Arača

Kostel svatého Michaela archanděla, Arača
	Zřícenina kostela Arača
Místo
Stát	Srbsko
Autonomní oblast	Vojvodina
Okruh	Středobanátský okruh
Obec	Novo Miloševo
Souřadnice	45°38′38,44″ s. š., 20°16′21,54″ v. d.
	Arača
Základní informace
Církev	římskokatolická
Užívání	nevyužíván
Zasvěcení	Michael archanděl
Zánik	1280, 1551
Architektonický popis
Stavební sloh	románský, gotický
Typ stavby	trojlodní bazilika
Výstavba	1. polovina 13. století, 1370
Specifikace
Stavební materiál	kámen, pískovec, mramor, cihla
Další informace
Adresa	Novo Miloševo, Srbsko
Oficiální web	http://www.zrenjaninheritage.com/
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arača (srbsky Арача) je zřícenina středověkého románského kostela, který se nachází mezi obcemi Novi Bečej a Novo Miloševo v Srbsku, v autonomní oblasti Vojvodina. V roce 1948 byla stavba prohlášena jako kulturní dědictví.^[1]

Historie

Arača byla postavena kolem roku 1230 na základech staršího kostela z 11. století. V roce 1280 byl vypleněn a zničen a v roce 1370 znovu vybudován a přestavěn na příkaz královny Jelisavety Kotromanić z Anjou. Během této rekonstrukce byla přidána gotická věž, jejíž pozůstatky dodnes existují. Předpokládá se, že kostel patřil k panství, které v roce 1407 král Zikmund dal despotu Stefanovi Lazarevićovi. Později patřila despotovi Djurdjovi Brankovićovi, který jej daroval Pavlu Birinji.

V roce 1551 uspořádali Srbové v Arače shromáždění, na kterém se rozhodli připojit se k Turkům.^[2] V roce 1551 osmanští Turci kostel vypálili a od té doby nebyl nikdy znovu vystaven.

Vesnice Arača existovala ještě v 17. století. V roce 1660 přišli mniši srbského kláštera Pećského patriarchátu vybírat příspěvky. Během toho byla sepsána následující jména obyvatel, pravoslavných Srbů: hostitel Vujica (u něhož pobývali), Jovan, pop Kosta, kníže Petar a kněžna Draginja, Boža Jovin, Dmitar, Ognjan a Petar Stojanović.^[3]

Od roku 1970 do roku 1978 na kostele probíhají konzervační a restaurátorské práce. Ty byly vedeny Institutem ochrany kulturních památek v Novém Sadu a vedl je archeolog Muzea Vojvodiny v Novém Sadu Sandor Nadj. V roce 2013 byly na místě prováděny další práce, vedené Vojvodinským muzeem a Oblastním ústavem pro ochranu kulturních památek a to v rámci přeshraniční spolupráce Maďarsko-Srbsko.^[4]

Galerie

Východní strana kostela
Západní strana kostela
Fotografie oblouků
Fotografie pilířů

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Арача na srbské Wikipedii.

↑ Crkva Sv. Arhanđela Mihaila, Arača, Приступљено 23. 7. 2015.
↑ Феликс Милекер: "Историја вароши Велики Бечкерек 1333-1918. године", репринт, Зрењанин 2011.
↑ Душан Поповић, С. Матић: "О Банату и банатском становништву у 17. веку", Сремски Карловци 1931.
↑ Нови пројекат у оквиру ИПА програма прекограничне сарадње Мађарске и Србије. www.pzzzsk.rs [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-24.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Arača na Wikimedia Commons

[1] Crkva Sv. Arhanđela Mihaila, Arača, Приступљено 23. 7. 2015.

[2] Феликс Милекер: "Историја вароши Велики Бечкерек 1333-1918. године", репринт, Зрењанин 2011.

[3] Душан Поповић, С. Матић: "О Банату и банатском становништву у 17. веку", Сремски Карловци 1931.

[4] Нови пројекат у оквиру ИПА програма прекограничне сарадње Мађарске и Србије. www.pzzzsk.rs [online]. [cit. 2020-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-24.

[1]

[2]

[3]

[4]