Šírkúh
| Šírkúh | |
|---|---|
| Narození | 12. století Ajrarat |
| Úmrtí | 23. března 1169 Káhira |
| Příčina úmrtí | peritonzilární absces |
| Povolání | vojevůdce a politik |
| Nábož. vyznání | sunnitský islám |
| Děti | Muhammad ibn Shirkuh |
| Rodiče | Šándhí bin Marwan |
| Rod | Ajjúbovský sultanát |
| Příbuzní | Nadžm ad-Dín Ajjúb (sourozenec) Saladin (synovec) Al-Mujahid Shirkuh (vnuk) |
| Funkce | fátimovský vezír (1169) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Asad ad-Dín Šírkúh bin Šádhí (persky شیرکوه – lev hor, zemřel 1169) byl kurdský válečník a významný vojevůdce ve službách sultána Núr ad-Dína a strýc slavného sultána Saladina.
Šírkúh pocházel z kurdské vesnice v Arménii nedaleko města Dvin. Jeho otcem byl Šándhí bin Marwan a bratr Nadžm ad-Dín Ajjúb, následník ajjúbovské dynastie. Rodina byla blízce spřízněna s rodem Šaddadovců, a když byl poslední Šaddadovec roku 1130 ve Dvinu sesazen, Šándhí odešel s rodinou do Bagdádu a později do Tikrítu, kde byl místním správcem Bihruzem jmenován guvernérem. Když Šándhí nedlouho poté zemřel, Ajjúb se stal jeho nástupcem ve funkci guvernéra Tikrítu. Když Šírkúh zabil roku 1138 jednoho křesťana, se kterým měl spory, byl Šírkúh a jeho bratr Ajjúb donuceni uprchnout. Později Šírkúh se připojil k armádě Zengího, atabega z Mosulu a později, po jeho smrti, vstoupil do služeb Zengího syna Núr ad-Dína, který vládl v Aleppu. Núr ad-Dín poté svěřil Šírkúhovi město Homs, čímž se Šírkúh stal Núr ad-Dínovým vazalem. Bratr Ajjúb zatím spravoval město Baalbek a později i Damašek, když roku 1154 Ajjúb a Šírkúh vyjednali kapitulaci města ve prospěch svého pána Núr ad-Dína.
Roku 1163 přesvědčil Šírkúh Núr ad-Dína, aby vyhověl žádosti sesazeného egyptského vezíra Šávara, který jej žádal o vojenskou pomoc. Šírkúh následně i se Šávarem vstoupil do fátimovského Egypta a Šávara dosadil zpět do úřadu vezíra. Šávar se však chtěl nyní Šírkúha zbavit, aby neohrožoval jeho suverenitu, spojil se proto s jeruzalémským králem Amaurym I., který Šírkúhovu armádu oblehl v pevnosti Bilbajs. Núr ad-Dín však na křižáky zaútočil v severní Sýrii a Amaury se musel stáhnout. Šírkúh poté spěšně odtáhl zpět do Damašku.
Roku 1167 se Šírkúh, se svolením Núr ad-Dína do Egypta vrátili a Šávar se opět proti němu spojil s jeruzalémským králem. Šírkúh obsadil Alexandrii, kde ho křižáci a Egypťané obklíčili. Nakonec se obě strany dohodly a Šírkúh s Turky odešel z Egypta.
Na podzim roku 1168 napadli křižáci Egypt a tentokrát vezír Šávar žádal o pomoc Núr ad-Dína. Ten opět neváhal a vyslal Šírkúha, který obsadil Káhiru. křižáky se mu podařilo odrazit a tentokrát se rozhodl, nenechat se z Egypta vypudit. nechal proto Šávara popravit sám se prohlásil vezírem. Ale již v březnu 1169 na následky přejedení Šírkúh zemřel. Jeho nástupcem ve funkci egyptského vezíra se stal syn jeho bratra Ajjúba Saladin.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Baha ad-Dín, The Rare and Excellent History of Saladin, ed. D. S. Richards, Ashgate, 2002.
- William of Tyre, A History of Deeds Done Beyond the Sea, trans. E.A. Babcock and A.C. Krey. Columbia University Press, 1943.
- RUNCIMAN, Steven. A history of the crusades. Vol. 2, The Kingdom of Jerusalem and the Frankish East : 1100-1187. London: Penguin Books, 1990. 536 s. ISBN 0-14-013704-1. (anglicky)
- Vladimir Minorsky, "The Prehistory of Saladin", in Studies in Caucasian History, Cambridge University Press, 1957, pp. 124-132. (available online)
- M. C. Lyons and D. E. P. Jackson, Saladin: the Politics of the Holy War, Cambridge University Press, 1982.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šírkúh na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shirkuh na anglické Wikipedii.