrté dítě.

Mezi její zájmy patří divadlo, opera a kino.[43]

V srpnu 2018 bylo oznámeno, že se léčí s rakovinou prsu.[44] O rok později veřejně prohlásila, že se uzdravila.[45]

Na začátku března 2021 byla spolu s manželem pozitivně testována na covid-19. Prezidentská kancelář oznámila, že jsou v dobrém zdravotním stavu s „lehkými příznaky“.[46] Na konci tohoto měsíce bylo oznámeno, že se oba uzdravili a testy na toto onemocnění byly negativní.[47]

Dne 21. května 2024 prezidentská kancelář oznámila, že al-Asad byla diagnostikována akutní myeloidní leukemie.[48]

V prosinci 2024 údajně uprchla ze Sýrie do Ruska spolu se svými třemi dětmi.[49] Podle některých médií poté podala žádost o rozvod a zvažuje návrat do rodného Londýna. Britský ministr zahraničí David Lammy však uvedl, že jde o sankcionovanou osobu, která již v Británii není vítaná.[50]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Associated Press. Syrian first lady Asma Assad diagnosed with aggressive form of blood cancer. The Times of Israel [online]. 2024-05-21 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ Assad’s British wife targeted by EU as Annan pursues talks on ceasefire. The Scotsman [online]. 2012-03-24 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Is Asma Assad in London?. The Telegraph [online]. 2011-05-11 [cit. 2024-12-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ Laura Ruiz de Elvira; Zintl. THE END OF THE BAʿTHIST SOCIAL CONTRACT IN BASHAR AL-ASAD'S SYRIA: READING SOCIOPOLITICAL TRANSFORMATIONS THROUGH CHARITIES AND BROADER BENEVOLENT ACTIVISM. S. 329–349. International Journal of Middle East Studies [online]. 2014-04-10 [cit. 2024-12-07]. S. 329–349. Dostupné online. DOI 10.1017/S0020743814000130. 
  5. ↑ Report to Congress on The Estimated Net Worth and Known Sources of Income of Syrian President Bashar Assad and His Family Members Section 6507 of the National Defense Authorization Act for Fiscal Year 2022 (P.L. 117-81) [online]. Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ Dravá a vlivná. Syrská první dáma zabavuje firmy, řídí charitu i bankovnictví. IDNES.cz [online]. MAFRA, 2023-04-07 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Syria: Asma al-Assad hit with EU sanctions. The Telegraph [online]. 2012-03-23 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ EU Targets Bashar al-Assad's Wife With New Sanctions. The Wall Street Journal [online]. 2012-03-24 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ Syria's Stylish First Lady's Shopping Sprees Now Hit By Sanctions [online]. ABC News, 2012-03-22 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ AL-ASSAD, Asma [online]. Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Met's War Crimes Unit examining allegations against Asma al Assad, wife of Syrian president [online]. Sky News, 2021-03-14 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d Bashar's Syria: The Regime and its Strategic Worldview. S. 353–445. Comparative Strategy [online]. [cit. 2024-12-08]. S. 353–445. Dostupné online. ISSN 0149-5933. DOI 10.1080/01495930601105412. 
  13. ↑ Asma al-Assad: a "desert rose" crushed by Syria's strife [online]. Reuters, 2012-03-19 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ President Assad's wife banned from travelling to Europe... but not Britain. The Mirror [online]. 2012-03-23 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  15. ↑ Asma al-Assad: Syria’s first lady faces war crimes prosecution in UK. The Times [online]. 2021-03-13 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ Banker, princess, warlord: the many lives of Asma Assad. The Economist [online]. 2021-03-10 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b The Enigma of Damascus. The New York Times [online]. 2005-07-10 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ At home with the Assads: an eerie memoir of Syria's first family before the slaughter began. The Telegraph [online]. 2012-08-12 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  19. ↑ Syria’s first lady falling from grace [online]. Al-Arabíja, 2012-01-14 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  20. ↑ Will Asma al-Assad take a stand or stand by her man? [online]. CNN, 2012-08-22 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  21. ↑ Syria's First Lady Asma al Assad breaks her silence. The Telegraph [online]. 2012-02-07 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  22. ↑ Asma al-Assad, the glamorous face of Syria's dictatorship. National Post [online]. 2012-01-13 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  23. ↑ The Times. Has Syria's Princess Diana become its Marie Antoinette?. The Australian [online]. 2012-01-30 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  24. ↑ Syria crisis: EU sanctions on Asma al-Assad [online]. BBC News, 2012-03-23 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  25. ↑ Council Implementing Decision 2012/172/CFSP implementing Decision 2011/782/CFSP concerning restrictive measures against Syria. Official Journal of the European Union [online]. Rada Evropské unie, 2012-03-23 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  26. ↑ Bashar al Assad's wife 'could face two year prison term' for sanctions busting after shopping spree. The Telegraph [online]. 2012-03-16 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  27. ↑ Assad's relatives face asset freeze and travel ban as EU steps up sanctions. The Guardian [online]. 2012-03-23 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  28. ↑ UN ambassador wives in peace plea to Syria's Asma Assad [online]. BBC News, 2012-04-18 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  29. ↑ Hunt for Assad is on amid claims of wife Asma's exit to Russia. The Independent [online]. 2012-07-20 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  30. ↑ Free Syrian Army move HQ from Turkey to Syria [online]. France 24, 2012-09-22 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  31. ↑ Syria: Asma al-Assad makes rare public appearance. The Telegraph [online]. 2013-03-17 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  32. ↑ Surrounded by children, Syria’s first lady makes rare appearance [online]. CNN, 2013-03-18 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  33. ↑ Agence France-Presse. Asma al-Assad denies leaving Syria. The Telegraph [online]. 2013-10-15 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  34. ↑ Asma al-Assad: A Rose in the Desert. Vogue [online]. [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  35. ↑ A Flashback to Vogue's Very Nice Profile of Asma al-Assad. MIC [online]. 2013-09-02 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  36. ↑ Vogue Defends Profile of Syrian First Lady. The Atlantic [online]. 2011-02-28 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  37. ↑ Vogue Disappears Adoring Profile of Syrian Butcher’s Wife. Gawker [online]. 2011-05-10 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  38. ↑ Joan Juliet Buck: Mrs. Assad Duped Me. The Daily Beast [online]. 2012-07-30 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  39. ↑ At home with the Assads: an eerie memoir of Syria's first family before the slaughter began. The Telegraph [online]. 2012-08-12 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  40. ↑ Asma al-Assad: from Syria's 'desert rose' to 'first lady of hell'. The Guardian [online]. 2016-10-22 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  41. ↑ Syria's Bashar al-Assad says his wife is pregnant. The Washington Post [online]. 2013-01-28 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  42. ↑ Bashar al-Assad's wife Asma 'pregnant with fourth child'. The Guardian [online]. 2013-01-29 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  43. ↑ No longer the pariah President. The Guardian [online]. 2008-11-16 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  44. ↑ Asma al-Assad: Syria's first lady treated for breast cancer [online]. BBC News, 2018-08-08 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  45. ↑ Associated Press. Wife of Syria's Assad Says She Is Free of Cancer [online]. Hlas Ameriky, 2019-08-04 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  46. ↑ Syrian President Bashar al-Assad and his wife Asma test positive for Covid-19 [online]. CNN, 2021-03-12 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  47. ↑ Syrian president and wife recover from COVID-19 [online]. Reuters, 2021-03-30 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  48. ↑ Syrian first lady Asma al-Assad has leukemia, presidency says [online]. Reuters, 2024-05-21 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  49. ↑ The Telegraph. Assad’s family ‘flees’ to Russia – but Kremlin won’t come to Syrian leader’s rescue. Yahoo! [online]. 2024-12-06 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. 
  50. ↑ AIKMAN, Ian. Kremlin denies reports Assad's wife has filed for divorce. BBC [online]. 2024-12-23. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Asmá_al-Asad&oldid=24510404“